Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Balling, KarelTisk


Charakteristika: Skladatel, textař a organizátor hudebního života

Datum narození/zahájení aktivity:17.12.1889
Datum úmrtí/ukončení aktivity:17.3.1972
Text
Literatura

Balling, Karel, skladatel, textař a organizátor hudebního života, narozen 17. 12. 1889, Rakovník, zemřel 17. 3. 1972, Praha.
 
Studoval nejdříve reálné gymnázium v Mladé Boleslavi (1900–07), poté České vysoké učení technické v Praze (1907–11) a krátkou dobu působil v zahraničí jako chemik.
V hudbě byl žákem Josefa Cyrila Sychry a Jaroslava Křičky. Založil vlastní kabaretní scénu Ignotus (s V. Klímou), v roce 1911 se ale stal členem kabaretního sdružení Červená sedma, kde se ve vedení setkal například s Jiřím Červeným, Františkem Hvížďálkem a Eduardem Bassem. Uplatnil se zde nejen jako skladatel (velké množství kupletů, balet Vánoční nadílka komponisty Sesadílka), ale také jako klavírista a zpěvák. Ve dvacátých letech, po zániku kabaretu, působil jako skladatel šansonů, satirických popěvků, tanečních písní na několika revuálních scénách (v Rokoku a v Hašlerově Lucerně, kde se proslavil také jeho největší šlágr Bílí rejtaři). Pro soubor Velké operety (dnes Divadlo Jiřího Wolkera) složil též několik operet (Anatol se žení na text Emy Destinnové, Barnabáš řádí, Hrom do tety!, Její výsost primadona, Srdce za úsměv). Psal i skladby pro dechový orchestr (Rakovnická polka, Savana valčík), scénické hudby pro vinohradské divadlo. Některé z jeho populárních skladeb vyšly tiskem u Josefa Švába, J. Springera, A. Neuberta, Emanuela Starého, Jaroslava Stožického, Mojmíra Urbánka a dalších.
 
Ve dvacátých letech 20. století také působil jako organizátor českého hudebního života. Od roku 1921 zastával místo vedoucího referenta, od roku 1922 pak vrchního ředitele Ochranného sdružení autorského (OSA). Předsedal Mezinárodnímu svazu pro mechanická práva v Berlíně (o hospodářském využití těchto práv přednášel na pražské konzervatoři 1929–31, článek o této problematice vyšel také v časopise Klíč a angažoval se v činnosti Konfederace autorských organizací v Paříži. Uplatňoval se jako překladatel operních a operetních libret a sestavil první české instruktivní příručky hry na ukulele, banjo a havajskou kytaru (vyšlo v nakladatelství u Jaroslava Stožického). Přátelství jej pojilo s Ervínem Schulhoffem (Balling přeložil jeho jazzové oratorium H. M. S. Royal Oak), který mu dedikoval svou klavírní sonátu Hot music. Zabýval se mimo jiné i studiem tzv. české hudební emigrace v době 1750–1850 (zvláště skladatelé Jan Václav Hugo Voříšek a Antonín František Bečvařovský), jeho sbírka je uložena v archivu Českého rozhlasu.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
EJ.
Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).
 
II. Ostatní
Pacák, Luděk: Opereta (Praha 1946).
Červený, Jiří: Červená sedma (Praha 1959).
Kotek, Josef: Smích Červené sedmy (Praha 1981).
 
Ilona Chocholatá
Datum poslední změny: 28.3.2006