Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Armádní umělecký soubor

Tisk

(Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého; Armádní opera; Umělecké studio Ministerstva obrany; AUS)

Charakteristika: vojenský umělecký soubor

Datum narození/zahájení aktivity:19.5.1943
Datum úmrtí/ukončení aktivity:30.9.1995
Text
Literatura

Armádní umělecký soubor (Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého; Umělecké studio Ministerstva obrany; AUS), vojenský umělecký soubor, zahájení činnosti 19. 5. 1943, Buzuluk (Rusko), ukončení činnosti 30. 9. 1995, Praha.

 

V Československé armádě existovaly do roku 1990 armádní instituce zajišťující možnost kulturního vyžití a kulturně výchovné činnosti vojsk. Jednou z nich byl Armádní umělecký soubor. Jeho základ byl položen 19. května 1943, kdy se velitelem Hudební čety 1. československé samostatné brigády v SSSR stal skladatel, dirigent a muzikolog Vít Nejedlý, syn Zdeňka Nejedlého. Jeho přáním bylo vybudovat těleso podobné Alexandrovovu souboru písní a tanců. Na konci druhé světové války soubor připravil hudebně recitační pásmo Přicházíme ze Sovětského svazu. Vít Nejedlý předčasně zemřel 2. ledna 1945 na následky onemocnění břišním tyfem. Jeho symfonický pochod Vítězství bude naše měl premiéru v pražské Lucerně v květnu 1945, kdy už Armádní umělecký soubor nesl Nejedlého jméno. Soubor vedl dirigent Rudolf Pekárek. V letech 1946–49 byl velitelem souboru Václav Strejček, uměleckým vedoucím a sbormistrem Karel Chvalovský. V tomto období působili v souboru herci Karel Effa, Miroslav Horníček, Jiří Sovák a Jiří Lír.

V roce 1946 uváděla zábavná a divadelní skupina pásmo o našich letcích u Královského britského letectva v Anglii. V době nejtěžšího kultu osobnosti zažíval soubor nejslavnější chvíle ve své historii. V čele souboru stál v období 1949–53 skladatel Radim Drejsl. Jeho skladatelská činnost podléhala společenské objednávce. Zhudebnil např. text Pavla Kohouta Písně kulometných čet. Radim Drejsl neunesl praktiky stalinistů a tlak komunistické ideologie a dobrovolně volil smrt.

Na počátku padesátých let měl soubor 80 hudebníků, 120 členů sboru a 50 tanečníků. Dalším uměleckým šéfem se stal Ludvík Podéšť (1953–56), jehož masové budovatelské písně tvořily základní repertoár. Další umělecký vedoucí Miroslav Barvík sestavil sedmdesátičlennou skupinu s pásmem lidových písní a tanců, stodesetičlennou estrádní skupinu a osmnáctičlennou skupinu se satirickým pásmem. V tomto období zde působil dirigent Milivoj Uzelac a herec Jaroslav Satoranský.  Uměleckým šéfem byl dále Oldřich Flosman, který těžiště své práce viděl v prezentaci moderní vážné hudby. V rámci souboru vznikaly malé komorní skupiny, které spolu se symfonickým orchestrem uváděly české i světové skladby. V roce 1954 se od Armádního uměleckého souboru oddělila jako samostatná složka Armádní opera, ta však byla hned v létě 1955 zrušena. V rámci souboru byly vytvořeny tyto složky: symfonický orchestr, taneční orchestr, mužský sbor, taneční skupina, estrádní skupina, divadelní skupina a jazzový orchestr. Repertoár tvořila pásma hudby, zpěvu a mluveného slova.

Nejdéle ve funkci náčelníka Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého působil Jaroslav Štolfa (1962–86). V letech 1964–67 byl uměleckým ředitelem Alexej Fried, který kladl důraz na oblast taneční hudby a muzikál. Program s názvem Písničky a džez vycházel z poezie beatnických autorů, jazzových skladeb a šansonů. V herecké skupině působili Jiří Krampol, František Němec a externě Jiří Grossmann.

V období normalizace v 70. letech soubor produkoval ideologicky zaměřené pořady k politickým událostem (např. Kupředu levá), což pokračovalo i v osmdesátých letech (Společně za mír, Pro tuto zem).  Aby se rozšířil repertoár tělesa a zvýšila se produkce písní s vojenskou tématikou, byla v roce 1971 vyhlášena celostátní autorská soutěž Zlatý palcát propagující tzv. angažovanou tvorbu. Soutěž skončila v roce 1989.

V roce 1986 se stal velitelem Armádního uměleckého souboru Jan Opatrný, který měl zkušenosti s vedením Uměleckého souboru Západního vojenského okruhu. Byl nakloněn novým programovým projektům, ale jeho snahy ukončil rok 1989. Poslední celosouborový program Plameny v nás byl zakončením „socialistické éry“ souboru.

V roce 1990 přišel do čela tanečního orchestru Rudolf Koudelka, orchestr byl přejmenován na RK Band, společně s ním vystupovali zpěváci Yvetta Simonová, Karel Hála, Karel Štědrý.

K 1. červenci 1994 byl Armádní umělecký soubor přejmenován na Umělecké studio Ministerstva obrany a jeho součástí se stalo doposud samostatné Armádní umělecké studio vytvořené v roce 1955. V této podobě působil soubor do roku 1995, kdy byl 30. září definitivně zrušen.

Armádní umělecký soubor poskytl během povinné základní vojenské služby uplatnění v oboru mnoha hudebníkům, hercům a tanečníkům (trumpetista Jan Slabák, houslista Václav Hudeček, herci Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Miroslav Horníček, Jaroslav Satoranský, Jiří Krampol, František Němec, Ivan Trojan, Martin Stropnický, Jiří Langmajer. Se souborem spolupracovalo mnoho dalších osobností, např. dirigent Jiří Bělohlávek, dramaturg a režisér Gustav Oplustil, humorista Jiří Grossmann, zpěvačka Lucie Bílá, hudebník Petr Malásek).


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Šmidrkal, Pavel: Okamžiky pro potlesk. Půlstoletí kultury v armádě (Praha 2004)

 

Miroslav Lukeš

Datum poslední změny: 16.10.2019