Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Ambros, VladimírTisk


Charakteristika: skladatel a dirigent

Datum narození/zahájení aktivity:18.9.1890
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.5.1956
Text

Ambros, Vladimír, skladatel, dirigent, sbormistr, hudební pedagog, korepetitor, houslista a organizátor hudebního dění, narozen 18. 9. 1890, Prostějov, zemřel 12. 5. 1956, tamtéž.

 

Vladimír Ambros pocházel z kantorské rodiny, ve které získal základy hudebního vzdělání ve hře na klavír, hře na housle a harmonii (otec Ezechiel Ambros, bratr Emanuel Ambros). Po jednom roce na prostějovské obchodní akademii zahájil studium na brněnské varhanické škole u Leoše Janáčka (1907–10) a ve studiu pokračoval na konzervatoři ve Frankfurtu nad Mohanem u Iwana Knorra (skladba), Bernharda Seklese (instrumentace) a Fritze Bassermanna (dirigování). Stal se korepetitorem v tamní opeře, do které ho přivedl František Neumann, v té době druhý kapelník. Ve Frankfurtu se seznámil se svou budoucí manželkou Mabel Frances Speakmanovou a anglickým skladatelem Cyrilem Scottem. Ve druhém ročníku konzervatoře získal Mozartovo stipendium, díky kterému odcestoval do Anglie. V Londýně se stal kapelníkem operní společnosti Carl-Rosa&Co. (1914–21) a zároveň působil jako korepetitor v Covent Garden. Z finančních důvodů hrál jako houslista v orchestru, varhaník v kostele a na klavír doprovázel němé filmy.

Po návratu do Československa byl činný v Prostějově (od roku 1921). Vyučoval v hudební škole, řídil ženský pěvecký sbor Vlastimila, mužský pěvecký sbor Orlice a Orchestrální sdružení (spolupráce s dechovou harmonií brněnského Národního divadla). Na pozvání Cyrila Scotta uskutečnil dva koncerty v Londýně (1929, Cambridge, Bedřich Smetana – Má vlast; 1932, BBC, Cyril Scott – Symfonie č. 1). Na několik let se stal ředitelem hudební školy v Břeclavi (1927–38), kde založil pěvecký sbor Městského osvětového sboru. Skládal scénickou hudbu pro spolek Břetislav (dramatický odbor osvětového sboru) a pro loutkové divadlo Radost (od roku 1931), ve kterém také řídil orchestr. Po návratu do Prostějova obnovil spolupráci s Orchestrálním sdružením, se kterým pořádal významné koncerty a zájezdy (Antonín Dvořák – Novosvětská symfonie, Petr Iljič Čajkovskij – Patetická symfonie, Wolfgang Amadeus Mozart – Symfonie Jupiter a další). Provedl také kantátu Svatební košile Vítězslava Nováka za přítomnosti autora. Jeho Symfonieta získala druhou cenu v Jubilejní nadaci Bedřicha Smetany (1940). Pohostinsky řídil brněnský rozhlasový orchestr.

Po válce byl Vladimír Ambros činný politicky (spolupráce s odbočkou Dělnické akademie, člen okresního a krajského výboru Obránců míru) a spolupracoval se Svazem českých skladatelů, který se zasloužil o provedení mnoha jeho skladeb. V Prostějově obnovil činnost Orchestrálního sdružení (první koncert 20. 5. 1945). Jeho skladby prováděla například Česká filharmonie a Moravská filharmonie, kterou několikrát sám řídil. Olomoucká opera provedla v roce 1953 jeho operu Maryla (podle historické novy Aloise Jiráska).

