Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Challupper, JiříTisk

(Chalupper, de Challupper; Challupper-Vildštejn; Wildstein; pseud. Jan Skála; pův. jm. Kovář)

Charakteristika: houslista, hudební pedagog a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:9.4.1914
Datum úmrtí/ukončení aktivity:25.9.1967
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Challupper, Jiří (Chalupper, de Challupper; Challupper-Vildštejn; Wildstein; pseud. Jan Skála; pův. jm. Kovář), houslista, hudební pedagog a skladatel, narozen 9. 4. 1914, Hořovice, zemřel 25. 9. 1967, České Budějovice.

 

Narodil se do rodiny notáře. Zásadní vliv na hudební rozvoj Jiřího Challuppera i jeho staršího bratra Josefa, který se rovněž stal profesionálním hudebníkem, měla matka Růžena, rozená Kallupperová (Challupperová)-Vildštejnová, absolventka učitelského ústavu. Byla dobrou klavíristkou, věnovala se hudební kompozici, psala také básně. Oba syny učila hře na klavír a snad i na housle. Od roku 1915 žila rodina v Táboře, kde se začal Challupper od roku 1924 učit hře na housle u učitele Hlada a později od roku 1928 u proslulého houslového pedagoga Otakara Ševčíka, který působil v nedalekém Písku. Ve studiu u Ševčíka pokračoval i poté, co v roce 1929 rodina přesídlila do Prahy, až do roku 1932. Ještě v Táboře měl významnou úlohou na hudebním formování obou bratrů také Emanuel Chalupný (1879–1958), významný sociolog, propagátor skautingu a nadšený hudební amatér, jehož prostřednictvím poznali značné množství skladeb klasického a romantického repertoáru.

Intenzivní zájem o hudbu a neúspěchy v dosavadním studiu na gymnáziu přiměly Challupperova otce k souhlasu se studiem na konzervatoři. Již před vstupem na konzervatoř se Challupper intenzivně věnoval také kompozici: napsal řadu klavírních skladeb pro svého bratra a několik skladeb pro housle a klavír zamýšlených pro společná veřejná vystoupení. V roce 1933 podnikli oba bratři koncertní cestu do Francie. Společně vystupovali také později, když v roce 1947 Josefovi dovolilo zlepšení zdravotního stavu znovu veřejně účinkovat.

V letech 1934–38 byl Jiří Challupper na pražské konzervatoři posluchačem ve skladatelské třídě Jaroslava Řídkého, učil jej také Jaroslav Křička. V letech 1938–40 byl žákem Vítězslava Nováka na mistrovské škole konzervatoře. U Nováka zřejmě studoval soukromě ještě v roce 1941.

Mezitím si v roce 1938 i s bratrem změnil své původní příjmení Kovář na matčino rodné Challupper-Vildštejn. Příčinou bylo setkání s posledním příslušníkem šlechtického rodu spřízněného s jejich matkou, markýzem Françoisem de Challupper Deschaloup, který oba bratry již v roce 1936 adoptoval. Oba pomýšleli na rozvíjení své profesionální hudební kariéry ve Francii, čemuž zabránila okupace. Změna jména byla také důsledkem roztržky s otcem. Bratři se poté vzdali finanční jistoty, kterou jim zámožný otec poskytoval, a byli nuceni se intenzivně starat o své ekonomické zajištění. Jiří Challupper působil v letech 1938–40 působil jako výpomocný houslista v Orchestru FOK. V letech 1940–42 pracoval jako knihovník a archivář v archivu Státní konzervatoře v Praze, poté byl výpomocným učitelem teoretických předmětů na Hudební a pěvecké škole Unie českých hudebníků z povolání. V této době byl členem pražského Akademického týdne, od roku 1941 také Společnosti pro starou českou hudbu, již spoluzakládal jeho starší bratr, a Sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost. Od roku 1943 spolu se svým bratrem přispíval do antisemitského časopisu Znova. Jiřímu Challupperovi zde otiskli vedle zpráv reflektující aktuální hudební dění rozsáhlé statě o poslání hudby a o hudební kritice a na pokračování rozměrnou studii o Antonínu Rejchovi, která však kvůli náhlému zastavení vydávání časopisu v lednu 1944 byla publikována pouze z části.

