Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hudební oddělení Národní knihovny České republiky

Tisk

(Státní knihovna; Národní knihovna)

Charakteristika: knihovnická instituce

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1923
Text
Literatura

Hudební oddělení Národní knihovny České republiky, knihovnická instituce, zahájení činnosti 1923, Praha.

 

Počátky Hudebního oddělení jako specializovaného útvaru tehdejší Univerzitní knihovny se datují od roku 1923, kdy bylo založeno Ladislavem Vycpálkem. Ten svou systematickou prací a úsilím položil základy fondu i celkové koncepce tohoto pracoviště. Shromáždil do té doby v různých odděleních uložené hudební dokumenty, započal s cílenými nákupy tisků i rukopisů a zejména velmi důsledně dbal na doplňování české a následně i slovenské produkce hudebnin na základě povinného výtisku. Podařilo se mu tak na jednom místě soustředit téměř úplnou meziválečnou produkci významných českých, zejména pražských hudebních vydavatelství. Nastolenou koncepci oddělení dále v jeho čele rozvíjeli zejména Marie Svobodová, Jitřenka Pešková, Julius Hůlek a v současné době Zuzana Petrášková.

Nejrozsáhlejší částí fondu oddělení je sbírka hudebních tisků (přibližně 110 000 jednotek), jejíž těžiště tvoří hudebniny domácí provenience. Výběrově jsou doplňovány i hudebniny zahraniční, s důrazem na partitury a novodobé kritické edice z oblasti tzv. vážné hudby, pořizované pro studijní a vědecké účely.

Sbírka rukopisných hudebnin je ve srovnání s tištěnými svým rozsahem menší (přibližně 5 500 jednotek). Obsahuje opisy a autografy převážně z 18.–20. století. Rukopisy pocházejí z pozůstalostí, darů, aukcí nebo antikvárních nákupů a je mezi nimi i několik větších celků v podobě sbírek kantorských rodů, například Strachotů či Hübnerů z Dlouhého Mostu. Části sbírky rukopisných hudebnin jsou v současnosti elektronicky zpracovávány pro mezinárodní soupis hudebních pramenů RISM (Répertoire international des sources musicales).

Fond hudebnin tohoto oddělení tedy z hlediska stylově historického spadá převážně do období od počátku 18. století po současnost. Výjimečně zde najdeme i starší vzácné exempláře, většina renesančních a středověkých hudebních pramenů je však uchovávána a zpřístupňována v oddělení rukopisů a starých tisků. Druhově a žánrově jde o fond univerzální, zahrnující v podstatě všechny druhy tzv. vážné hudby, ale také hudbu populární, jazzovou či experimentální.

Neméně významnou a hojně využívanou součástí fondu je rozsáhlá příruční knihovna literatury o hudbě. S počtem přibližně 10 000 jednotek knih a odborných periodik je jedním z největších celků muzikologické literatury v České republice. Zahrnuje jak domácí, tak zahraniční produkci encyklopedické literatury, hudebních katalogů a bibliografií, dějin hudby, monografické literatury, dílčích muzikologických disciplín ad.

Mezi další samostatné celky fondu patří sbírka libret (přibližně 650 jednotek), sbírka korespondence významných skladatelů, hudebníků, hudebních vědců a nakladatelů (přibližně 450 jednotek) či sbírka mikrofilmů obsahující výběr kopií vzácných, převážně bohemikálních hudebních pramenů. Nalezneme zde také programové brožury, letáky, plakáty, případně další k hudbě se vztahující dokumenty. Vzhledem k tradičně orientovanému typu hudebně dokumentačního pracoviště nejsou ve fondu masově a systematicky zastoupeny zvukové nosiče a audiovizuální materiály.

