Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bajer, JiříTisk


Charakteristika: Muzikolog, publicista, pedagog a hobojista

Datum narození/zahájení aktivity:25.12.1925
Datum úmrtí/ukončení aktivity:5.12.2005
Text
DíloLiteratura

Bajer, Jiří, muzikolog, publicista, pedagog a hobojista, narozen 25. 12. 1925, Praha, zemřel 5. 12. 2005, tamtéž.
 
V letech 1945–49 studoval na pražské konzervatoři u Václava Smetáčka hru na hoboj. Poté byl posluchačem teoreticko-kompoziční fakulty na Moskevské konzervatoři P. I. Čajkovského u Romana I. Grubera (1949–54, diplomní práce Kantátový triptych Lidé bděte od Jana Seidla). Od 1954 do 1961 přednášel dějiny hudby a dějiny teorie hudebního divadla na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Csc. 1967, PhDr. 1968, DrSc. 1986); na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze přednášel hudební výchovu v letech 1958–60; na téma Sovětská hudba přednášel na katedře hudební a divadelní vědy Filozofické fakulty Karlovy univerzity 1974–77; dále přednášel v Moskvě, v Rize a ve Vilniusu (1974). V letech1957–66 byl redaktorem Divadelních novin se specializací na hudební divadlo, 1960–63 zároveň tajemníkem Svazu československých divadelních umělců pro oblast hudebního divadla, od 1963 byl odborným pracovníkem Ústavu pro hudební vědu ČSAV, resp. Ústavu teorie a dějin umění ČSAV, kde byl později vedoucím vědeckým pracovníkem a vedoucím oddělení teorie a dějin hudby. Současně byl v letech 1971–83 redaktorem měsíčníku Hudební rozhledy; od roku 1981 působil jako tajemník pro oblast hudební vědy a kritiky ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Od roku 1973 do 1992 byl předsedou České hudební společnosti, byl rovněž členem výboru ISME.
 
Bajer rovněž zastával řadu dalších významných odborných funkcí (mimo jiné byl členem umělecké rady opery Národního divadla v Praze, členem komise pro obhajoby kandidátských disertačních prací na FF UJEP v Brně, členem koordinační muzikologické komise při vědeckém kolegiu věd o umění ČSAV, vedoucím redaktorem časopisu Estetika, členem prezidia ISME atd.).
 
Odborný zájem Jiřího Bajera byl soustředěn k problematice historie ruské a sovětské hudby, české soudobé hudby, hudebního divadla a také k teorii výkonného interpretačního umění. Na okraji tohoto hlavního směru své práce se příležitostně věnoval i otázkám populární hudby. Vedle nejdůležitější a nejrozsáhlejší práce Sovětská hudební kultura napsal Bajer obsáhlou monografickou práci o díle skladatele Emila Hlobila; psal rovněž četné posudky k obhajobám kandidátských a doktorských disertačních prací, recenze koncertů, odborné recenze pro deník Rudé právo, pro časopis Praha-Moskva, pro Hudební rozhledy, pro Divadelní noviny a další periodika. Je rovněž autorem četných slovníkových hesel (mimo jiné v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby, díl III., Česká scéna, Praha 1990). Autorsky a edičně spolupracoval na řadě publikací (mimo jiné Dějiny české hudební kultury I. a II, Muzika socialističeskoj Čechoslovakii, Vědecký odkaz Otakara Zicha, Umění a kritika, Česká hudební věda, Isskustvo socialističeskoj Čechoslovakii, Antologia češskoj estetiki 10. i 20. věkov, Kniha o Národním divadle a další).
Dílo
Knihy
Sovětská hudba. Stručný nástin vývoje (Edice SČSP, Praha 1955);
Malý slovník sovětských hudebníků (SČSP, Praha 1956, 1957, 1958);
Čtyřicet let sovětské hudby (Praha 1957);
Petr Iljič Čajkovskij (Horizont, Praha 1973);
Česká hudba světu, svět české hudbě (Sborník sestavil Jiří Bajer. Panton, Praha, 1974);
Sovětská hudební kultura (Sv. I, Praha 1977);
Sovětská hudební kultura (Sv. II, Praha 1978);
Emil Hlobil (Panton, Praha 1984).
 
Články, recenze, stati (výběr)
Koncert ze skladeb absolventů AMU (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 11, s. 57–58);
Zemřel Issak Osipovič Dunajevskij (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 13, s. 651);
Premiéra sovětské opery v Olomouci (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 13, s. 666);
Aram Chačaturjan v Československu (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 16, s. 811);
Několik poznámek k tvorbě masových písní Jana Seidla (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 18, s. 912–916);
Premiéra Čulakiho baletu Mládí v Plzni (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 18, s. 770);
Revoluce a hudebníci (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 20, s. 839–841);
Vzpomínka na Borise Vladimiroviče Asafjeva (Hudební rozhledy 12, 1958, č. 12, s. 496–497);
V. J. Šebalin, Zkrocení zlé ženy Operní libreta, SHV, Praha 1962;
Málo nad průměr (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 6, s. 239–240);
Líc a rub bratislavské opery (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 13, s. 547–550);
...Až se ucho utrhne? (Hudební rozhledy 17,1964, č. 8, s. 322);
Britten a Pears zpívali, hráli... (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 10, s. 412);
Poslední den baletu před prázdninami (Hudební rozhledy 19, 1965, č. 15,  s. 636);
Z aktovky do aktovky (Hudební rozhledy 19, 1965, č. 23–24);
Operní tvorba v letech 1900–1918 (Hudební věda, 1967, č. 2);
Rudolf Karel (Hudební věda, 1967, č. 2);
Symfonie o válce a míru (o knize B. Jarustovského) (Hudební věda, 1967, č. 4);
Roland Barthes: Nulový stupeň rukopisu; základy semiologie (Hudební věda, 1970, č. 2);
Smysl české hudby (Hudební rozhledy, 1971, č. 5);
Mezinárodní hudebněvědecký kongres v Moskvě (Hudební rozhledy, 1971, č. 12, s. 553–558);
O komplexním rozboru hudebně divadelního díla (Estetika, 1971, č. 3);
K metodě analýzy operní inscenace (Hudební rozhledy, 1972, č. 6);
Problém a úloha rytmu v umění (Estetika, 1972, č. 4);
K některým americkým estetickým teoriím (Estetika, 1973, č. 4);
Sovětští hosté na začátku prosince (Hudební rozhledy 26, 1973,  č. 1, s. 23–25);
Druhý hudební kongres v NDR (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 1, s. 43–44);
Únor (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 2, s. 49–50);
Slovo na rozchodnou (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 3, s. 113–114);
Týden soudobé tvorby z jiné strany (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 6, s. 263–266);
Zdeněk Nejedlý a sovětská hudba (Hudební rozhledy, 1973, č. 9, s. 406–408);
Výročí Mezinárodní hudební rady (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 11, s. 521–524);
Znovu Bratři Karamazovi (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 1, s. 1–3);
Televizní Zkrocení zlé ženy (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 1, s. 3);
K problému obsahu operního díla (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 1, s. 42–45);
Filharmonie památce Leninově (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 3, s. 98–99);
Operní aktovky v Liberci (Hudební rozhledy 27, 1974, č.4, s. 158);
Hit televize – Lazebník sevillský (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 4,s. 174–175);
První dojmy z Coriolana (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 6, s. 278–280);
Hostování Slovenského Národního divadla (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 7, s. 299–302);
Royal Philharmonic Orchestra (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 7, s. 304);
Před výročním datem Káti Kabanové (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 8, s. 364–365);
Opera jako politické divadlo (Hudební rozhledy 28 , 1975, č.  3, s. 132–136);
Klíč k dějinám české poválečné hudby (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 4, s. 145–148);
Třikrát Pražští symfonikové. Válkova „Revoluční“ v abonentním cyklu (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 5, s. 205–206);
Dvě tváře neoklasicismu (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 6, s. 243–244);
Venceremos! (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 6, s. 246);
Šostakovič stále živý (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 10, s. 456–459);
Libuše v televizi (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 2, s. 54–56);
Potřeba dějin sovětské hudby (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 11, s. 481–484);
Taktakišvili v Olomouci (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 12, s. 537–539);
Hrát či nehrát? (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 12, s. 543–544);
Ke gnoseologické problematice interpretace v umění (Estetika, 1976, č. 2);
Kongres Mezinárodní hudební rady (Hudební rozhledy, 1977, č. 12);
Divadlo života a snu (Hudební rozhledy 29, 1976, č. 1, s. 4–5);
Hovoří Josef Ceremuga. (zaznamenal Jiří Bajer) (Hudební rozhledy 29, 1976, č. 3, s. 132–135);
Seminář mizikologů socialistických zemí (Hudební rozhledy 29,1976, č. 5, s. 225–227);
Večer tříkrálový Ivana Jirka (Hudební rozhledy 29, 1976, č. 5, s. 257–258);
Sonáta pro hoboj a klavír Emila Hlobila (Hudební rozhledy 29, 1976, č. 8, s. 366–369);
Symfonie – dramatický monolog Václava Felixe (Hudební rozhledy, 1977, č. 9);
K problému soudobé opery (Hudební rozhledy 30, 1977, č. 1);
Straussova Ariadna v Národním divadle (Hudební rozhledy 30, 1077, č. 4, s. 102);
Věc Makropulos (Hudební rozhledy 30, 1977, č. 6, s. 257–258);
Slavnostní večer k 60. výročí VŘSR (Hudební rozhledy 30, 1977, č. 8, s. 340);

Pohostinské vystoupení ostravské opery (Hudební rozhledy 30, 1977, č. 8, s. 370–371);
Škvorův Doktor Faust (Hudební rozhledy 30, 1977, č. 8, s. 371–372);
Světový týden hudby (Hudební rozhledy 30, 1977, č. 9, s. 385);
Symfonie – dramatický monolog ((Hudební rozhledy 30, 1977, č. 9, s. 422–424);
Čechovovské aktovky (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 5, s. 209–210);
Za Aramem Chačaturjanem (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 6, s. 242–243);
Pátá inscenace Lišky Bystroušky v ND (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 6, s. 245–247);
Sofijská opera (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 6, s. 247–248);
Plenární zasedání prezidia Svazu skladatelů SSSR (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 8, s. 379–381);
Za Borisem Jarustovským (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 9, s. 399–400);
V zájmu lepšího porozumění (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 6, s. 286);
K metodologické problematice socialistického realismu (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 11, s. 506–509);
Pražské jaro ve věku středním (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 7, s. 293–294);
Koncert k padesátinám Václava Kučery (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 8, s. 339–340);
Úloha režiséra v opeře (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 9, s. 406–408);
Brněnské hudebněvědné kolokvium (Hudební rozhledy, 1979, č. 12, s. 539–541);
Nedokončený zápas Ivana Jirko o soudobou operu (Hudební rozhledy 33, 1980, č.1, s. 4);
Otázky marxistické metodologie historiografie hudby (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 3, s. 127–130);
Tři baletní novinky (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 7, s. 321–322);
Z mezinárodního semináře o marxistické historiografii hudby (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 9, s. 414–417);
Fučíkův odkaz a poselství Jana Seidla (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 8, s. 344–345);
Zlatý hřeb nedoceněného lesku (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 8, s. 356–358);
Sluha dvou pánů (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 8, s. 361–362);
Martinů a evropská divadelní avantgarda (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 8);
Ke konferenci o hudební kritice (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 4, s. 166–170);
Balet Velkého divadla v Moskvě (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 8, s. 341–344);
Týden nové tvorby 1983: Dvořáček, Matys, Kalabis (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 6, s. 246–247);
Hra o lásce a smrti (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 6, s. 249–251);
České zamyšlení na slovenské téma. Se Zdenko Mikulou hovořil Jiří Bajer (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 6, s. 276–279);
Slavnostně v závěru (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 8, s. 348–349);
Konference o české a slovenské tvorbě v epoše socialismu (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 10, s. 465–470);
Jan Seidel a česká hudba (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 12, s. 557–563);
Moskevská filharmonie (Hudební rozhledy 37, 1984, č. 8, s. 342–343);
Kytice Páleníčkova – kytice Páleníčkovi (Hudební rozhledy 37, 1984, č. 9, s 386–388);
Rok po premiéře Příběhu noci vánoční (Hudební rozhledy 38, 1985, č. 10, s. 438);
Opera druhé poloviny 20. století (Hudební rozhledy 38, 1985, č. 10, s. 452–454);
Od minulosti k zítřku. Zamyšlení nad brněnským kolokviem (Hudební rozhledy 38, 1985, č. 12,. s. 567–570);
Konference o budoucnosti české hudby (Hudební rozhledy 39, 1986, č. 10, s. 474–475);
Vzpomínka na Dmitrije Kabalevského (Hudební rozhledy 40, 1987, č. 7, s. 324–325);
Ke konferenci o hudební kritice (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 4, s. 166–170);
Kongres ISME v Austrálii (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 11, s. 511–513);
Kolik jazyků, tolik světů (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 4, s. 145);
Výlety panba Broučka (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 9, s. 409–411).
 