Ve svém skladatelském díle Vladimír Ambros zasáhl téměř do všech hudebních oblastí, od drobných instrumentálních miniatur po velká symfonická díla a opery. Katalog jeho skladeb sestává ze 135 kompozic. Přestože byl žákem Leoše Janáčka, stylově zpočátku vycházel více z tvorby Josefa Suka (Nálady pro klavír, melodramy Hornická Balada, Holoubek). Během pobytu ve Frankfurtu komponoval ve stylu francouzskému impresionismu (vliv Bernharda Seklese, El Christo de la Luz) a ve dvacátých letech byl ovlivněn tvorbou Vítězslava Nováka s domácími romantickými a impresionistickými prvky (Labutinka, Balada o nenarozeném dítěti). Vzor Vítězslava Nováka se odrazil také v klavírních skladbách Cestou, Pohádka o uvadlé růžičce a v symfonické trilogii Beskydy, ve které oslavil moravskou přírodu. V písňovém cyklu Sbohem a šáteček vyjádřil hluboké milostné vzplanutí. Po vzoru Leoše Janáčka ztvárnil lidové písně a tance například v opeře Ukradené štěstí. Několik skladeb bylo ovlivněno tvorbou Pařížské šestky a Igora Stravinského (Loutková svita). Jako reakci na nástup fašismu zkomponoval Symfonietu, Nálady z Atlanty, Symfonickou báseň pro devět nástrojů a Symfonii přírody. Po druhé světové válce byla jeho tvorba ovlivněna společenskou poptávkou (Veliký návrat, Rolnická suita).


Dílo

Dílo (výběr):

 

Klavírní

Ukolébavka (1911).

Vánoční (1911).

Valčík (1911).

Jarní nálada (1915).

Zamilovaný trpaslík (1918).

Pozdrav hor, památce drahého přítele Jiřího Wolkera (5. 1. 1924).

Nálady (1924–28).

Dětské srdce, cyklus 5 klavírních kusů pro děti (1. V myšlenkách, 2. Vzpomínka na tanec, 3. Hra s míčem, 4. Večer, 5. Linda jde do školy, 1924, vyd. Orbis 1950).

Cestou (1925).

Pohádka o uvadlé růžičce (1926, vyd. Pazdírek 1936).

Hukvaldské hvozdy osiřely (1928).

Finale (1929).

Moře (1930).

Epizoda (1947).

Rozloučení (asi 1947).

Concertino pro klavír a orchestr (1948, premiéra 9. 3. 1949).

Balada (1953, premiéra 1953).

 

Komorní

Láska, klavírní trio (1911, premiéra Český rozhlas, Ostrava 26. 12. 1946).

Sonáta pro housle a klavír (1914).

Letní večer, klavírní trio (4. 3. 1924, premiéra Brno 1925).

Radost, fantazie pro violoncello a malý orchestr (1933, premiéra, červen 1934).

Fantazie pro dechové kvinteto Picadilly (1935, premiéra Brno 1935).

Smyčcový kvartet č. 1 (1936, premiéra Moravské kvarteto, Praha 25. 10. 1937, vyd. Hudební matice Umělecké besedy Praha, 1947).

Dumka pro 2 housle a klavír (1937, premiéra 1937).

Smyčcový kvartet č. 2 (1940, premiéra Brno 1943).

Symfonická báseň pro devět nástrojů (1943, premiéra Praha 1944).

Fantazie pro smyčcové kvarteto (1948–49, premiéra Olomouc 27. 1. 1950).

Malá suita pro violoncello a klavír (1. Píseň milostná, 2. Píseň exotická, 3. Píseň zbojnická, 4. Píseň bojovná, 1950, premiéra Miloš Sádlo – violoncello, Alfred Holeček – klavír, Praha 27. 2. 1950).

Sonáta pro violoncello a klavír (1951).

Dvě nálady pro violoncello a klavír (1952).

Meditace na ukrajinskou lidovou píseň pro violoncello a klavír (1952).

6 kvartetních miniatur (1952, premiéra Kutná Hora 26. 2. 1952).

Fantazie pro koloraturní soprán a sólové housle (premiéra 30. 11. 1952).

Malý kvartet, Májový (1953, premiéra Praha, prosinec 1953).

Nonet (1954–55).

Suita pro housle a klavír (1955).

