Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Malura, MiroslavTisk


Charakteristika: Muzikolog, hudební pedagog a organizátor

Datum narození/zahájení aktivity:21.3.1937
Datum úmrtí/ukončení aktivity:7.11.2000
Text
DíloLiteratura

Malura, Miroslav, muzikolog, hudební pedagog a organizátor, narozen 21. 3. 1937, Opava, zemřel 7. 11. 2000, Ostrava.

 

Po maturitě na opavské tehdejší Jedenáctileté střední škole (1955) studoval na Filozofické fakultě brněnské univerzity hudební vědu, estetiku a historii (u Jana Racka a Bohumíra Štědroně, absolvoval po obhájení diplomové práce Lašské tance Leoše Janáčka v roce 1960). Pak byl čtyři roky vedoucím umělecko-historického oddělení Krajského osvětového střediska v Hradci nad Moravicí (v té době se stal také tajemníkem Beethovenovy společnosti v Československu) a po krátkém působení na odboru kultury Okresního národního výboru v Opavě nastoupil v roce 1965 jako odborný asistent na Pedagogickou fakultu v Ostravě. V roce 1971 musel toto místo z politických důvodů opustit a v roce 1972 se stal pracovníkem Vlastivědného muzea okresu Karviná v Českém Těšíně. V prosinci 1989 byl povolán zpět na katedru hudební výchovy ostravské Pedagogické fakulty. Zde se v roce 1993 habilitoval na základě práce Nové a netradiční formy hudební výchovy. Pak působil také jako hostující profesor Slezské univerzity v Katovicích. Věnoval se otázkám regionální hudební kultury, sociologie kultury i estetiky, stál u zrodu uměleckého spolku Kontrast ´90 v Ostravě a umělecké skupiny X v Opavě. V devadesátých letech rozvíjel bohaté mezinárodní kontakty jako tajemník Mezinárodní Beethovenovy společnosti v Hradci nad Moravicí, lektor Evropské akademie ve Vídni, sekretář Evropského domu v Karviné a spolupracovník Mezinárodní muzikologické společnosti v Basileji. Byl velice oblíbeným a pro studenty velmi inspirujícím hudebním pedagogem.


Dílo

Dílo literární

 

Knihy a samostatně vydané drobnější publikace

Základy umění. Studijní materiály z obecné estetiky pro střední, osvětové a knihovnické školy (Ostrava 1965);

Průzkum návštěvnosti divadel v Severomoravském kraji. I. (Ostrava 1965);

Kulturní život a životní prostředí (in: Kapitoly o životní úrovni a životním stylu, Ostrava 1966);

Průzkum návštěvnosti divadel v Severomoravském kraji. II. (Ostrava 1967);

Vývoj Beethovenovy tvůrčí osobnosti (Ostrava 1991);

Z hudební topografie severní Moravy a Slezska (spoluautoři: Šárka Zedníčková a Jan Mazurek, Ostrava 1993);

Základy umění. Studijní teze k estetice a sociologii umění (Ostrava 1994);

Imitační hudební hry (Ostrava 1994);

Pavel Křížkovský ve světle písemné pozůstalosti (spolu s Vladimírem Gregorem, Opava 1996);

Základy umění. I. Hudební symboly z hlediska mezidruhové estetické interpretace (Ostrava 1997);

Základy umění. II. Interpretace jako základ pochopení umění (Ostrava 1997);

Estetické myšlení na cestě k interkulturní výchově (spolu s Milošem Navrátilem, Karviná 1999).

 

Studie ve sbornících a kapitoly v kolektivních publikacích (výběr)

Beethovenovské památky v Československu (in: Československá Beethoveniána, č. 2, Hradec nad Moravicí 1963, s. 198–204);

Hudba na Opavsku (in: Opavsko 1945–65, Ostrava 1965, s. 26–27);

Janáček a Petr Bezruč – Janáček a Jan Herben (in: Listy Památníku Petra Bezruče v Opavě 1965/66, s. 17–21);

Písňová sbírka z 19. století (Časopis Slezského muzea, roč. 16, 1967, série B, s. 64–66);

Levá fronta na severní Moravě (Červený květ, 1996, č. 5, s. 15–17);

Divadelní kultura a kultura slova v estetické výchově (in: Sborník z II. konference o estetické výchově, Ostrava 1967, s. 21–23);

Hudba ve společenské zábavě (in: Sborník materiálů ke společenské zábavě, Ostrava 1967);

Aktuální esteticko-výchovné problémy (in: Bulletin II. konference o estetické výchově v Severomoravském kraji, Opava 1967, s. 15–17);

Hudba a nová průmyslová centra (Červený květ, 1968, č. 11, s. 45);

Filosofická koncepce Palackého dějin (Časopis Slezského muzea, roč. 17, 1968, série B, s. 63–64);

Aktuální otázky životního prostředí (in: Sborník estetické výchovy, Ostrava 1968, s. 16–21);

