Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Herle, JaromírTisk


Charakteristika: Sbormistr a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:23.8.1872
Datum úmrtí/ukončení aktivity:30.11.1945
Text
DíloLiteratura

Herle, Jaromír, sbormistr a skladatel, narozen 23. 8. 1872, Moravské Budějovice, zemřel 30. 11. 1945, Praha.

 

Pocházel z rodiny poštovního úředníka. Učil se hře na klavír u Josefa Förstera (děda Josefa Bohuslava Foerstera) a na housle u Karla Förstra (syna Josefa Förstra), ředitele kůru v Moravských Budějovicích. Na oba nástroje pak hrál v kvartetu Eduarda Špatinky. V letech 1886–90 studoval varhanickou školu v Praze pod vedením Františka Zdeňka Skuherského. Díky svému strýci Františkovi Augustinovi Urbánkovi se seznámil s Antonínem Dvořákem, Zdeňkem Fibichem, Karlem Bendlem, Josefem Bohuslavem Foersterem a jinými. Působil jako houslista a hornista u vojenské hudby 28. pěšího pluku v Praze (1890–94) pod kapelníkem Eduardem Horným, poté byl učitelem zpěvu na gymnáziu v srbském Šabci (1894–98), kde vedl též smíšený sbor. Působil pak ve Vídni jako tenorista (od roku 1898) a poté jako zástupce sbormistra (1899–1920) ve sboru Dvorní opery, zároveň byl sbormistrem Slovanského zpěváckého spolku (1898–1900) – v té době byl dopisovatelem hudebního časopisu Dalibor – a Lumíra (1901–21). S Lumírem ve Vídni provedl Svatební košili Antonína Dvořáka (1911), Bouři Vítězslava Nováka (1913), Českou píseň Bedřicha Smetany a Stabat Mater Josefa Bohuslava Foerstera. Za první světové války tu pak nastudoval V studni Viléma Blodka, Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany a jiné, a zasloužil se tak významně o provádění české hudby ve Vídni. Ve Vídni účinkoval také jako klavírní doprovázeč, sólový zpěvák a člen pěveckého kvarteta.

Po přesunu do Prahy zastával funkci ředitele kůru u augustiniánů (kostel sv. Tomáše) na Malé Straně (1918–23) a od roku 1924 u křížovníků (kostel svatého Františka z Assisi). Zároveň byl také zpěvákem, sbormistrem a varhaníkem v řadě jiných chrámů. Jako sbormistr pražského Národního divadla (1921–36) dirigoval kromě operních sborů i hudbu k činoherním představením. Důležité bylo jeho místo sbormistra Hlaholu pražského (1921–39), s nímž se věnoval širokému repertoáru založenému na oratorní a kantátové tvorbě. S Hlaholem nacvičil, případně provedl Symfonii č. 9 Ludwiga van Beethovena, Requiem Hectora Berlioze, Stabat Mater Antonína Dvořáka; významnou událostí (v rámci soudobé české tvorby) bylo provedení Kantáty o posledních věcech člověka Ladislava Vycpálka (1922) a jiných skladeb. S Hlaholem podnikl zahraniční zájezdy (Polsko, Jugoslávie, Německo) a získal první cenu v nejvyšší třídě smíšených sborů a zvláštní uznání v soutěži v Amsterodamu (1923). Významným úspěchem za hranicemi byl též koncert Hlaholu na mezinárodní hudební výstavě Hudba v životě ve Frankfurtu nad Mohanem (1927).

Jaromír Herle byl typem nevýbojného, ale talentovaného sbormistra, vedl Lumír i Hlahol k činnosti společenské a reprezentační (zájezdy, oficiální koncerty, vystoupení s cizími dirigenty a jiné). Jako skladatel zanechal poměrně rozsáhlé, avšak nevýrazné dílo, jehož těžiště je ve vokálně-instrumentální chrámové hudbě. Několik jeho skladeb bylo otištěno v časopisu Česká hudba (8, 1902). Byl otcem altistky Národního divadla Věry Herleové.


