Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Měrka, VojtěchTisk

(Mierka)

Charakteristika: Pedagog, překladatel, publicista a organizátor

Datum narození/zahájení aktivity:5.2.1888
Datum úmrtí/ukončení aktivity:24.12.1974
Text
DíloLiteratura

Měrka, Vojtěch, (v letech 1919–38 užíval jméno Mierka), pedagog, překladatel, publicista a organizátor, narozen 5. 2. 1888, Vřesovice (okr. Prostějov), zemřel 24. 12. 1974, Ostrava.
 
Základy ve hře na klavír, varhany a housle získal u svého otce Jana Měrky – nadučitele ve Vřesovicích u Prostějova. Hudbou se dále zabýval zároveň s gymnaziálním studiem od roku 1899 na prostějovské hudební škole (housle, klavír, violoncello). Po maturitě na prostějovském Státním klasickém gymnáziu (1907) se stal posluchačem Filozofické fakulty Univerzity Karlovo-Ferdinandovy (1907–11), kde byli jeho učiteli Otakar Hostinský (estetika), Tomáš Garrigue Masaryk (filosofie), František Pastrnek a Josef Zubatý (filologie). V jazykové oblasti se věnoval hlavně studiu češtiny, němčiny, ruštiny, slovinštiny, srbochorvatštiny a polštiny. V roce 1912 byl promován (PhDr.) na základě disertační práce Čtenie knězě Benešovy z rukopisu Kapitulní knihovny olomoucké (tiskem Prostějov, 1917). Na podzim 1911 se vrátil do Prostějova, kde se stal redaktorem časopisu Hudební zprávy mužského pěveckého spolku Orlice a jako důkladný glosátor prostějovského kulturního života přispíval do Hlasů z Hané, Prostějovských rozhledů a Národní demokracie. Byl také soukromým učitelem hudby (klavír, violoncello) a ruštiny. V době první světové války vyučoval v Prostějově na gymnáziu a na reálce češtině, němčině, hudební výchově, zpěvu a vedl studentský orchestr. Jeho žákem v klavíru byl Jiří Wolker, kterého na gymnáziu učil  hudební výchově. Podnítil jeho hudebnost v oboru interpretačním (pianista, zpěvák – barytonista a houslista) i skladatelském. Výsledkem bylo několik Wolkrových písní, sborů a klavírních skladeb, z nichž klavírní Andante amoroso a 6 písní pro zpěv a klavír Měrka připravil k tisku s názvem Píseň mládí (František Urbánek, Praha 1944). Měrkova prostějovská éra byla ve znamení dirigentské práce a koncertních vystoupení se studentským orchestrem a přednáškové činnosti o současné hudbě. V té době také komponoval pro prostějovská uvedení, např. scénickou hudbu k vánoční pohádkové hře Betlém, Modlitbu a Vánoční pro housle, baryton a varhany, Vánoční pro bas a smyčcový orchestr, Vzpomínku pro orchestr, Matičce, kantátu pro smíšený sbor, tenorové sólo a orchestr na slova Jana Nerudy či Tři písně pro baryton a orchestr na slova Jaroslava Vrchlického.
Na podzim 1919 odešel do Košic jako profesor slovenštiny, němčiny a ruštiny na Státní obchodní akademii. Uveřejňoval až do roku 1931 literární příspěvky, články, kritiky a recenze v deníku Slovenský východ i v časopisech Za oponou, Divadelní svět a slovensko–maďarský týdeník Divadelní život na Slovensku. Důležitou kapitolou Měrkova působení v Košicích bylo založení rozhlasové stanice, v níž byl v dubnu 1927 pověřen vedením hudebního vysílání. Dále byl iniciátorem nové tvorby východoslovenských skladatelů zvl. Mikuláše Moyzese a Jozefa Grešáka. Koncem srpna 1931 nastoupil do funkce ředitele Obchodní akademie v Nitře. I zde pak vyvíjel osvětovou, publicistickou a uměleckou činnost. Zaměřil se na překladatelskou práci především slovinských a chorvatských autorů. V roce 1938 byl jmenován ředitelem Obchodní akademie v Brně; na podzim 1939 přešel na obdobnou školu v Ostravě a zde pak byl po třech letech vykonávání funkce ředitele obchodní akademie penzionován. Nadále se věnoval jen překladatelské a spisovatelské práci (téměř tisícovka překladů básní, próz, divadelních her a textů písní pro zpěv a klavír – těch přeložil 66; na třicet přeložených a tiskem vydaných knih a dramat ze slovinštiny, chorvatštiny, srbštiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny a polštiny a také práce ze srovnávacího jazykozpytu, např. Vřesovské nářečí, Výklad slova „chachar“ či monografie o hudbě, jako např. Milan Balcar (dva díly), Ostravské kvarteto nebo Účast Čechů v rozvoji hudební kultury v Rusku). Za svoji překladatelskou činnost byl v roce 1963 jmenován čestným členem Svazu slovinských spisovatelů v Lublani.
Dílo
I. Dílo literární (výběr prací s hudební tematikou)

Bedřich Smetana (Košice 19241, 19342);
Josef Vincourek (Kulturní kalendář, Prostějov říjen 1960);
První violoncellové oddělení na hudební škole v Prostějově (Ostrava 1966);
Hudba v Nitře (Ostrava 1966);
Korespondence Vladimíra Ambrose s dr. Vojěchem Měrkou (Ostrava 1966);
PhDr. Ivan Měrka – 20 let ve službách umění (Ostrava 1966);
Milan Balcar (Ostrava 1967);
Jiří Wolker a skladatelé (Ostrava 1967);
Ostravské kvarteto (Ostrava 1967);
Slezské klavírní trio (Ostrava 1967); 
Leoš Janáček a Oskar Nedbal v  Prostějově (Ostrava 1968);
Leoš Janáček na premiéře Její pastorkyně v Prostějově (Štafeta 3, Prostějov 1969);
Leoš Janáček a Slovinci (Ostravský kulturní zpravodaj 13, 1970, č. 4);
Účast Čechů v rozvoji hudební kultury v Rusku (Ostrava 1972);
Josef Vincourek (Ostrava 1974).
Literatura
I. Lexika
PHSN.
ČSHS.
Slovenski biografski leksikon 2 (Ljubljana 1991).
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 4 (Opava – Ostrava 1995).
 
II. Ostatní
Ethen, Waldemar: Portréty a siluety (Prostějov 19261, s. 177–182, 19362, s. 29–39).
Zdravica k 50. narodeninám dr. V. Měrky (Nitra 1938).
Páta, Josef: PhDr. Vojtěch Měrka padesátníkem (Česko-jihoslovanská revue 8, 1938, s. 2).
 
Karel Steinmetz
Datum poslední změny: 17.1.2008