Nové prvky v životě a působení Pavla Křížkovského (Časopis Slezského muzea, roč. 19, 1970, série B, s. 173–174);

Vztahy Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka (in: Vítězslav Novák. K 100. výročí narození, Kamenice nad Lipou 1970, s. 16–20);

Vliv olomouckého prostředí na mladého Pavla Křížkovského (in: Pavel Křížkovský 1820–1885, Opava 1970, s. 23–25);

Hudební Morava ve 2. polovině 19. století (Opus musicum, roč. 2, 1970, č. 11, s. 360–362);

Hudba v průmyslovém centru (in: Sborník materiálů ke světovému sociologickému kongresu ve Varně, Praha 1970);

Václav Kálik a kulturní proudy meziválečného období – mimohudební vlivy (in: Václav Kálik, Opava 1971, s. 148–155);

K otázce slezského hudebního regionu (Opus musicum, roč. 3, 1971, č. 5–6, s. 189–191);

České písně ve zpěvníku „Elementaris Liber“ (Časopis Slezského muzea, roč. 20, 1971, série B, s. 174);

Pavel Křížkovský v zápase o vlastní tvůrčí profil (Opus musicum, roč. 3, 1971, č. 7, s. 193–196);

Brno na přelomu století (Opus musicum, roč. 3, 1971, č. 9–10, s. 267–268);

Hudba v průmyslovém centru (pokus o syntézu výsledků sociologického výzkumu kultury) (in: Sborník k otázkám životního prostředí, Ostrava 1971, s. 33–41);

České písně v olomouckém zpěvníku (in: Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě D-26, Ostrava 1971, s. 27–36, pod pseudonymem Miroslav Nogula);

Rozbor Janáčkových Lašských tanců z hlediska folklórní provenience tematického materiálu (Časopis Slezského muzea, roč. 20,1971, série B, s. 22–27);

Minoritský hudební archiv v Opavě (Časopis Slezského muzea, roč. 21, 1972, série B, s. 173–174);

Litomyšlské kramářské tisky ve Slezsku (in: Zprávy z muzeí od trstenické stezky, Litomyšl 1973, č. 13–14, s. 61–62);

Herec a hudba (Opus musicum, roč. 5, 1974, č. 10, s. 327–328, pod pseudonymem Marie Teichmanová);

Janáčkovy Lašské tance a umělecké stylizace tanečních projevů (Těšínsko, roč. 19, 1978, č. 4, s. 28–29);

Dokumentace houslařské dílny L. Sławinského v Orlové (Těšínsko, roč. 19, 1978, č. 4, s. 31);

Neznámé prameny ke vztahu L. Janáčka k regionu (in: sborník z konference Janáčkiana 78 a 79, Ostrava 1980, s. 119–123);

Novoosídlenecký problém ve světle pozůstalostí ve sbírce Okresního vlastivědného muzea v Českém Těšíně (in: Materiály k problematice novoosídleneckého pohraničí I., Praha 1981, s. 142–145);

Kultura v průmyslovém centru (Co je nové kulturní centrum?) (Těšínsko, roč. 23, 1982, č. 1, s. 19–20);

Maďarská hudba v osobních archivech hudebníků Těšínska (in: Československo – maďarské vztahy v hudbě – sborník z konference Janáčkiana 1981, Ostrava 1982, s. 145–147);

Migrační kulturní vlivy při osídlení Karvinska po r. 1945 (in: Materiály k problematice novoosídleneckého pohraničí 3, Praha 1983);

Kultura dosídlenců ve světle migračních vlivů minulosti (in: Obrazy současné vesnice, Praha 1983, s. 37–43);

Tři etapy vývoje česko-sovětských kulturních styků ve třicátých letech ve světle kulturně-politických událostí (in: Sovětská hudba a její vliv na českou hudební kulturu od r. 1917 po současnost – sborník z konference Janáčkiana 1983, Ostrava 1984, s. 71–81);

Dosídlování po druhé světové válce ve světle migračních vlivů minulosti (in: Muzeum a dokumentace přírodního prostředí a způsobu života, Opava 1984, s. 108–110);

Pohled na hudební život na Těšínsku po roce 1945 (Těšínsko, roč. 24, 1984, č. 3, s. 27, společně s Václavem Zábršou);

Hudební zázemí Ostravska (in: Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Ostrava 1984, s. 130–136);

Hudební vztahy Moravy a Slezska na konci 18. a počátkem 19. století (in: Morava v české hudbě, Brno 1985, s. 57–60);

Domácí a mezinárodní význam beethovenovských festivalů v českých zemích (in: Česká a slovenská interpretace po r. 1945 a její ohlas v socialistických zemích – sborník z konference Janáčkiana 1984, Ostrava 1985, s. 135–145);

Vytváření specificky hudebního života v ostravsko-karvinské oblasti po roce 1945 (in: Sborník z konference Janáčkiana 1985, Ostrava 1986, s. 143–146);

