Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Horák, Václav EmanuelTisk

(Wenzel)

Charakteristika: skladatel, varhaník, ředitel kůru a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:1.1.1800
Datum úmrtí/ukončení aktivity:3.9.1871
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Horák, Václav Emanuel (Wenzel), skladatel, varhaník, ředitel kůru a hudební pedagog, narozen 1. 1. 1800, Lobeč (v některých pramenech uváděno místo narození podle matričního záznamu Mšeno, okres Mělník), zemřel 3. 9. 1871, Praha.

 

Základy hudebního vzdělání získal ve Mšeně u místního učitele Josefa Schuberta. V roce 1813 se odstěhoval do Prahy, kde studoval latinské gymnázium, filozofii a dva roky práva. Během gymnaziálního studia působil jako choralista u sv. Mikuláše pod vedením Vincence Maška a po nástupu na vysokou školu již soukromě vyučoval zpěv a hru na klavír. Soukromému vyučování se věnoval celý život a vydal několik teoretických spisů. Kolem roku 1830 se stal varhaníkem v kostele Nejsvětější Trojice, kde ho zasvětil do umění varhanní improvizace ředitel kůru František Kolešovský. V hudbě byl samoukem s výjimkou několika hodin studia u Jana Křtitele Kuchaře a Václava Jana Tomáška. Pedagogicky působil na varhanické škole, kde založil pěvecké oddělení (1831). Po dvou letech se místa z finančních důvodů vzdal a dále vyučoval zpěv pouze soukromě. Na varhanickou školu se ještě jednou vrátil jako pedagog hudební teorie (1837–38). Vyučoval zpěv na České hlavní škole (1838–55, od roku 1848 Učitelský ústav) a působil ve funkci ředitele Žofínské akademie (1851–53). Hrál na varhany v Týnském chrámu (1833–36), stal se ředitelem kůru u Panny Marie Sněžné (1836–53), u sv. Vojtěcha na Novém Městě (1853–59) a v Týnském chrámu (1859–71). Byl jmenován čestným členem spolku Mozarteum v Salcburku.
Václav Emanuel Horák patřil ve své době mezi nejvýznamnější skladatele chrámové hudby. Jeho detailně propracované skladby mají přehlednou klasicistní strukturu, ale stylově se blíží ranému romantismu s komplikovanější harmonií, chromatickými postupy a zpěvnou schubertovskou melodií. Ve své době dosáhly značné obliby, byly prováděny na mnoha kůrech v Čechách i v zahraničí (Německo, Rakousko, Švýcarsko). Většina z nich byla vydána již za skladatelova života v Praze, Vídni a Vratislavi. Od Jednoty ku zvelebení kostelní hudby v Čechách a na Moravě získal první cenu za skladby Veni sancte a Te Deum (1834) a třetí cenu za figurální Requiem (1836). Ze světské tvorby komponoval sbory a písně s klavírním doprovodem. Jeho jedinou instrumentální skladbou je Smyčcový kvartet.


Dílo

Dílo hudební (výběr):

 

Duchovní 1–4

 

1/ Mše
Mše č. 1, F dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Hoffmann, Praha).
Mše č. 2, D dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Hoffmann, Praha).
Mše č. 3, Es dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Hoffmann, Praha).
Mše č. 4, C dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Hoffmann, Praha).
Mše č. 5, B dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Spina, Vídeň; pro smíšený sbor a varhany upravil Vojtěch Říhovský, vyd. Urbánek, Praha).
Mše č. 6, d moll pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Leuckart, Vratislav).
Mše č. 7, F dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Leuckart, Vratislav).
Mše č. 8, Es dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Spina, Vídeň).
Mše č. 9, D dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Böhm, Augsburg).
Mše č. 10, B dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Starý, Praha).
Pastorální mše G dur pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Leuckart, Vratislav 1845).
Pastorální mše ku potřebě o mši půlnoční pro smíšený sbor a varhany (upravil a doplnil text Karel Stecker, také s latinským textem, vyd. Urbánek, Praha).
Vokální mše pro dominicis adventus atque dominicis a septuagesima ad dominicis passionis C dur pro smíšený sbor a kontrabas (vyd. Spina, Vídeň).
Vokální mše viris cantanda pro mužský sbor (vyd. Veit, Praha 1864).

 

2/ Requiem
Requiem c moll pro smíšený sbor, orchestr a varhany (1836, vyd. Starý, Praha).
Requiem seu hymni in sacris pro defunctis usitati viris cantandi Es dur pro mužský sbor a cappella (vyd. Berra, Praha).
Requiem II c moll pro mužský sbor a cappella (vyd. Starý, Praha).

