Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Reissig, RudolfTisk


Charakteristika: houslista, dirigent a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:11.4.1874
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.7.1939
Text
Literatura

Reissig, Rudolf, houslista, dirigent a hudební pedagog, narozen 11. 4. 1874, Praha, zemřel 12. 7. 1939, tamtéž.

 

V letech 1885–92 studoval na pražské konzervatoři hru na housle u Antonína Bennewitze. Studoval také skladbu ve třídě Antonína Dvořáka a mezi jeho spolužáky patřili Oskar Nedbal a Josef Suk. Od roku 1894 působil dva roky v Kroměříži jako učitel hudební školy Moravana a aktivně se podílel na tamním hudebním životě. Poté působil v Brně, aby se stal učitelem houslové hry na škole spolku Beseda brněnská (1896–1919), jejím ředitelem (1899–1919) a sbormistrem spolku (1899–1918). V letech 1896–98 přechodně učil na ústavu učitelek a 1903–09 na Janáčkové varhanické škole. Ve školním roce 1919/20 byl profesorem nově vzniklé konzervatoře brněnské konzervatoře. V letech 1920–39 působil jako profesor na pražské konzervatoři. Zpočátku také řídil orchestr konzervatoře, ale později se věnoval pouze pedagogické činnosti.

Bohatá byla jeho sólová koncertní činnost, kdy hrál na housle, violu a zvláště na violu d’amour, a to nejen v moravských městech, ale i v Praze, Vídni a Berlíně. Ještě častěji vystupoval jako komorní hráč, primárius vlastních kvartetních těles v Kroměříži a v Brně a jako druhý violista Českého kvarteta.

Jako sbormistr Besedy brněnské se zasloužil o značný rozvoj sborové i orchestrální činnosti spolku a tedy i koncertního života v Brně. Jeho působení v Besedě brněnské přineslo až do války nečekaný vzestup spolkové činnosti po stránce repertoárové i výkonné. Provedl mnohá významná díla světových skladatelů: Hector Berlioz: Dětství Ježíšovo (1906), Requiem (1909) a Faustovo prokletí (1911), Marc-Antoine Charpentier: Život básníkův (1907), Ludwig van Beethoven: Devátá symfonie (1911), Georg Friedrich Händel: Mesiáš (1913), Claude Debussy: U nebes mříže (1914), Franz Liszt: Kristus (1914)a nastudoval také některá velká česká vokálně orchestrální díla: František Neumann: Bouře (1906), Jan Kunc: Sedmdesát tisíc (1908), Josef Suk: Pod jabloní (1913), Vítězslav Novák: Svatební košile (1914).

Značně se věnoval dílu Vítězslavu Nováka, v premiéře uvedl smíšené sbory Ranoša (1899), Zakletá dcera (1899), Vražedný milý (1902), Neščasná vojna (1902) a kantátu Bouře (1910). Reissig k Novákovi cítil respekt nejen jako k příteli, ale vážil si jako skladatele s velkým významem pro českou hudbu. Za zmínku stojí i fakt, že Novákova inspirace moravskou hudbou vzešla právě z Reissigova blízkého vztahu k Moravě.

Kromě Nováka Reissig jako dirigent prosazoval i jiné soudobé domácí skladatele, například Josefa Suka, Františka Neumanna, Jana Kunce, Františka Musila ad. 


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Novák, Vítězslav: O sobě a o jiných (Praha 1946).

Sto let Filharmonického sboru Besedy Brněnské (Brno 1960).

 

Kristýna Moriová

Datum poslední změny: 11.8.2015