Dílo

I. Dílo hudební

 

Vokálně-instrumentální

Pět písní, op. 1 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Tři písně, op. 3 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Jdi cestou, která leží, op. 4 – mužský sbor;

Introitus pro smíšený sbor a offertorium pro sólový baryton a varhany, op. 5;

Mše, op. 6 – pro smíšený sbor a varhany;

Ave Maria, op. 7 – pro smíšený sbor a capella;

Tři písně, op. 8 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Dvě písně, op. 9 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Dvě písně, op. 10 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Píseň. Tvé oko krásné jezero, op. 11 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Ave Maria, op. 12 – pro dva soprány a baryton s průvodem varhan;

Dvě písně, op. 15 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Harfenistka, op. 16 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Směs srbských národních písní, op. 17 – smíšený sbor, 1895, vydal Václav Kotrba 1919;

Kosovský sbor a capella, op. 18 – smíšený sbor;

Chor Srbkyňa, op. 19 – pro čtyři ženské hlasy a capella, 1895;

Slavuj, Suce selo, Da si mi zdrávo, op. 21 – mužské sbory;

Sbory s doprovodem orchestru k dramatu Car Lazar, op. 24 (Bože věčný – smíšený sbor, Ubojné trubé – mužský sbor, Srbija, zeta – ženský sbor, Blagoslovi Bože – smíšený sbor), 1897;

Tři smíšené sbory a capella, op. 26 – srbské duchovní sbory;

Dobrou noc, op. 27 – čtyřhlasý ženský sbor s průvodem klavíru, 1897;
Hymna Zástavi, op. 28 – smíšený sbor a capella;

Dvě písně, op. 29 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Hymna Šabaškog pevačkog družstva, op. 30 – smíšený sbor a capella;

Dvě písně pro smíšený sbor a capella (Šarentica, Při luni), Čtyři slovácké písničky (Kde si bola, Od Oravy, Já som bača, Hraj mi srpok), op. 31 – mužské sbory;
4 příležitostné hymny, op. 32 (Hymna Reisingra, Hymna Pácala, Hymna Karla Zemana, Hymna arcipovedeného Vlasáka) – mužské sbory;

Leise, leise, liebes Vöglein, op. 33 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Omladinsko kolo, op. 34 – smíšený sbor a capella;

Brači, op. 35 – píseň pro tenor a bas s průvodem klavíru;

Vlasákovo vidění, op. 36 – mužský sbor a sóla z příležitostné opery ve dvou jednáních s průvodem klavíru a harmonia;

Za pár let, op. 37 – komické dueto pro dva mužské hlasy s průvodem klavíru;

Graduále pro soprán a baryton s průvodem varhan neb s orchestrem, op. 38 – vydal Václav Kotrba;

Šest písní, op. 39 – pro jeden hlas s průvodem klavíru, 1903, vydal František Augustin Urbánek;

Tři písně, op. 40 – pro jeden hlas s průvodem klavíru, 1903, vydal Václav Kotrba;

Komické duo, op. 41 – pro dva mužské hlasy s průvodem klavíru;

Přípitek k padesátiletí panu stavebnímu radovi E. Sychrovskému, op. 42 – mužský sbor;
Zehn Gedichte, op. 43 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru, 1904;

Dva německé mužské sbory v Lumíru ve Vídni, op. 44 (Frühling, Blüthen);

Dva slavnostní sbory, op. 45 (Lumíru ku čtyřicetiletí, Slovanské Besedě ku čtyřicetiletí) – mužské sbory;

Ty tážeš se, op. 46 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Dem Kühner zum Abschied, op. 47 – mužský sbor pro čtyři druhé tenory;

Missa in F pro soli, smíšený sbor a orchestr, op. 48 – vydal Václav Kotrba;

Ich wollte, op. 49 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Sonne und Limbe, op. 50 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Když tak stojím, op. 51 – kuplet pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Dva sbory, op. 52 (V té naší zahrádce, Andulinko) – mužské sbory, 1909, vydal František Augustin Urbánek 1910;

Za právo své – pro dělnické jednoty vídeňské, op. 53 – mužský sbor;
Antiphona Da Pacem in Domini pro mužský sbor a capella, op. 56;

Ave Maria pro soprán a varhany neb smyčcový orchestr a lesní rohy, op. 57;

Beatus vir (Blažen ten), op. 59 – úprava Nálady č. 8 z Nálady, dojmy a upomínky, op. 44 Zdeňka Fibicha pro soprán, sólové housle, sólový smíšený sbor a dvě lesní rohy, vydal František Augustin Urbánek;

Vzpomínka mladosti, op. 62 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Moře lásky, Šumná víla, op. 65 – dvě písně pro jeden hlas s průvodem klavíru, 1921;

