Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Dvořák, MilanTisk


Charakteristika: Skladatel, klavírista a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:6.12.1934
Text
DíloLiteratura

Dvořák, Milan, skladatel, klavírista a pedagog, narozen 6. 12. 1934, Prostějov.
 
Hře na klavír a hudební teorii se učil v letech 1944–52 v Hudební škole Leoše Janáčka v Prostějově. V letech 1953–58 studoval na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze (ing. 1958). Po absolutoriu se uplatnil jako pianista v různých orchestrech (mimo jiné Jiřího Procházky, Zdeňka Bartáka st., Zdeňka Marata, v orchestru Městských divadel pražských). V roce 1965 nastoupil do orchestru Divadla Semafor, vedeného Ferdinandem Havlíkem; v letech 1968–69 orchestr vedl, 1970 angažmá v Semaforu ukončil a působil pak ve svobodném povolání. Od roku 1964 byl pianistou a uměleckým vedoucím  instrumentální skupiny, která doprovázela Hanu Hegerovou; od 1968 stál v čele TV Septetu, který se uplatňoval v programech tehdejší Československé televize. V letech 1970–81 byl hudebním dramaturgem Československého rozhlasu, kde pořídil několik set zvukových záznamů. Od 1993 působí jako pedagog skladby na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze.
 
Rozsáhlou činnost skladatelskou zahájil koncem padesátých let kompozicí suity Sluneční soustava pro jazzový soubor Studio 5. Je autorem četných písní a šansonů pro Hanu Hegerovou, Evu Pilarovou a další zpěváky (mimo jiné Co jsem dělal, jak jsem žil, Díky vám, Chodím s tebou právě rok, Pohlazení po dušiMost přes Loiru, Můj milý málo milý je, Nezlobte se, pane Hašler, Picassova Guernica, Skřipky) a řady hudeb k filmům a televizním hrám (mimo jiné Co je doma, to se počítá, pánové, Já to tedy beru, šéfe, Příště budeme chytřejší, staroušku, Zítra to roztočíme, staroušku, Já už budu hodný, dědečku, Pasáček z doliny, Trhala fialky dynamitem, Hotýlek v srdci Evropy, Já z toho budu mít smrt, trilogie I ve smrti sami). Napsal rovněž řadu instrumentálních skladeb pro potřeby rozhlasu (Concertino romantico pro rozhlasový bigband), několik muzikálů (Quantz und Querflöte, Šťastné a veselé, Vražda ve varieté, Román mezi pěti linkami, Dáma v modrém), hudby ke cvičení na celostátních spartakiádách a všesokolských sletech, k Večerníčkům, autorsky spolupracoval s Divadlem Spejbla a Hurvínka, napsal několik suit pro Československou televizi, skladby pro Týdny nové tvorby atd.
Za píseň S létem zpívám (1970) získal bronzovou Bratislavskou lýru, za píseň Září pod Řípem (1974) stříbrnou Děčínskou kotvu.
 
Zaujal především jako znamenitý, technicky velmi dobře vybavený pianista a mimořádně citlivý doprovázeč inteligentního, nápaditého a přitom muzikantsky bezprostředního projevu s vynalézavým uplatněním jazzových prvků v doprovodných partech, a rovněž jako řemeslně zdatný autor scénických hudeb. Vydal také několik instruktivních kompozic a úprav; jeho Jazzové klavírní etudy I. a II. vyšly v několika vydáních. Skladby byly vydány rovněž na deskách firmy Supraphon.
Dílo
Dílo hudební (výběr)

Písně
Dříve než se s vámi sejdu (1965);
Dáša (1966);
Díky vám (1968);
S létem zpívám (1970);
Chodím s tebou právě rok (1971);
Září pod Řípem (1974);
Můj milý málo milý je (1976);
Skřipky (1976);
Řekněte mi, zkušení (1978);
Nezlobte se, pane Hašler (1978);
Most přes Loiru (1979);
Co jsem dělal, jak jsem žil (1980);
Picassova Guernica (1982);
Pohlazení po duši (1992).
 
Scénické hudby
Sekta, hudba ke hře Jiřího Suchého v Divadle Semafor (1968);
Příběh kriminálního rady (1994).
 
Hudba k filmům
Zítra to roztočíme, drahoušku (1976);
Já to tedy beru, šéfe (1977);
Já už budu hodný, dědečku (1978);
Co je doma, to se počítá, pánové (1980);
Příště budeme chytřejší, staroušku (1982);
Pasáček z doliny (1983);
Cena medu (1987);

Trhala fialky dynamitem (1992);
Hotýlek v srdci Evropy (1993);
I ve smrti sami (2003).
 
Inscenace České televize
Já z toho budu mít smrt (2005).
 
Muzikály
Quantz und Querflöte (Radio Bern, 1971);
Šťastné a veselé (ČT, 1976);
Vražda ve varieté (HDK, 1981);
Román mezi pěti linkami (Československý rozhlas, 1984).
 
Instrumentální kompozice
Sluneční soustava (suita, 1958);
Hudba k celostátní  spartakiádě (1975);
Strahovské motivy (1975);
Čtyři akvarely (1977);
Šestistrunné téma (1978);
Hudba k celostátní spartakiádě (1980);
Toccatina pro marimbu a elektrické piano (1987);
Concertino romantico pro rozhlasový bigband  (1988);
Téma pro tři klarinety (1988);
Ostravské proměny (1990);
Hudba k všesokolskému sletu (2000);
Hudba k všesokolskému sletu (dvě skladby, 2006).
 
Instruktivní skladby
Klavírní transkripce (Supraphon 1963);
Jazzové klavírní etudy I, II (Supraphon 1971 a další)
Literatura
ČSS.
EJ.
Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století (Praha 1998).
Kdo je kdo, osobnosti české současnosti (Praha 2002).
Kdo je kdo, osobnosti české současnosti (Praha 2005).
 
Petar Zapletal
Datum poslední změny: 9.2.2009