Challupperovy všestranné pražské aktivity ukončilo zatčení a neoprávněné obvinění z kolaborace krátce po konci války. Přestože byl brzy propuštěn, následky pobytu ve vazbě si vynutily jeho rekonvalescenci v rodinném sídle v Jindřichově Hradci. V roce 1947 nastoupil jako pedagog na Masarykův ústav hudby a zpěvu v Ostravě, kde se seznámil se svou budoucí ženou Drahomírou, rovněž hudební pedagožkou. Jejich dalším působištěm se stala Městská hudební škola Bohuslava Jeremiáše v Českých Budějovicích (pozdější Lidová škola umění). Vedle pedagogické činnosti se intenzivně věnoval i kompozici. Tamní prostředí mu poskytovalo prostor k uvádění vlastních děl. Interprety Challupperových skladeb byly vedle posluchačů českobudějovické hudební školy a konzervatoře členové Sukova kvarteta, jehož byl Challuper sekundistou, a Orchestrálního sdružení, jemuž řadu let předsedal.

Jiří Challupper zanechal rozsáhlý a různorodý skladatelský odkaz. Častou inspirací mu byly lidové písně a tance z jižních Čech. Významnou částí jeho kompozičního díla jsou instruktivní skladby pro housle a klavír, související s jeho pedagogickou činností. Obecné známosti ve vyučovací praxi se dostalo houslovému Moto perpetuo, vydanému i tiskem.  Pouze menší část skladatelových kompozic byla provedena. Řada skladeb se nedochovala, některé autor sám později zničil.

Challupper byl činný také teoreticky a publicisticky. Opakovaně se věnoval tématu vztahu hudby a básnické tvorby Otakara Březiny, jehož osobně znal prostřednictvím svého hudebního mentora Emanuela Chalupného.  Po druhé světové válce se jeho publikační činnost omezila na příležitostné hudební zpravodajství na stránkách Lidové demokracie.


Dílo

Dílo hudební:

 

Sborové a kantátové skladby

Harmonie a smíření, kantáta pro sólový ženský hlas, smíšený sbor a velký orchestr, Otakar Březina (1939, ztraceno).

Ave Maria pro smíšený sbor, housle a varhany, původně op. 4 (1939).

Missa festiva (na paměť Johanky z Arcu), pro soprán, tenor, smíšený sbor, velký orchestr a varhany, op. 10 (nedatováno, ztraceno).

Čtyři národní písně v úpravě pro dětský sbor s doprovodem klavíru: Chovejte mě, má matičko, U panského dvora, Líto je mně, můj tatíčku, Já mám koně (před 1944).

Dva mužské sbory, op. 12 (původně op. 24 a – b), (1945, ztraceno).

Dva smíšené sbory s průvodem smyčcového orchestru, op. 16 (původně op. 28), Otakar Březina: Ó minulá, když smrti věčný pasát, Čisté jitro (Ruce), (1946).

Mlýn života, smíšený sbor, původně op. 40, Marie Matoušková (1948).

Tamil, symfonické variace na indickou píseň s altovým sólem, Rabíndranáth Thákur, op. 24, (1948–52).

Z valašských koled, lidové písně pro 1 hlas a 3 violoncella (1949).

Tři slovenské spevy pro smíšený sbor, op. 33 (původně op. 50): Nechodievaj dneska ku mne, Hej, lepšie na doline, Bodaj by Vás, vy mládenci, (1950, premiéra 1950).

Dvě blatské písně pro smíšený sbor (nedatováno).

Setba pro smíšený sbor, Emanuel z Lešehradu (1950, ztraceno).

1. symfonie Ze Šumavy se smíšeným sborem, op. 36 (původně op. 57), Jan Skála (tj. Jiří Challupper), (1952).

Je louka, louka zelená, jihočeská lidová píseň v úpravě pro sólový hlas, ženský sbor, flétnu, hoboj a smyčce (1952–53).

