Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Klega, MiroslavTisk

(Alexej)

Charakteristika: skladatel, rozhlasový pracovník

Datum narození/zahájení aktivity:6.3.1926
Datum úmrtí/ukončení aktivity:25.6.1993
Text
DíloDiskografieLiteratura

Klega, Miroslav (křtěný Alexej), skladatel, rozhlasový pracovník, narozen 6. 3. 1926, Ostrava, zemřel 25. 6. 1993, tamtéž.

Pocházel z rodiny významného ostravského lékaře Ludvíka Klegy a byl vychován v rodině strýce spisovatele Vojtěcha Martínka. Po studiu na reálném gymnáziu a průmyslové škole v rodišti získal v letech 1943–46 hudební vzdělání na pražské konzervatoři u Jaroslava Křičky a Emila Hlobila (v době 1944/1945, kdy byla pražská konzervatoř uzavřena, navštěvoval soukromě u Křičky hodiny kompozice). Studium skladby pak dokončil v roce 1950 na bratislavské konzervatoři u Eugena Suchoně a Jána Cikkera. Krátce pak působil v hudební redakci Československého rozhlasu v Bratislavě a v roce 1952 se natrvalo vrátil do Ostravy, kde nejprve působil jako dramaturg ostravské opery a tajemník nově založené zdejší pobočky Svazu československých skladatelů. Spolu s Rudolfem Kubínem stál u zrodu ostravské konzervatoře (1953–58 Vyšší hudebně pedagogické školy), na níž od roku 1955 vyučoval skladbě a hudebně teoretickým předmětům, poté byl zástupcem ředitele a v letech 1967–73) ředitelem této školy. Po násilném přerušení úspěšné pedagogické činnosti v době tzv. normalizace sedmdesátých let se věnoval práci hudebního režiséra a pak i redaktora vážné hudby v ostravském rozhlase a to až do odchodu do důchodu v roce 1986, kdy jen komponoval a pracoval na rozsáhlém románu s autobiografickými prvky. Po listopadu 1989 se stal poslancem České národní rady a obnovil svou rozhlasovou činnost.

Skladatelsky se Klega zprvu inspiroval hudebností rodného kraje (např. v symfonických variacích Černá země, inspirovaných románovou trilogií strýce Vojtěcha Martínka), jeho tvorbu pak ovlivnila i díla francouzských impresionistů (zvl. orchestrální suitu Noční slavnosti); po návštěvě Darmstadtu využil vHouslovém koncertu dodekafonie. Orchestrální Pantomima je zase konfrontací se stylem Igora Stravinského, kterému je skladba dedikována. V těchto dílech je však Klegův kompoziční styl zcela svébytný, bez výraznějších znaků eklekticismu. Vrcholnou hodnotou jeho skladatelského odkazu je na vlastní text napsané symfonické vyprávění pro velký orchestr a speakera Výpověď osamělého pěšákaa symfonie-balet Příběhy a zázraky. Posluchačský úspěch měly komorní skladby (např. Concertino in C pro čtyři smyčcové nástroje či rané klavírní Zbojnické nápady). Jeho skladatelské dílo není velké rozsahem, ale upoutává nekonvenčností a invenční nápaditostí.


Dílo

Komorní

Suita Bagatela pro klavír (1948, nezachováno).

Zbojnické nápady pro klavír (1953, vyd. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1956).

Nokturno pro klavír (1958).

Concertino in C pro čtyři smyčcové nástroje (1961).

Koncertní kus pro housle a klavír (1964, vyd. Panton 1990).

 

Orchestrální a koncertantní

Malá smuteční scéna pro violoncello a malý orchestr (1949).

Černá země. Symfonické variace (1951).

Noční slavnosti. Svita (1956).

Symfonie (1959).

Pantomima. Suita (1963, vyd. Panton 1980).

Concerto-Partita pro housle a orchestr (1965, vyd. National Publishing New York, USA).

Výpověď osamělého pěšáka. Symfonické vyprávění pro velký orchestr a speakera (1968).

Příběhy a zázraky. Symfonie-balet. (1981).

 

Vokální

Písně pro alt a osm nástrojů na slova Jeana Cocteaua (1948, nezachováno).

Pět madrigalů pro mužský sbor na Juvenilie Viktora Dyka (1949).

Cyklus čtyř písní pro hlas a orchestr na slova Konstantina Balmonta.

 

Ostatní

Hudba k filmům, televizním a divadelním inscenacím.

Diskografie

Černá země. Symfonické variace (Panton 1970);

Concerto-Partita pro housle a orchestr (Panton 1975);

Pantomima. Suita pro velký orchestr; Severní noci. Cyklus čtyř písní pro hlas a orchestr na slova Konstantina Balmonta (Panton 1979);

Zbojnické nápady pro klavír (Stylton 2005).

Literatura

 I. Lexika

Gardavský, Čeněk a kolektiv: Skladatelé dneška (Praha 1961).

ČSHS

Svaz českých skladatelů a koncertních umělců (Praha 1975).

MEH.

ČSS.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy 3 (Opava-Ostrava 1995).

HSPK.

MGG2.

New Grove2.

Kulturněhistorická encyklopedie severní Moravy a Slezska (Ostrava 2005)

Kulturněhistorická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy (Ostrava 2013)

 

II. Ostatní

a) Monografie

Gregor, Čestmír: Miroslav Klega. Tvorba 1953–1965 (Ostrava 1966).

Stolařík, Ivo (ed.): Fantasta, intelektuál, muzikant Miroslav Klega (Ostrava 1998).

 

b) Stati, studie a články v časopisech a sbornících a pasáže v monografiích

Gregor, Čestmír: Černá země Miroslava Klegy (Hudební rozhledy, roč. 12, 1959, č. 17, s. 711–712).

Navrátil, Miloslav: Symfonická pantomima (Červený květ, roč. 11, 1966, s. 55). 

Gregor, Čestmír: Na ostravské téma s Miroslavem Klegou (Červený květ, roč. 9, 1964, s. 185).

Steinmetz, Karel: Miroslav Klega: Výpověď osamělého pěšáka (Hudební rozhledy, roč. 30, 1977, č. 4, s. 174–176).

Klein, Milan: Miroslav Klega. Hudební skladatel nar. 6. 3. 1926 v Ostravě. (Ostravský kulturní měsíčník, roč. 3, 1978, č. 3, s. 66–67).

Hradil, František, Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka (Ostrava 1981).

Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945 (ed. Gregor, Vladimír a Steinmetz, Karel) (Ostrava 1984).

Steinmetz, Karel: Nekonvenčnost konvenčního aneb kvalita zralosti (Opus musicum, roč. 18, 1986, č. 4, s. 119–122).

Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje (Ostrava 1987).

Mazurek, Jan, Steinmetz, Karel a kol.: Ostravská hudební kultura od konce 19. století do současnosti (Ostrava 2010).

Steinmetz, Karel, Mazurek, Jan, Kusák, Jiří, Olšarová, Pavla: Ostrava hudební. Vývoj hudební kultury jednoho města v posledních 160 letech (Ostrava 2014).

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 10.2.2016