6 nálad, smyčcový kvartet (duben 1956, poslední dokončené dílo).

 

Orchestrální

Belgie, symfonická báseň (1916).

Panna, symfonická báseň (1917).

Balada o nenarozeném dítěti, symfonická báseň podle Jiřího Wolkera (původně melodram z roku 1924, přepracováno pro velký symfonický orchestr s ženským hlasem, 1926, premiéra 6. 11. 1927, orchestr brněnské opery, dirigent František Neumann).

Beskydy, symfonická trilogie (1. Beskydy, 1929, premiéra 27. 4. 1930, orchestr brněnské opery, dirigent Karel Boleslav Jirák; 2. Fantazie pro housle a orchestr, 1931, premiéra 1932, František Kudláček – housle, orchestr brněnské opery, dirigent Zdeněk Chalabala; 3. Jaro života, původní název Život, 1932, premiéra 21. 3. 1937, dirigent Milan Sachs).

4 exotické tance (1933, premiéra 2. 10. 1933).

Loutková suita (1934, premiéra Brno 1935).

Fantazie na legrutské písně slovácké (1936, premiéra 12. 4. 1936).

Symfonieta (1938–39, premiéra Český rozhlas, Brno 1940; veřejná premiéra Břetislav Bakala, 1942).

Symfonie č. 1 (1941, premiéra 1943, Brno).

Symfonie č. 2, Symfonie přírody (1944, premiéra 28. 2. 1946, Česká filharmonie, Praha).

Rolnická suita (1952, premiéra 5. 6. 1953, Olomouc).

Symfonie č. 3, O naší krásné vlasti (1954, premiéra 13. 12. 1955, Moravská filharmonie, Olomouc).

Veseloherní předehra (scherzo ze třetí symfonie, 1954, premiéra 9. 1. 1955, Olomouc).

Pohádka, symfonická fantazie podle Hanse Christiana Andersena (1955).

 

Písňové

Labutinka pro baryton a klavír (text Petr Bezruč, 1934, také verze s rozhlasovým orchestrem, premiéra Brno, vyd. Kučík 1934).

Sbohem a šáteček pro soprán a klavír, 8 písní (text Vítězslav Nezval, 1935–36, také verze s orchestrem, premiéra Brno 22. 3. 1937, vyd. Pazdírek 1939).

Neděle z dětství (text Lída Autratová-Uličná, 1940, premiéra Brno 1942, vyd. Pazdírek 1945).

Bílý akt pro soprán a klavír (1940, také verze s orchestrem, premiéra 16. 1. 1941, Marie Bakalová, Český rozhlas, Brno).

Nálady z Atlanty, písňový cyklus pro soprán a komorní orchestr (text Langston Hughes, Gwendolyn Bennett, překlad Arnošt Vaněček, 1940, premiéra 20. 10. 1946, Břetislav Bakala, Český rozhlas, Brno).

2 písně (1. Ukolébavka, 2. Dnes, 1943).

Listy slunci a milému pro soprán, flétnu, housle, violoncello a harfu (text Lída Autratová-Uličná, 1948).

Pokora (text Jiří Wolker, 1948, premiéra 2. 1. 1949).

 

Sborové

Legrutské písně slovácké (harmonizace lidových písní, 1930).

Žitka zelenajú, mužský sbor (1933, premiéra Brno 1933).

Březnové preludium, ženský sbor (1938, premiéra Brno 1938).

Zjevení, mužský sbor (text Jan Pilař, vyd. asi 1940).

Co rok dal, 11 dvojhlasých písní pro dětský sbor a klavír (text Oldřich Bereza, 1953, premiéra Olomouc 1955, vyd. SNKLHU 1957).

 

Hudebně-dramatické

Ukradené štěstí, tříaktová opera (podle stejnojmenné činohry Ivana Franka, libreto Květa Zahradníková-Kepková, 1924–25; premiéra 19. 1. 1925, Městské divadlo Brno, dirigent Jan Janota; klavírní výtah Břetislav Bakala, vyd. Buček 1925).