Z jihočeských písní a tanců, 4 ženské sbory, op. 45 (původně op. 67), (1953, ztraceno).

Žádnyj neví, pásmo jihočeských lidových písní pro jednohlasý sbor a soubor lidových nástrojů 3 housle, viola, kontrabas a 2 klarinety: Žádnyj neví, Tancuj holka, Řezník, Kdyby byl Bavorov, Ptal se cikán, Sedlák, Ouha, strouha, Táto můj, Chytila mě milá, Ten tranovskyj, Hrajte mně muziky, Čí jsou to tam koně lysí (1956, premiéra 1957).

Z českých mlýnů, cyklus 10 smíšených sborů na lidové písně mlynářské, op. 5 (ztraceno).

Dvě jihočeské lidové písně pro dvojhlasý ženský komorní sbor s průvodem smyčcového kvarteta (smyčcového orchestru), op. 65: Už se ten vovísek, Teče voda, teče (1965, premiéra 1966).

 

Písně

Dvě písně pro soprán a klavír, původně op. 11 (1939, ztraceno).

To je ta země vyvolená (Pozdrav), původně op. 13, Emanuel z Lešehradu (1939, ztraceno).

Via crucis, cykus 4 písní pro bas s doprovodem klavíru nebo orchestru, Emanuel z Lešehradu: Sudba, Na Hoře olivetské, Cestou, Zmrtvýchvstání (1939, premiéra 19. 4. 1940).

Setba, Emanuel z Lešehradu (1940, ztraceno).

Jednoho dne (1940, ztraceno).

Ach, zdál je se mi v noci sen, píseň pro ženský hlas (1940, ztraceno).

Můj svět, píseň pro ženský hlas, Leon Rosol (tj. Jan Lenk), (1940, ztraceno).

V tej skleničce, píseň pro ženský hlas (1940, ztraceno).

Z dětského ráje, cyklus 6 písní pro alt s průvodem orchestru nebo klavíru, op. 9 (původně op. 17), Emanuel z Lešehradu (1941, ztraceno).

Drei Liebeslieder, původně op. 20 (1941, ztraceno).

Deset písní na lidový text (1941–42, ztraceno).

Dvě fugy pro tenor a smyčcové kvarteto, op. 13 (původně op. 26): Ave Maria, Ave Maris stella (Život na moři), (1945).

Pohled smrti, píseň-meditace pro baryton s průvodem smyčcového kvarteta, op. 15 (původně op. 28), Otakar Březina (1946).

Jihočeskému kraji, cyklus 3 písní pro baryton s průvodem orchestru, op. 39, Ladislav Stehlík: Preludium, Polka, Sosna, 1951, 2. verze: Jihočeskému kraji, původně op. 55: Preludium, Zpěv k zemi, Sosna, Preludium a Zpěv k zemi (ztraceno), 3. verze: Zpěv k zemi, původně op. 55: Preludium, Zpěv k zemi, Sosna (1967, nedokončeno).

Dvě písně pro soprán s průvodem klavíru, op. 27: Magické noci, Otakar Březina (1948, premiéra 1948).

Setba, Emanuel z Lešehradu (1955).

Zpěvy večera, cyklus 3 písní pro baryton a klavírní kvinteto, op. 42 (původně op. 64), Vítězslav Nezval (1953).

Dva sonety pro baryton a klavír, op. 55, Pierre de Ronsard, přeložil Vladimír Holan (1958).

 

Orchestrální skladby

Suita pro smyčcový orchestr (1936–37, premiéra 1950).

Symfonietta pro smyčcový orchestr, op. 2 (1938).

Les croissières (=Křižáci), symfonická báseň pro velký orchestr, op. 4 (1939).

1. taneční suita pro velký orchestr, původně op. 12 (1939).

Zápisník z roku 1945 pro komorní orchestr, op. 15 (původně op. 27): Preludium, Před hrobem matčiným, Dojmy z věznice (1946, ztraceno).

Suite pour l’orchestre de chambre, op. 22 (původně op. 38), 1947–48.

Furiant pro orchestr (1954).

