Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Český komorní orchestrTisk

(ČKO, Czech Chamber Orchestra)

Text

Český komorní orchestr (ČKO, Czech Chamber Orchestra), komorní orchestr, zahájení činnosti 1946.
 
O zrod Českého komorního orchestru se v roce 1946 zasadil Ivan Medek, jenž svou návštěvou u tehdejšího ministra kultury Zdeňka Nejedlého dopomohl spojení prvního dirigenta ČKO Václava Talicha s mladými hudebníky. Také díky iniciativě Talichových studentů z pražské konzervatoře se stal orchestr záhy předním tělesem pro vzdělávání mladých muzikantů. První vystoupení ČKO se konalo na podzim roku 1946 a provázely jej pozitivní reakce. Po několika dalších úspěšných koncertech obdržel orchestr pozvání do zahraničí, když o jeho produkci projevila zájem města Salzburg, Vídeň a Paříž. Cestu do zahraničí však Václavu Talichovi a jeho svěřencům zmařil únor 1948. Talichovo řízení orchestru trvalo do dubna téhož roku. Zdeněk Nejedlý tehdy vyvinul na Talichovy svěřence tlak, aby si vybrali ze dvou možností: pokračovat bez Talicha, nebo aktivitu ČKO zastavit. Hudebníci svojí činnost ukončili.
V roce 1957 se Josef Vlach, za Talichova vedení první houslista ČKO, rozhodl znovu oživit orchestr. Stal se jeho učitelem a vedoucím, přičemž se obklopil čtyřiadvaceti hráči na smyčcové nástroje. Po jeho smrti v říjnu 1988 se orchestr scházel pouze příležitostně. ČKO začal opět působit s větší pravidelností ve své první abonentní sezóně 2002/03 z iniciativy dirigenta Ondřeje Kukala a dcery dřívějšího dirigenta, stávajícího koncertního mistra Jany Vlachové.
ČKO pokrývá široké repertoárové spektrum, které zahrnuje mimo jiné skladby Antonia Vivaldiho (Koncert pro flétnu a orchestr C dur), Antonína Dvořáka (Smyčcová serenáda E dur) či Dmitrije Šostakoviče (Koncert č. 1 C dur pro klavír, trubku a orchestr).
Diskografie
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncertantní symfonie Es dur, Symfonie č. 29 A dur. Joseph Haydn: Koncertantní symfonie B dur. Účinkuje Český komorní orchestr, diriguje Ondřej Kukal.  (Waldmann 2003);
Antonín Dvořák: Serenáda pro dechy, op. 44. Pjotr Iljič Čajkovskij: Serenáda E dur – Andante cantabile & Píseň beze slov. Účinkuje Český komorní orchestr, diriguje Josef Vlach (Supraphon 2004);
Wolfgang Amadeus Mozart: Malá noční hudba, Divertimento pro smyčce D dur. Pjotr Iljič Čajkovskij: Serenáda pro smyčcový orchestr C Dur. Účinkuje Český komorní orchestr (Supraphon 2005);
Wolfgang Amadeus Mozart: Klavírní koncerty. Účinkují Český komorní orchestr, Česká filharmonie, Ivan Moravec, diriguje Josef Vlach (Supraphon 2005);
Antonín Rejcha: Koncerty pro violoncello. Účinkují Český komorní orchestr, Mikael Ericsson, diriguje Ondřej Kukal (Supraphon 2006).
Literatura
Stehlík, Luboš: Vlach (Harmonie 15, 2002, č. 3, s. 7).
Vítová, Eva: Znovuotevření Rudolfina (Harmonie 15, 2002, č. 11, s. 7).
 
www.cko.cz
 
Filip Johánek
Text

Text

Datum poslední změny: 5.2.2008