 

3/ Graduale
Graduale Exaudi Domine pro bas, klarinet a orchestr (vyd. Veit, Praha).
Graduale Nostrum in Deum pro tenor sólo, smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Leuckart, Vratislav).
Graduale Exultet orbis gaudiis pro smíšený sbor, smyčce a varhany (vyd. Maillinger, Augsburg).
Graduale O Maria Virgo, pia pro tenor sólo, smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Hoffmann, Praha).
Graduale O Domina pro alt, klarinet a smyčcový orchestr (vyd. Spina, Vídeň).
Graduale De Beata Virgine pro tenor a klarinet sólo, smíšený sbor (soprán, alt, bas) a orchestr (vyd. Hoffmann, Praha).
Graduale Ave maris stella pro smíšený sbor, smyčcový orchestr a 2 lesní rohy.
Graduale Confitebor Domine pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Graduale Iste confessor pro smíšený sbor, smyčcový orchestr a varhany.
Graduale Exaudi me pro alt, orchestr a varhany.
Graduale Ecce panis angelorum pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Graduale na den apoštola pro smíšený sbor, orchestr a varhany.

 

4/ Ostatní duchovní
Te Deum pro smíšený sbor, orchestr a varhany (1822, vyd. Leuckart, Vratislav).
Veni sancte pro smíšený sbor, smyčce a varhany (vyd. Veit, Praha 1859).
Offertorium Ave Maria pro smíšený sbor a orchestr.
Šest církevních zpěvů (1. Mysterium en magnum, 2. Quem supremi Patris, 3. Jesu sacerdotum corpus, 4. Sanctificet me Christi, 5. Summae parens clementiae, 6. Ave Jesu Domine, vyd. Spina, Vídeň).
Vesperae de Confessore pro smíšený sbor, orchestr a varhany (vyd. Maillinger, Augsburg).
Salve Regina pro mužský sbor (vyd. Starý, Praha).
Salve Regina pro smíšený sbor.
Animas fidelium pro mužský sbor (vyd. Starý, Praha).
O quam gloriosum est regnum pro mužský sbor.
Motetto Ne recorderis peccata mea Domine pro mužský sbor.
Ecce sacerdos magnus pro smíšený sbor a orchestr.
Diffusa est pro smíšený sbor.
Pange lingua pro smíšený sbor (vyd. Vítek & Starý, Praha).
Sanctissime, aeterne pater Deus pro mužský sbor.
Smířena jest země s nebem pro smíšený sbor.
Pašije pro smíšený sbor (vyd. Veit, Praha).
Hymny pro smíšený sbor (1. Ó zázračné tajemství, 2. Ty, jenž z lůna obce, 3. Jezu nejsvětější, 4. Bože lásky, 5. Vítej spasiteli).
Přijdiž k nám pro mužský sbor.
Co pláčete pro mužský sbor (vyd. Starý, Praha).
Zdráv buď Kriste, chorál pro mužský sbor.
Hymnus ke sv. Janu Nepomuckému pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Chvalozpěv mariánský pro 2 hlasy a varhany.
Modlitba při sňatku Tys, ó Pane (vyd. ve sbírce Kostelní sbory pro mužské hlasy č. 10a).
Modlitba při sňatku Slyš věčný bože (vyd. ve sbírce Kostelní sbory pro mužské hlasy č. 10b).
Znáš hlahol ten, jenž pěje slávu tvou pro mužský sbor.
Ó Maria, dvojzpěv pro soprán, alt a varhany (vyd. Starý, Praha).
Tři mužské sbory (1. Plesej duše, 2. Bože mocný, 3. Hospodine, vyslyš syny, vyd. Starý, Praha).
Duše Krista milého, chorál pro smíšený sbor.
Píseň k uctění všech svatých, chorál pro smíšený sbor.

 

Vokální světské
Patero čtverohlasných zpěvů pro mužské hlasy (1. Píseň při draní, 2. Dárek z lásky, 3. Stáza čarodějnice – text 1., 2., 3. František Ladislav Čelakovský, 4. Píseň milosti – text Ján Kollár, 5. Heslo – text Jan Slavomír Tomíček).
Kmotr Bumbal, mužský sbor (text Josef Srb-Debrnov, vyd. Starý, Praha).
Naše zpěvy, mužský sbor (vyd. Starý, Praha).
Slávy květ, mužský sbor (vyd. Starý, Praha).
Ty nás co duch oblétáš, mužský sbor (vyd. Starý, Praha).
Milencův stesk, mužský sbor (vyd. Hoffmannova vdova, Praha).
Jaro, mužský sbor.
Slavně znějí do oudolí, mužský sbor.
Plaché dívčiny, mužský sbor.
Má píseň, smíšený sbor (vyd. Starý, Praha).
Přání, smíšený sbor (vyd. Starý, Praha).
Cigán, píseň pro nižší hlas a klavír (text Adolf Heyduk, vyd. Starý, Praha).
Píseň jarní pro hlas a klavír (text Josef Krasoslav Chmelenský).