Jihočeské tance (=12 fantasií na motivy jihočeských lidových tanců) pro velký orchestr, 1 řada op. 47: Furiant, Šmatlavej, Sousedská, Polka, Mazurka, Obkročák, 2. řada nezkomponována (1954).

Hudbou vpřed, slavnostní pochod pro dechový orchestr, též verze pro klavír (1956, ztraceno).

1. taneční suita pro malý orchestr (1957, premiéra 1957).

Kamarinskaja, ruský tanec pro orchestr (1957, ztraceno).

Jihočeská znělka k 700. výročí založení města České Budějovice pro dechovou hudbu (4 trubky, 2 lesní rohy, eufonium, 2 tympány), (1963–64, premiéra 1965).

Slavnostní preludium k 700. výročí založení města Českých Budějovic pro velký orchestr, op. 62 (1964).

2. symfonie pro velký orchestr, op. 37 (1967, dokončeny pouze 2 věty).

 

Koncertantní skladby

Variace na thema Paganiniho pro housle a orchestr nebo klavír (nedatováno, ztraceno).

Balada pro violoncello s doprovodem klavíru nebo orchestru (nedatováno, ztraceno, možná původní verze Balady z Beskyd pro housle s doprovodem orchestru, op. 21).

Fantaisie en style hongois pour violon et orchestre (1932).

Allegro de concert (=Concertino) pro klavír a orchestr, op. 5 (původně op. 8), (1939).

Romance pro housle a orchestr (klavír), (1939, ztraceno).

Triumfální polonéza pro housle a orchestr (klavír), (1939, ztraceno).

Concerto pour le violon et orchestre, op. 7 (1940).

Koncertino pro housle a orchestr, původně op. 7 (?), též verze pro klavír a housle (1940, ztraceno).

Jazz-koncert pro housle a jazzový orchestr, původně op. 25 (1945, ztraceno).

Olivier, hudební báseň na námět François Coppée pro housle a orchestr, op. 17 (původně op. 29), (1947, přepracováno 1955).

Balada z Beskyd pro housle s doprovodem orchestru, op. 21 (původně op. 37), 2 nedatované verze s klavírem, finální verze (1947, instrumentace 1957, nedokončena).

Jihočeská rapsodie pro klavír a orchestr, op. 32 (původně op. 49), (1950).

Koncertino, původně op. 53 nebo 54, (1951, ztraceno).

Koncertní fantasie pro 2 klavíry a orchestr, op. 38 (původně op. 59), (1952).

1. koncert pro klavír a orchestr, op. 41 (1953).

1. concertino giocoso pro klavír a smyčcové kvinteto, op. 43a (1953).

2. concertino burlesco pro klavír a smyčcové kvinteto, op. 43b (1953).

3. concertino appasionato pro klavír a smyčcové kvinteto, op. 43c, skica (1953).

Concertino pro lesní roh a komorní orchestr, op. 50 (1956, premiéra 1957).

Romanza eroica pro lesní roh a smyčcový orchestr (klavír), (1956, premiéra klavírní verze 1956).

Koncertino pro klarinet (B) a malý orchestr (1957).

2. koncert pro klavír a malý orchestr, op. 56 (1959).

Jihočeský tanec pro klavír a komorní orchestr (1962).

Hrátky, 3 skladby pro klavír a komorní orchestr, op. 63 (1965).

 

Komorní skladby

Dumka pro smyčcové kvarteto (1926, ztraceno).

Tři elegie pro smyčcové kvarteto: g moll, E dur, es moll (nedatováno, ztraceno).

1. smyčcový kvartet (nedatováno, ztraceno).

2. smyčcový kvartet (nedatováno, ztraceno).

Tarantella pro housle a klavír (nedatováno, premiéra 1935, ztraceno).

1. smyčcový kvartet d moll, op. 1 (1937, premiéra 1938).

Menuet empire pro dechové kvinteto, též verze pro salonní orchestr (1939, ztraceno).

Suita pro smyčcové kvarteto (1939, verze pro dechové kvinteto ztracena).

2. smyčcový kvartet f moll, op. 6 (původně op. 10), (1940, premiéra 1940).

