Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Zindel, SamuelTisk

(Zindl; Cynel)

Charakteristika: Varhaník a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:1. pol. 17. stol.
Datum úmrtí/ukončení aktivity:22.7.1703datum pohřbu
Text
Literatura

Zindel, Samuel (psán též Zindl; Cynel), varhaník a skladatel, narozen v 1. pol. 17. stol., nezjištěné místo ve Slezsku, zemřel  v červenci 1703, Olomouc (pohřben 22. 7. 1703).
 
Hudebník slezského původu byl přijat na místo varhaníka olomoucké katedrály sv. Václava na základě své žádosti, kterou zaslal olomoucké kapitule v červenci 1660 z Nisy (odtud si zřejmě Zindel přivedl do Olomouce i svou manželku Sabinu). Podle svého tehdejšího vyjádření byl činný též skladatelsky. Roku 1680 byli dva Zindelovi synové přijati mezi diskantisty kapituly. Když Zindel koncem osmdesátých let onemocněl, stal se jeho syn František (narozen kolem roku 1668 asi v Olomouci, zemřel jako oběť olomoucké morové epidemie koncem srpna 1715) varhaníkem katedrály, Samuel však dostával za své dlouhodobé zásluhy plat v neztenčené výši až do své smrti. O tom, že byl již po příchodu do Olomouce pokládán za autoritu, svědčí fakt, že doporučil k vydání příručku Musica choralis Compendiosa Methodo exhibita Ordinis S. Francisci Tyroninibus (Olomouc 1666), kterou sepsal neznámý člen olomouckého františkánského konventu (Zindlovo schválení je formulováno jako „Approbatio peritissimi musici. Samuel Zindel, in Cathedrali Ecclesia olomucensi organista 1666“). V dobových inventářích hudebnin z přelomu 17. a 18. století (Český Krumlov, Tovačov, Slaný – piaristé ve Slaném získali tyto duchovní a vánoční  skladby již v letech 1668–97) jsou pod jménem Zindl uvedeny chrámové skladby (Vesperae dominicales pro deset hlasů, dvě moteta, concertus Delicta Juventutis a další). U křižovníků s červenou hvězdou na Hradišti u Znojma se dochoval rukopisný záznam generálbasových cvičení, uvedených rovněž jménem Zindl a představujících dobově typický pokus o modulaci církevních tónin, respektive o transpozici žalmových tónů, s nímž se setkáváme u Alessandra Pogliettiho, Jacoba de Kerle a Antonia Bertaliho. Autorem těchto děl je v některých případech zcela určitě Samuel Zindel, leckde však není vyloučeno ani autorství jeho syna a nástupce v úřadě varhaníka Františka, který byl rovněž skladatelsky činný. Naproti tomu jako autoři nepřicházejí v úvahu hudebníci 18. století (houslista Sebastian Zindel, chrámový zpěvák P. Pavel Zindl).
Literatura
Racek, Jan: Inventář hudebnin tovačovského zámku z konce 17. století (in: Musikologie 1, 1938, s. 55, 63).
Fukač, Jiří:  Generálbasová cvičení z druhé poloviny 17. století (in: Sborník prací filosofické fakulty brněnské university 11, 1962, F 6, s. 21–30).
Fukač, Jiří: Zur Entwicklung der Generalbasskenntnis im Gebiete von Mähren (in: Pečman, Rudolf, ed.: Musica antiqua. Colloquium Brno 1967,  Brno 1968, s. 116–122).
Sehnal, Jiří: Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století (Brno 1988).
 
Jiří Fukač
Datum poslední změny: 30.3.2005