El Christo de la Luz, tříaktová opera (podle Julia Zeyera, 1926, rozhlasová premiéra Brno 1929; jevištní premiéra 18. 9. 1930, Slovenské národní divadlo, Bratislava, dirigent Josef Vincourek).

To mne těší, komická opera (1931).

Maryla, tříaktová opera (libreto Eva Hrubanová-Součková podle novely Aloise Jiráska, 1951; premiéra 10. 10. 1953, Olomouc).

Rváč Křižák, dramatická pantomima (1953, 4ruční klavír, premiéra Prostějov 1954).

 

Kantáty

Hostýnská Panna Maria (1940).

Veliký návrat (1950, premiéra 7. 5. 1951, Olomouc).

Maminka, kantáta pro dětský sbor (text Jaroslav Seifert, 1956).

 

Scénická hudba

Liliput (Alois Doležal, 1923).

Vánoce (1933).

Jaro (1934).

Svatební košile (Karel Jaromír Erben, 1934).

Poštovní úřad (Rabíndranáth Thákur, 1935).

Svědomí.

Sněhurka, zvířátka a sedm mužíčků, hudba k písním k pohádkové hře pro děti.

 

Melodramy

Máj (Karel Hynek Mácha, 1936, druhá verze 1939, premiéra 20. 5. 1939).

Hornická balada.

Holoubek.

Diskografie

Co rok dal. Jedenáct dětských dvojhlasých písní (Supraphon 1958) – Josef Hála, klavír; Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, Bohumil Kulínský;

Smyčcový kvartet č. 1 (Supraphon 1977) – Sukovo kvarteto.

Literatura

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

DČHK.

MEH.

Kolektiv autorů: Malá československá encyklopedie (Praha 1984–87).

HSPK.

Janota, Dalibor – Kučera, Jan: Malá encyklopedie české opery (Praha 1999).

MGG2.

New Grove2.

Bílková, Marie a kolektiv: Český taneční slovník (Praha 2001).

Kolektiv autorů: Biografický slovník českých zemí, 1. sešit (Praha 2004).

 

II. Ostatní

Racek, Jan: Leoš Janáček a současní moravští skladatelé (Brno 1940).

Černušák, Gracian: Vladimír Ambros (in: České umění dramatické, II. Zpěvohra, Praha 1941, s. 354).

Štěpán, Petr: Operní a baletní část Divadelní žatvy (Hudební rozhledy 2, 1949–50, č. 4–5, s. 115–116).

Karásek, Bohumil: Problémy nových kantát (Hudební rozhledy 5, 1952, č. 9, s. 10).

Pospíšil, Vilém: Dvě novinky moravských autorů (Hudební rozhledy 5, 1952, č. 20, s. 33).

Beneš, Jiří: Nové komorní skladby (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 9, s. 401).

Balatka, Antonín: Nová česká opera (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 18–19, s. 861–862).

Gregor Vladimír: Vladimír Ambros. Profil skladatele (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 18–19, s. 878–879).

Dvořáček, Jiří: Večer rukopisných novinek (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 5, s. 203).

Hrabal, František: Přehlídka nové tvorby ostravských skladatelů (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 22, s. 944).

Hrabal, František: Symfonický koncert Moravské filharmonie (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 2, s. 77).

Gregor, Vladimír: Seznam skladeb Vladimíra Ambrose (in: Sborník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, Olomouc 1959, s. 283–293).

Kraus, Bohuslav: Rodiště Vladimíra Ambrose (Stráž lidu 17, 1969, č. 40, s. 4).

Ernest, Hains: Stoletá Vlastimila (Stráž lidu 17, 1969, č. 49, s. 4).

Ernest, Hains: Hudební život Prostějovska (Prostějov 1969).

Gregor Vladimír: Vladimír Ambros (Prostějov 1969).

Sehnal, Jiří: Hudba na Břeclavsku v minulosti (in: Břeclavsko, Brno 1969, s. 283–289).