Sonata d moll pro fagot a klavír, op. 8 (1940, ztraceno).

Furiant a polka pro fagot a klavír (nedatováno, premiéra 1941, ztraceno), samostatně Poetická polka pro fagot (nebo violoncello) a klavír (nedatováno, úprava 1. části 1. taneční suity, soukromý tisk b. r.).

Dumka pro fagot a klavír (1941, ztraceno).

Sonata a moll pro flétnu a klavír, op. 18 (1941, ztraceno).

Fantasie na Air od krále Ludvíka XIII. pro flétnu, harfu a smyčcové kvarteto, původně op. 19, (1941, ztraceno).

1. tercetto pro housle, violu a violoncello (1942).

Sonatina f moll pro klarinet a klavír (1942, ztraceno).

Tři preludia pro harfu (1942, ztraceno).

Ukolébavka pro smyčcové trio (1942, ztraceno).

Elegie pro violoncello a klavír (1946–47).

Four Dreams about America pro housle a klavír, původně op. 31: Arrival, Evening Song, In a Music Hall, Pacific-Rail (1947, ztraceno).

10 preludií pro housle a klavír, původně op. 32 (1947, ztraceno).

Sonate américaine pro housle a klavír, původně op. 33 (1947, ztraceno).

Trio pro housle, violoncello a klavír, původně op. 36 (1947, ztraceno).

Taneční suita pro smyčcové kvarteto (1947, ztraceno).

1. sonatina pro housle a klavír, op. 23 (původně op. 39), (1948).

Meditace na chorál Kdož jste Boží bojovníci pro smyčcové kvarteto, op. 29 (původně op. 45), (1948).

Romantická suita pro klavírní trio (1948, ztraceno).

3. smyčcový kvartet “Z jižních Čech“, op. 30 (původně op. 46), (1949).

Tři jihočeská capriccia pro 2 housle a violu, op. 31 (původně op. 47), (1949, ztraceno).

Jihočeský tanec pro violoncello a klavír (1950).

Klavírní doprovod k melodickým etudám pro housle Josefa Berana, op. 16 (1950).

Sonatina pro violu a klavír, původně op. 48 (1950, ztraceno).

Šest jihočeských tanců pro smyčcový kvartet, původně op. 51: Furiant, Sousedská, Obkročák, Šmatlavej, č. 5 a 6 bez názvu (1950, jiná instrumentace některých částí: Tři jihočeské tance pro 4 housle nebo houslový soubor.

Jihočeský tanec č. 2 pro violoncello a klavír (1951, ztraceno).

Malá suita pro housle a violu, op. 34 (původně op. 52), (1950, přepracováno pro 2 housle a violu (1956).

Smyčcový kvartet, původně op. 56 (1952, ztraceno).

Jihočeské capriccio pro 4 housle (nedatováno, Musica viva 1998).

Partita pro housle, violu a klavír, op. 39 (původně op. 62), (1953).

Introdukce, variace a tanec na moravskou lidovou píseň pro klavírní kvarteto, op. 40 (původně op. 60), (1953).

Jihočeský tanec pro 3 housle (1953, ztraceno).

Meditace na starofrancouzskou píseň pro violu a klavír, op. 48 (1953, ztraceno).

Klavírní kvintet, op. 56, původně op. 68 (1953, ztraceno).

1. tercetto pro klavír, housle a violoncello (1956).

2. sonatina giocosa [?], pro housle a klavír, op. 51 (1956).

Adagio dramatico e Allegro pro 12 viol a klavír (1956).

1. serenáda pro hoboj, klarinet a lesní roh, op. 54 (1956).

La folia, variace na téma A. Corelliho pro klavírní trio (1957).

2. klavírní trio „Jihočeské“ (1957).

Ciacona pro violu a klavír (1957, ztraceno).

Mazurka e moll pro violu a klavír (1957, ztraceno).

Jihočeský tanec g moll pro violu nebo violoncello a klavír (1957, ztraceno).

Valse noble pro smyčcové kvinteto a klavír (1959, ztraceno).

Nálada pro smyčcový kvartet (1960).

