Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kroměřížský hudební archiv

Tisk

(Hudební sbírka Arcibiskupství olomouckého; Hudební archiv Kroměříž; Kroměřížská hudební sbírka)

Charakteristika: hudebně dokumentační instituce

Datum narození/zahájení aktivity:17. století
Text
Literatura

Kroměřížský hudební archiv (Hudební sbírka Arcibiskupství olomouckého; Hudební archiv Kroměříž; Kroměřížská hudební sbírka), hudebně dokumentační instituce, zahájení činnosti 1. polovina století, Kroměříž.

 

Je jedním z nejvýznamnějších a největších historických hudebních archivů na území České republiky a jeho fond zahrnuje hudebniny vzniklé během 17. až 19. století. Skladby zde uložené jsou odrazem nejen hudebního provozu na kroměřížském zámku, ale také stavu hudební produkce v místních kostelích a piaristické koleji. Mimo tuto historickou část archivu, čítající přibližně pět tisíc hudebnin (signatura A1–A5075), je institucí spravována ještě novodobá část (signatura B1–B5019), zahrnující zhruba stejný počet hudebních rukopisů a tisků především z 20. století. Tato sbírka označená počáteční signaturou B již netvoří žádný systematický celek a vznikla akviziční činností od 70. let. Roku 1992 bylo uznáno vlastnictví Arcibiskupství olomouckého a v dnešní době je archiv, stejně jako všechny sbírky deponované na Arcibiskupském zámku v Kroměříži, od roku 2006 pod správou Muzea umění Olomouc – Arcidiecézního muzea Kroměříž.

Podle místa nalezení skladeb a místa jejich dřívějšího provozování je dnes hudební archiv rozdělen do několika částí. Můžeme zde tedy nalézt skladby světského i duchovního charakteru. Skladby, které jsou nyní uchovány v depozitáři hudebního archivu v Kroměříži, byly většinou vždy uloženy na kroměřížském zámku, letní rezidenci olomouckých (arci)biskupů, či byly spjaty se zdejším hudebním provozem. