Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hentschl, Johann JosephTisk


Charakteristika: Houslař

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1709
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1782
Text
Literatura

Hentschl, Johann Joseph (psán též Hentschel, Henschl, Hendschel, Haütschl), houslař, narozen 1709, Hrozová (Grosse; Bruntál), zemřel 1782, Brno.
 
Syn varhanáře Josefa Hentschla. V roce 1718 přišel se svým otcem do Olomouce. V letech 1722–1727 se vyučil u brněnského houslaře Johanna Benedikta Wasnera. 1728–1738 pracoval jako tovaryš u různých houslařů, ponejvíce ve Vídni. V roce 1738 se osamostatnil v Brně na nynějším náměstí Svobody (Grosser Platz 76). Brněnské měšťanské právo získal v roce 1739. 1. 2. 1740 se oženil s Viktorií, dcerou brněnského houslaře Johanna Adama Christiana Madriana. 10. 11. 1741 se narodil syn Martin Ludwig Franz, který téhož roku zemřel. V letech 1757–1762 pracoval u něho jako tovaryš Johann Anton Bischowsky z Brna a v letech 1762–1764 Joseph Anton Laske z Rumburku. V letech 1764 se u něho vyučil Sebastian Wutzelhofer z Brna. V roce 1775 u něho pracoval jako tovaryš Johann Buchta z Jimramova. Roku 1779 koupil dům na nynější Mečové ulici č. 8 (Hinter Rathhausgasse), kde pracoval až do své smrti. V roce 1782 převzal dílnu i se zařízením, a později i celý dům, Sebastian Wutzelhofer. Jeho synovi, Bernardu Wutzelhoferovi byla Hentschlova manželka Viktorie kmotrou. 17. 3. 1798 Viktorie zemřela ve věku 77 let. Johann Joseph Hentschl byl výjimečným zjevem mezi brněnskámi houslaři. Měl svůj vlastní model s neobvykle otevřenými bočními výkroji, s krátkou a nápadně širokou vrchní částí korpusu, kterému zůstal věrný do konce života. Jeho práce je velice pečlivá, vždy z krásného dřeva. Zajímavé je, že již za jeho života byly vyráběny imitace jeho nástrojů.

Literatura
Jalovec, Karel: Čeští houslaři (Praha 1959, s. 55).
Kurfürst, Pavel: Brünner Geigenbauer I. Bernard Johann Wutzelhofer (1789–1861). (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 62, 1977, s. 227–23).
Kurfürst. Pavel: Brünner Geigenbauer II. Johann Kleinhans (1695, 1696). (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 63, 1978, s. 261–265).
Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880. 1. část A–L (Česopis Moravského muzea, vědy společenské, 64, 1979, s. 135).
Kurfürst, Pavel: Brněnští hudební nástrojaři 14.– 19. století (Brünner Instrumentenbauer des 14.–19. Jahrhunderts (Brno 1980, s.71).
Kurfürst, Pavel: Existovala brněnská houslařská škola? (Hudební nástroje, 18, 1981, č. 1, s. 17–19, č. 2, s. 60–61, č. 3, s. 103–104, č. 4, s. 141–143).
Pilař, Vladimír – Šrámek, František: Umění houslařů (Praha 1986, s.106–107).
Kurfürst, Pavel: Organologie, propedeutika, exemplifikace (Hradec Králové 1998, s.310–326).
 
 
Pavel Kurfürst
Datum poslední změny: 17.11.2002