Přednášky, referáty na vědeckých konferencích
Vztah hudby a řeči v hudebním divadle. Mezinárodní hudebněvědecké kolokvium, Brno 1969;
Das tschechische Musiktheater. Colloquium Musica Bohemica et Europea, Brno, 1970;
Problema novatorstva v muzike iz točkiu zrenija jijo otnošenij k těatru, poezii i tancu  Muzikologický kobgres International Music Council, Moskva, 1971;
The Problems of Music Education in CSSR. Kongres International Society of Music Education, Tunis, 1972;
Hudba sovětských a středoasijských republik. Dům sovětské vědy a kultury, Praha,  1972;
O úkolech české hudební vědy. Kongers IMC, Lausanne, 1973;
Poetika Prokofjevova operního díla. Seminář Svazu slovenských skladatelů, Bratislava, 1973;
Úloha hudby v životě socialistické společnosti. Dům sovětské vědy a kultury, Praha, 1973;
Nejedlý a sovětská hudba. Konference ČSAV k narozeninám Zdeňka Nejedlého, Praha 1973;
Hudební časopisectví v ČSSR, historie a současnost. Seminář IMC La diffusion et la coordination de l ´ information musicale, Lisabon, 1977;
Problémy teorie hudební interpretace. Muzikologický kongres IMC, Praha, 1977;
Model sovětské hudební kultury jako podnět pro rozvoj hudební kultury ČSSR po roce 1945. Symposium UNESCO Music of the Slavionic Nations and its influence upon European Musical Culture, Brno, 1978;
Hudebně sémiotický výzkum v ČSSR. Kolokvium, Brno, 1978;
K základním otázkám marxisticko leninské metodologie hudební historiografie (společně s Josefem Bekem). Seminář marxistických hudebních vědců socialistických zemí, Praha,. 1979;
Úloha režiséra v opeře. Seminář o vědeckém díle Otakara Zicha, Praha, 1979;
K otázce vztahu objektivních a subjektivních faktorů v hodnocení uměleckého díla. Sympozium o kritice, Brno, 1979;
Lenin a hudba. Konference Svazu sovětských skladatelů, Moskva, 1980;
Martinů a evropská divadelní avantgarda. Mezinárodní muzikologická konference Pražského jara, Praha, 1981;
Úloha hudby v utváření dětské psychiky. Kongres ISME, Bristol, 1982;
Poslání České hudební společnosti. Vstupní řeč po znovuzvolení do prezidia IME, Eugene, Oregon, USA, 1984;
Úkoly ISME. Projev na schůzi vedení ISME, Innsbruck, 1985;
Příspěvek české hudby k prohloubení socialistického humanismus. Konference Svazu sovětských skladatelů Hudba v boji proti německému fašismua a japonskému militarismu, Moskva, 1985;
Opera druhé poloviny dvacátého století. Vstupní referát na mezinárodní konferenci Pražského jara, Prah, 1985;
A New Hypothesis on the Theme of Janáček´s „Russian“ Operas. Mezinárodní konference, Saint Louis, 1988.
Literatura
I. Lexika
ČSHS
EJ.
Hübners blaues Who is Who, Zug 2002.
MEH.
The New Grove1.

 
II. Ostatní
Smetáčková, Míla: PhDr. Jiří Bajer, DrSc. (nekrolog) (Hudební rozhledy 59, 2006, č. 2, s. 31).
Smetáčková, Míla: Zemřel dlouholetý předseda České hudební společnosti Jiří Bajer (Talent 8,  únor 2006, s. 22).
 
Petar Zapletal    
Text

Datum poslední změny: 7.7.2008