Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Vojtíšková, LenkaTisk

(Sasková, Magdalena; Vojtíšková-Sasková)

Charakteristika: Hudební spisovatelka, knihovnice a pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity:30.10.1893
Datum úmrtí/ukončení aktivity:17.12.1969místo úmrtí není známo
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Vojtíšková, Lenka (roz. Sasková, Magdalena; též Vojtíšková-Sasková), hudební spisovatelka, knihovnice, pedagožka, narozena 30. 10. 1893, Česká Lípa, zemřela 17. 12. 1969.

 

Pocházela ze známého hudebního kantorského rodu Sasků – jejím otcem byl brněnský hudební kritik a filolog profesor Robert Saska, syn jičínského regenschoriho a sbormistra Ferdinanda Sasky. Hudbě se učila v Besedě Brněnské, vystudovala učitelský ústav v Brně (1908–12). Tamtéž studovala v hudební školy Filharmonické Besedy brněnské klavír u Josefa Faměry (1908-10) a dějiny hudby u Huberta Doležila (1913). Během první světové války dosáhla aprobace z německého jazyka pro měšťanské školy, v roce 1918 úspěšně složila státní zkoušku ze hry na klavír pro tentýž typ školy. V letech 1912–20 se věnovala pedagogické činnosti, kterou v letech následujících doplnila řadu jiných aktivit. Zejména o činnost přednáškovou (např. pro spolek Minerva, pro Mozartovu obec, pro kruhy přátel hudby apod.), o hudební kritiku do moravského tisku, práci v Jednotě moravských učitelek, byla členkou pěveckého sboru Filharmonické Besedy brněnské. Ve škole ve Vranovské ulici založila první dětskou čítárnu na Moravě. V roce 1920 se provdala za archiváře Dr. Václava Vojtíška a přesídlila z Brna trvale do Prahy.V Praze se ihned zapojila do aktivit Ženské národní rady (excerpce německého ženského tisku, činnost v hudební sekci – např. se podílela na hudebním oddělení výstavy „Žena v boji, práci a tvorbě", na pořádání koncertů apod.).

 

Její badatelský záběr lze shrnout do čtyř okruhů. Prvním jsou studie ke kantorským rodům na Jičínsku, např. k Saskům (Alois Saska, Emil Saska, Ferdinand Saska, Jindřich Saska, Julius Saska, Robert Saska), druhým popis hudebního života Jičína a okolí, třetím vznik a počátky polky a čtvrtým problematika žen skladatelek (Juliana Bendová, Kateřina Cibbini-Koželuhová, Eliza hraběnka Šliková, Augusta Auspitzová-Kolárová, Eliška Krásnohorská, Katynka Emingerová, Vítězslava Kaprálová, Anežka Škvorová-Falladová). Přispěla několika hesly žen skladatelek a hudebnic do ČSHS (např. společně s Bohumírem Štědroněm heslo Emingrová). Publikovala v Hudebních rozhledech, Lidových novinách, v regionálním jičínském tisku. Zabývala se také dílem Jana Bedřicha Kittla, Jaroslava Kociána, působením rodu Bendů v Německu, manžely Hatašovými v Gótě. Její přednášková činnost obsáhla řadu měst v Čechách a na Moravě. Byla členkou Mozartovy obce a krajanského spolku jičínských rodáků.


Dílo

Dílo literární (výběr)


Staročeské polky (Praha 1960);

Kritikové brněnské opery z let před převratem (Divadelní list Zemského divadla v Brně 10, 1934–1935, s. 391–394, 409–411);

Saskové hudebníci (Sborník musejního spolku v Jičíně 2, 1936, č. 2, s. 33–48);

Ema Pechová vzpomíná (Beseda. Obrázkový čtrnáctideník Českého ráje a Podkrkonoší 6, 1949, s. 102);

Jan Lamač šedesátníkem (Beseda. Obrázkový čtrnáctideník Českého ráje a Podkrkonoší 6, 1949, s. 122);

O hudebním Jičínu 1860-1890 (Beseda. Obrázkový čtrnáctideník Českého ráje a Podkrkonoší 6, 1949, sešit 13–20, s. 193–194, 206–207, 252–253, 277–278);

K osmdesátce prof. Bohumila Čeňka (Beseda. Obrázkový čtrnáctideník Českého ráje a Podkrkonoší 6, 1949, s. 290–291);

Skladby ze starých hudebních a hereckých rodin (Časopis Národního musea 73, 1954, s. 66–73);

Skladby žen v Národním muzeu (Časopis Národního muzea 123, 1954, s. 66–73);

Kateřina Cibbini-Koželuhová (Zprávy Bertramky č. 29, 1961, s. 3–8).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Bednářová, Věra: Lenka Vojtíšková-Sasková (Brno 1958?).

Plavec, Josef: 75 let Lenky Vojtíškové-Saskové (Zprávy Bertramky 56, 1968, s. 11–13).

Plavec, Josef: Za paní Lenkou Vojtíškovou (Zprávy Bertramky 58, 1969, s. 10–11).

 


Viktor Velek

Archivalie

Písemná a notová pozůstalost je uložena v Českém muzeu hudby.

Archiv spolku Minerva v Praze (dokumentace její hudebně-organizační činnosti).

Státní archiv v Brně (studie o F. Plamínkové pro nerealizované 2. vydání knihy Karla Stloukala Královny, kněžny a velké ženy české).

Datum poslední změny: 2.8.2010