Jedinečnou součástí fondu hudebního oddělení je tzv. Mozartův památník. Jde o sbírku dobových mozartovských pramenů, jejíž hlavní část tvoří historicky důležité opisy a tištěná vydání Mozartových skladeb (přibližně 180 jednotek), dále korespondence čtyř členů Mozartovy rodiny včetně jeho samotného a další dobové dokumenty. Památník byl založen v Klementinu v roce 1837 u příležitosti 50. výročí pražské premiéry opery Don Giovanni a dnes je toto historicky první Mozarteum na světě hojně využíváno hudebně-badatelskou obcí.

Výsledkem specializované činnosti hudebního oddělení je také Souborný hudební katalog budovaný od roku 1965. Jeho cílem je vytvoření ústřední evidence hudebních pramenů dochovaných v českých knihovnách, archivech, muzeích, zámeckých sbírkách a dalších institucích. Obsahuje informace o přibližně 400 000 hudebních pramenech z období 17.–20. století pocházejících z více než 180 různých sbírek v České republice. Právě na poli výzkumu hudebních pramenů a dokumentů historického typu se toto pracoviště významně zapojuje do mezinárodní spolupráce s dalšími organizacemi. Zde sídlící česká redakce RISM plní funkci centrály a koordinátora spolupráce s centrální redakcí soupisové akce Répertoire international des sources musicales a hudební oddělení je taktéž sídlem sekretariátu české národní skupiny Mezinárodní asociace hudebních knihoven IAML (The International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres).

Nabídka služeb tohoto oddělení zahrnuje vedle běžné i specializované individuální poradenské činnosti také skupinové výklady a exkurze, pořádání monografických výstav k významným hudebním výročím či událostem, výsledkem systematického zpracovávání a využívaní fondu je pak také vydávání speciálních muzikologických publikací, ať už jde o řady bibliografických a tematických katalogů jako Catalogus artis musicae in Bohemia et Moravia cultae či Varia de musica nebo vydávání přímých hudebních pramenů v podobě kritické notové edice Fontes musicae. Přímo v oddělení nebo za pomoci vzdálených přístupů mají registrovaní uživatelé možnost využívat nejvýznamnější databáze a online referenční zdroje z oblasti hudby a hudební vědy. Prostřednictvím již zmiňované české národní skupiny IAML plní oddělení funkci ústředního metodického pracoviště pro oblast hudebních knihoven v celé České republice. Jeho služeb využívají jak tuzemští, tak zahraniční hudební profesionálové, interpreti, pedagogové, muzikologové, studenti, badatelé ale i laická veřejnost. Vzhledem k často unikátní povaze dokumentů je většina výpůjček pouze prezenční. Hudební oddělení Národní knihovny je důležitým výzkumným, koordinačním a poradenským centrem, jenž se díky svým aktivitám a bohatosti fondu řadí k předním odborným knihovnickým i muzikologickým pracovištím nejen u nás, ale i ve světě.


Literatura
  1. Lexika

ČSHS.

SČHK.

 

  1. Ostatní

Petrášková, Zuzana – Hůlek, Julius: 30 let Souborného hudebního katalogu v Národní knihovně ČR (Národní knihovna. Časopis pro otázky knihovnické teorie a praxe 6, 1995, č. 3, s. 99–100).

Petrášková, Zuzana: Hudební oddělení Národní knihovny České republiky (Hudební věda 36, 1999, č. 1, s. 110–113).

Daněk, Petr: Významné přírůstky hudebního oddělení Národní knihovny ČR (Národní knihovna. Časopis pro otázky knihovnické teorie a praxe. 11, 2000, č. 1, s. 34–35).

Vozková, Jana: Chorální rukopisy v hudebním oddělení Národní knihovny ČR (Národní knihovna. Knihovnická revue 15, 2004, č. 4, s. 279–281).

Niubò, Marc: Moji Pražané mě uctívají. Mozartův kult v Praze v 1. pol. 19. století a Mozartův památník v Klementinu (Praha 2006).

Hůlek, Julius: 90 let činnosti hudebního oddělení Národní knihovny ČR. 1923–2013. Pod klenbou Matematického sálu (Praha 2013).

 

Šárka Handlová

Datum poslední změny: 1.12.2017