Jihočeský tanec pro klarinet, hoboj, violu a violoncello a klavír, op. 60 (1960, ztraceno).

Skladby pro mládež pro housle a klavír, op. 58: 10 skladeb pro housle a klavír, op. 58a: Polčinka č. 1, Ukolébavka, Menuet č. 1, Mazurka, Pochod malých houslistů, Polčinka č. 2 a 3, Capricio č. 1, Moto perpetum, Ciacona (1960). Menuet: Sborník houslových skladeb pro 1. a 2. ročník (Editio Supraphon 1990). Moto perpetuo (Supraphon 1965, 19782), 2. album, op. 58b: Capricio č. 2, Intermezzo, Menuet č. 2 (1965, nedokončeno).

Variace a tanec na jihočeskou lidovou píseň pro housle, lesní roh a klavír, op. 59 (1960, premiéra 1964).

Kvartet pro klavír hoboj, violu a violoncello, op. 60 (1960).

3. klavírní trio (1961, ztraceno).

Tři jihočeské tance pro 4 housle nebo houslový soubor: Furiant, Sousedská, Šmatlavej (1961–61, jiná instrumentace částí z Šesti jihočeských tanců pro smyčcový kvartet.

Skladby pro 3 housle, op. 61: Jihočeský tanec g moll, Elegie, Polka, Fughetta, Menuet, Jihočeský tanec A dur, Ekloga, Pizzicato, Gavota, Téma s variacemi (1952–65).

Tři preludia pro housle, lesní roh a klavír, op. 64 (nedatováno).

 

Klavírní skladby

Menuet a Polonéza (nedatováno, ztraceno).

Mazurka a Triumfální polonéza (1942, premiéra 1948, ztraceno).

Valse noble (1942, ztraceno).

Ruce, hudební báseň, op. 11 (původně op. 23), (1944, premiéra 1944).

Dva tance, původně op. 34: Valčík, Polka (1947, ztraceno).

Cinq études modernes, op. 25 (původně op. 42) (1948–55, pouze 4 etudy).

Deset skladeb, op. 26 (původně op. 43): Dvě mazurky, op. 26a: č. 1 e moll, č. 2 h moll, Tři charakteristické polky, op. 26b: Žertovná polka, Rozmarná polka, Pitoreskní polka, Tři skladby, op. 26c: Humoreska. K narození naší Jiřinky, třetí zamýšlená skladba, Burleska, nezkomponována, Preludium a fuga, op. 26d, Variace na bengálskou píseň, op. 26e (1948–51).

Sonatina fis moll, op. 28 (původně op. 44), (1948).

Menuet-Polka (nedatováno, premiéra 1950, ztraceno).

Tři skladby pro 2 klavíry, op. 35 (původně op. 54): Toccata, Passacaglia. Psáno pod dojmem Rjepinova obrazu Burlaci na Volze, Tanec. Na motiv jihočeského tance Vosňák (1951).

Osm variací na jihomoravskou píseň Červené jablíčko (z Bojanovic u Hodonína) pro klavír, původně op. 60 (1952, premiéra 1989).

Lístek do památníku (1952).

Meditace pro 2 klavíry (1952, ztraceno).

Tři sonatiny, op. 44a-c: Jiřinčina, Pastorální sonatina, Zimní (1953).

Deset jihočeských tanečků (1954, existuje jich pouze 7, první 2 též v 50 skladbách pro mládež, op. 49).

Dva jihočeské tance, pro klavír na 4 ruce: 2. tanec g moll (1956, 1. tanec ztracen).

50 skladeb pro mládež, op. 49a-e (1956–58).

Preludium a Tanec pro 2 klavíry (1958, ztraceno).

Passacaglia (1960).

 

Úpravy děl jiných skladatelů

Rejcha, Antonín: Arie z opery Sapho, úprava pro zpěv a klavír (1941, ztraceno).

Rejcha, Antonín: Sicilienne z opery Sapho, úprava pro zpěv a klavír (1941, ztraceno).

Kohout, Josef: Arietta z opery Sophie ou le mariage caché, úprava pro zpěv a klavír (1942, ztraceno).