Hudební život v kontextu kulturního dění průmyslového Karvinska po roce 1945 (in: Národopisný sborník Dolní Lomná 1986, Jablunkov 1986);

Anna Dřevjaná, Rafael Hess (in: Tradice pro dnešek, Český Těšín 1987, s. 4–23);

Hrací strojky a automaty v hudebním vývoji Těšínska (Těšínsko, roč. 27, 1987, č. 4, 18–21);

Příroda a lidová píseň (in: sborník Příroda a umění, Frýdek – Místek 1989, s. 65–66);

Miejsce „Laskich tańców“ w rozwoju kompozytorskim Janaczka (in: Watra. Rocznik bielski, Bielsko-Biała 1989, s. 46–52);

Problém Zaolží ve světle české odborné publicistiky (Od regionalismu k univerzalismu) (in: Kultura Zaolzia 1920–1990, Cieszyn 1990, s. 73–76);

Nad korespondencí Pavla Křížkovského (in: Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D – 28, Praha 1991, s. 103–107);

Hudba jako most (in: Interkultura, Ciezszyn 1992, s. 73–76);

Hudebně estetické povědomí studentů v průmyslových centrech (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada U–1, Ostrava 1993, s. 46–54);

Koncept vysokého školství v Ostravě (K humanizaci vysokoškolského vzdělání) (Sociologická revue regionu 1993, s. 6–8);

Improvizace a imitace jako prostředky humanizace estetické výchovy (in: INSEA – sborník ze sympozia na téma Múzická kreativita jako cesta k obnově ekologie duše, Ostrava 1993, s. 27–34);

Soudobá česká reflexe židovských prvků v hudební kultuře (in: Židovská kultura a česká hudba, Ostrava 1994, s. 23–28);

Tradiční a netradiční formy hudební výchovy (in: Kreativita a integrativní hudební pedagogika v evropské hudební výchově, Praha 1994, s. 107–111);

Hudba a výtvarné umění z hlediska interkulturnosti (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada U–2, Ostrava 1995, s. 67–72);

Przyczynki do wiedzy o kulturze cechów rzemieslnicznych v miastech cieszyńskich (in: Watra. Rocznik bielski, Bielsko-Biała 1995, s. 47–49);

Ostravské hudební divadlo na rozhraní 19. a 20. století – na křižovatce vlivů kulturních metropolí (in: Hudební divadlo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Janáčkiana 95, Olomouc 1996, s. 33–36);

Arnošt Rychlý a hudební život na Opavsku (in: Dějiny hudební výchovy – osobnosti, instituce, koncepce, Janáčkiana 96, Ostrava 1996, s. 111–116);

Interpretace estetických symbolů (in: Kolokvium Církev a umění, Kroměříž 1997, s. 19–21);

Die Barockzeit und Jan Zach aus Stams (Kontakte 15, 1997, s. 40–41);

Divadelní umění v životním stylu městského obyvatelstva (Regionální revue, 1997, č. 1, s. 3–8);

Hudební kultura Slezska a severní Moravy (1850–1945) (in: sborník Slezsko a severovýchodní Morava jako specifický region, Ostrava 1997, s. 191–215);

Ostravský pokus o kulturní samosprávu (in: Svědectví o roce 1968 v Ostravě, Ostrava 1998, s. 90–96);

Lašské tance jako vyučovací program pro ZŠ (in: Hudba Leoše Janáčka ve škole – sborník z konference Janáčkiana 97, Ostrava 1998, s. 113–115);

Mnohostranné činy Iva Stolaříka (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada U–3, Ostrava 1999, s. 93–118);

Międzykulturowe przestrzenie muzyki (in: Muzyka w edukacji i wychowanie, Katowice 1999, s. 93–95);

Bibliografie prací doc. PhDr. Vladimíra Gregora, CSc. (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada U–3, Ostrava 1999, spolu s Luďkem Zenklem, s. 87–98);

Verbální a neverbální hra (in: sborník Člověk – jazyk – výchova a vzdělání, Ostrava 2000, s. 47–49);

Lašský paradox L. Janáčka (in: Leoš Janáček, jeho žáci, spolupracovníci a přátelé – sborník z konference Janáčkiana 1998, Ostrava 2000, s. 106–108);

Aktuální Otvírání studánek Bohuslava Martinů (v průsečíku interpretačních rovin) (in: Bohuslav Martinů – český a světový. Sborník z konference Janačkiána 1999, Ostrava 2000, s. 138–139);

Opereta v ostravském divadelnictví. Od zpěvohry k operetnímu souboru Národního divadla moravskoslezského (in: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919–1999, Ostrava 1999, s. 97–103).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit nová řada 2 /14/ (Ostrava 2001).

 

II. Ostatní

Miroslavu Malurovi in memoriam – Sborník vzpomínek a statí (ed. René Adámek, Hana Adámková Heidrová, Ostrava 2001).

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 23.3.2012