 

Instrumentální
Smyčcový kvartet.

 

Dílo literární:

 

Teoretické spisy
Über die Mehrdeutigkeit der Akkorde (Praha 1846).
Die Mehrdeutigkeit der Harmonien nach leicht faßlichen aus der harmonischen Progression entlehnten Grundsätzen bearbeitet (Praha 1846).
Gesangschule für Sopran und Alt mit Begleitung einer Violine mit besonderer Rücksichtnahme für Gesanglehrer auf dem Lande (Praha 1855).
Kleine Gesangschule für eine Basstimme (Praha 1857).
Harmonielehre (rkp, 1. část vyd. v Hudebních listech 3, 1872, s. 41).

Literatura

I. Lexika
Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rukopis Národního muzea v Praze).
Heindl, Johann Baptist: Galerie berühmter Pädagogen, verdienter Schulmänner, Jugend- und Volksschriftsteller und Componisten aus der Gegenwart in Biographien und biographischen Skizzen (Mnichov 1859).
Wurzbach, Constant von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek 9 (Vídeň 1863).
Meliš, Emanuel – Bergmann, Josef: Průvodce v oboru českých tištěných písní pro jeden i více hlasů 1800/1862 (Praha 1863).
Baptie, David: A Handbook of Musical Biography (Londýn 1883).
Brown, James Duff: Biographical Dictionary of Musicians: With a Bibliography of English Writings on Music (Paisley, Skotsko 1886).
OSN.
Baker, Theodore: Biographical Dictionary of Musicians (New York 1900).
Pazdírek, Franz: Universal-Handbuch der Musikliteratur aller Zeiten und Völker (Vídeň 1904–10).
Frank, Paul – Altmann, Wilhelm: Kurzgefasstes Tonkünstler Lexikon: für Musiker und Freunde der Musik (Řezno 1936).
PHSN.
Pena, Joaquin – Angles, Higinio – Querol Gavaldá, Miguel: Diccionario de la música labor (Barcelona 1954).
Kellner, Altmann: Musikgeschichte des Stiftes Kremsmünster. Nach den Quellen dargestellt (Kassel 1956).
MGG1.
ČSHS.
Straková, Theodora – Sehnal, Jiří – Přibáňová, Svatava: Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně (Brno 1971).
New Grove1.
Kolektiv autorů: Malá československá encyklopedie (Praha 1984–87).
LdM.
Kyas, Vojtěch: Průvodce po archivních fondech II Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Přírůstky za léta 1971–2001 a doplňky (Brno 2007).

 

II. Ostatní
Meliš, Emanuel: Václav Emanuel Horák. Stručný životopisný nástin (Dalibor 3, 1860, č. 7, s. 51–52; č. 8, s. 59; č. 9, s. 65–66; č. 10, s. 75–76).
Kritický oznamovatel: X. Missa solennis (Dalibor 2, 1874, č. 34, s. 270–271).
Srb-Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891).
Böhm, Ludvík: Královské věnné město Mělník a okres Mělnický (Mělník 1892, s. 433).
Branberger, Jan: Konservatoř hudby v Praze (Praha 1911).
Kamper, Otakar: Václav Emanuel Horák. K 125. výročí jeho narozenin (Cyril 51, 1925, č. 7–8, s. 53–56).
Borecký, Jaromír: Stručný přehled dějin české hudby (Praha 21928).
Hnilička, Alois: Kontury vývoje hudby poklasické v Čechách (Praha 1935, s. 31).
Němec, Vladimír: Pražské varhany (Praha 1944, s. 257).
Černý, Jaromír a kolektiv: Hudba v českých dějinách. Od středověku do nové doby (Praha 1983).
Spirit, Kryštof: Václav Emanuel Horák – český skladatel chrámové hudby 1. poloviny 19. století (diplomová práce, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha 2013).

 

http://wowes.collegium.sweb.cz/Horak.html

Archivalie

Národní knihovna. Hudební oddělení.
Národní muzeum. České muzeum hudby.

 

Radek Poláček

Datum poslední změny: 27.4.2016