Dvě Pange lingua pro smíšený sbor a capella nebo s průvodem orchestru, op. 66;

Česká muzika – pro zpěvácký spolek pražských typografů, op. 67 – mužský sbor, 1912, vydal Kotrba 1928;

Requiem pro soli, smíšený sbor, orchestr a varhany, op. 68 – 1924;

Dvě vložky pro řeholní sliby, smíšené sbory a capella, op. 70;

Graduale Gloria et honore, op. 71 – pro smíšený sbor s průvodem žesťů, eventuálně varhany;

Dvě Pange Lingea, op. 72 – upraveno z Nálady, dojmy a upomínky, op. 44 Zdeňka Fibicha
pro smíšený sbor a capella;

Pange Lingea, op. 73 – pro smíšený sbor a capella a sólistu;

Ecce sacerdos magnáš, op. 74 – pro smíšený sbor a capella nebo s varhany;

O salutaris hostia, op. 75 – upraveno z Nálady, dojmy a upomínky, op. 44 Zdeňka Fibicha
pro soprán sólo, housle sólo, smíšený sbor, orchestr a varhany;

O salutaris hostia, op. 76 – pro alt sólo, smíšený sbor a varhany;

Beata es (Jsi blažený), op. 77 – pro dva soprány a alt sólo, housle sólo, smyčcový orchestr a dva lesní rohy;

Poem (Pax tecum), op. 78 – upraveno z Nálady, dojmy a upomínky, op. 44 Zdeňka Fibicha
pro alt sólo, housle sólo, smíšený sbor, smyčcový orchestr a dva lesní rohy;

Benedicta et…, op. 79 – pro mezzosoprán sólo, smyčcový orchestr, dva lesní rohy a varhany;

Dvě německé písně, op. 80 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;

Mše D dur pro soli, smíšený sbor, orchestr a varhany, op. 81 – 1929;

Te Deum pro soprán sólo, smíšený sbor, orchestr a varhany, op. 82 – 1930;

Mše c moll pro soli, smíšený sbor, plný smyčcový orchestr a varhany, op. 83 – 1931;

Mše fis moll, op. 84 – 1932;

Žnečka, op. 86 – smíšený sbor;
Mše e moll – 1939.

 

Instrumentální

Menuett, op. 2 – pro housle a klavír, totéž pro dvoje housle, klavír a harmonium;

Směs slovanských písní a tanců, op. 20 – pro houslový sbor, violu a klavír;

Dvě srbské národní písně pro troje housle a violu, op. 22;

Srbská fantasie pro houslový sbor, violu a klavír, op. 23;

Patnáct národních tanečků pro klavír nebo malý orchestr, op. 55;

Vzpomínání pro klavír sólo, op. 60 – vydal Mojmír Urbánek 1920;

Drahušce k narozeninám pro klavír sólo, op. 61;

Fuga na velikonoční Alleluja pro varhany sólo, op. 63 – 1920.

 


II. Dílo literární


K vydání mé Mše F-dur (Česká hudba 31, 1928, s. 77–78);

Vzpomínky (in: 70 let Lumíru ve Vídni, 1935, s. 6).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

DČHK.

Janota, Dalibor – Kučera, Jan Pavel: Malá encyklopedie české opery (Praha 1999, s. 78).

Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatimního a Národního (Praha 1988, s. 140).

PHSN.

SČHK.

 

II. Ostatní

Česká hudba 8, 1902, s. 111–112.

Dunaj 17, 1940, s. 89.

Heyer, Jan: Česká hudební vienensia (Vídeň 1941, s. 11).

Hudební revue 4, 1911, s. 106.
Jech, František: Soupis osob (in: Sborník statí, Moravské Budějovice 1927, s. 219).
Lejsková, Milada: Hlaholské jubileum (Praha 1941).

Památník zpěváckého spolku Hlahol v Praze vydaný na paměť 75. výročí založení spolku,
za období 1911–1936 (Praha 1936, s. 60).

Pernica, Bohuslav: Západní Morava v hudbě: kulturně-historický nástin (Velké Meziříčí 1938, s. 35).
Stanislav, Josef: Jaromír Herle. Nástin životopisný a bibliografický (Praha 1932).

Tempo 18, 1946, s. 30.

Věstník pěvecký a hudební 24, 1920, s. 33.

Věstník pěvecký a hudební 36, 1931/32, s. 83, 99, 129.

 

Miloš Zapletal

Datum poslední změny: 6.10.2010