Ernest, Hains: Vzpomínáme Vladimíra Ambrose (Stráž lidu 18, 1970, č. 35, s. 5).

Gregor Vladimír: Výročí v rodině Ambrosů (Štafeta 2, 1975, č. 2, s. 9–11).

Gregor Vladimír: Dvacet let od smrti Vladimíra Ambrose (Štafeta 3, 1976, č. 2, s. 18–20).

Racek, Jan: Vzpomínám Vladimíra Ambrose (Štafeta 9, 1977, č. 2, s. 9–13).

Racek, Jan: Vzpomínám Vladimíra Ambrose II. (Štafeta 9, 1977, č. 3, s. 7–10).

Racek, Jan: Vzpomínám Vladimíra Ambrose III. (Štafeta 9, 1977, č. 4, s. 17–20).

Gregor, Vladimír: Nové nahrávky Ambrosova díla (Štafeta 10, 1978, č. 2, s. 24–25).

Ernest, Hains: Vladimír Ambros. Život a dílo (Stráž lidu 28, 1980, č. 8, s. 3).

Gregor Vladimír: Vladimír Ambros a světová skladatelská moderna (Štafeta 13, 1981, č. 1, s. 7–8).

Ernest, Hains: Vladimír Ambros – skladatel a dirigent Orchestrálního sdružení v Prostějově (Zpravodaj muzea Prostějovska 1983, č. 1, s. 5).

Vlk, Zdeněk: Třicet let od úmrtí Vladimíra Ambrose (Štafeta 18, 1986, č. 3, s. 6–10).

Gregor Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje (Ostrava 1987).

Císař, Jan a kolektiv: Cesty českého amatérského divadla. Vývojové tendence (Praha 1998, s. 129, 145, 149).

Stuna, Jan: Výročí Vladimíra Ambrose (Prostějovský týden 10, 2000, č. 36, s. 24).

Ernest, Hains: Vzpomínáme Vladimíra Ambrose (Prostějovský večerník 4, 2000, č. 26, s. 8).

Ernest, Hains: Před 45 lety zemřel Vladimír Ambros (Prostějovský týden 11, 2001, č. 22, s. 9).

Sehnal, Jiří – Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě (Brno 2001).

Václavík, Oldřich: Z historie prostějovských spolků. Pěvecké spolky 9 (Prostějovský týden 14, 2004, č. 52, s. 6).

Tabery, Karel: Vzpomínka k padesátému výročí úmrtí Vladimíra Ambrose (Prostějovský týden 16, 2006, č. 19, s. 4).

Kolektiv pedagogů školy: Almanach k 120. výročí založení ZUŠ Vladimíra Ambrose (Prostějov 2009).

Vašková, Pavla: Život a dílo Vladimíra Ambrose (Diplomová práce, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 2010).

Blecha, Jaroslav a kolektiv: Tři radosti moravského loutkáře Vladimíra Matouška (Břeclav 2010).

Slouková, Barbora: Prostějovský hudební život ve 2. polovině 20. století se zaměřením na léta 1980–2000 (Bakalářská práce, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 2011, zvl. s. 14–16).

Slavíková, Hana: Umělecké tendence českého loutkového divadla na příkladech vybraných scén 1. poloviny 20. století (Bakalářská práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2012, zvl. s. 40–41).

 

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13139

www.zusprostejov.cz/history.htm

www.vitezslavnovak.cz/korespondence_danhel.htm

http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=85955

http://musicsack.com/PersonFMTDetail.cfm?PersonPK=100002232

www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=4965

www.musicologica.cz/dkchk/zaznamy_view.php?id=632

Archivalie

Muzeum Prostějovska.

 

Mužský pěvecký sbor Orlice Prostějov:

Muzeum a galerie v Prostějově. Fond Literární památky.

Archiv sboru.

 

Ženský pěvecký sbor Vlastimila Prostějov:

Archiv sboru.

 

Radek Poláček

Datum poslední změny: 4.10.2016