Kohout, Josef: Arie z opery Sophie ou le mariage caché, úprava pro zpěv a klavír (1942, ztraceno).

Challupper, Josef: Sérénade, úprava pro housle a klavír (1947, ztraceno).

Aljab’jev, Aleksandr Aleksandrovič:  Le Rossignol – Slavík, úprava pro housle a klavír (1947, ztraceno).

Bach, Johann Sebastian: Preludium es moll z 1. dílu Dobře temperovaného klavíru, úprava pro housle a klavír (1947, ztraceno).

Kde domov můj, Nad Tatrou sa blýská a Píseň práce pro smyčcový kvartet (1948–49).

Mozart Wolfgang Amadeus: 2 písně pro dětský sbor a smyčcový soubor: Touha po jaru, Dětská hra (1957, ztraceno).

Veracini, Francesco Maria: Largo a Allegro, úprava pro smyčcový orchestr (1957, ztraceno).

Kadence k Beethovenovu Houslovému koncertu, 1. věta (1958, ztraceno).

Dvořák, Antonín: Kéž duch můj sám, Jaro, č. 1 a 3 z op. 82 pro nižší hlas s průvodem smyčcového orchestru (nedatováno).

Dvořák, Antonín: Vy vroucí písně pějte, č. 1 z op. 2 pro smyčcový orchestr (nedatováno).

Grečaninov, Aleksandr Tichonovič: Ukolébavka pro zpěv a klavír s průvodem smyčcového orchestru (nedatováno).

 

Dílo literární

Tvých tónů byl to hlas pod okny duše mé (in: Stavitel chrámů. Památník básníka a myslitele Otokara Březiny, Praha 1941, s. 198–212).

Hudba a její poslání v době dnešní (Znova 6, 1943, č. 6, s. 87–90).

Postavy mistrů české soudobé hudby. I. Václav Talich (K jeho šedesátinám) (Znova 6, 1943, č. 7, s. 107–108).

Žně v mladé české hudbě (Znova 6, 1943, č. 7, s. 110–111).

Poslání hudební kritiky (úvaha ve skizze) (Znova 6, 1943, č. 8, s. 125–130).

Mládí v umění (Znova 6, 1943, č. 8, s. 130–131).

Po stopách starých českých skladatelů. Antonín Reicha [!] (Znova 6, 1943, č. 9, s. 141–142, č. 10, s. 161–164, č. 11, s. 185–190, č. 12, s. 208–210, Znova 7, 1944, č. 1, s. 14–18).

Historické koncerty v Jindř. Hradci (Znova 6, 1943, č. 9, s. 143–144).

Otakar Březina[,] jeden z proroků umění (Znova 6, 1943, č. 10, s. 161–161).

J. M. Květ: Mládí Antonína Dvořáka (Znova 6, 1943, č. 11, s. 188–189).

Triumf Váši Příhody (Znova 7, 1944, č. 1, s. 14–15).

Štěpán Urban: Cesta k umělecké hře na kytaru (Škola vyšší techniky) (Znova 7, 1944, č. 1, s. 18).

Ze vzpomínek na Mistra Otokara Ševčíka. K desátému výročí Mistrova úmrtí 18. ledna (List soukromých zaměstnanců svobodných povolání 3, 1944, č. 2, s. 6–7).

Literatura

I. Lexika

ČSHS

 

II. Ostatní

Kubát, Norbert: Seznam žáků prof. Otakara Ševčíka (1870–1934) (in: Otakar Ševčík. Sborník statí a vzpomínek, Praha 1953, s. 149).

Bártová, Jindřiška: Jan Kapr. Brno 1994, s. 9.

Kachlík, Jan: Jiří Challupper (1914–1967). Život a dílo (diplomová práce FF UK, Praha 1998).

Brácha, Jaroslav: Půl století ZUŠ T. Sviny a pobočky v Nových Hradech (Novohradský zpravodaj 14, 2009, č. 2, s. 13). 

Archivalie

Národní knihovna České republiky.

 

Vlastimil Tichý

Datum poslední změny: 4.8.2015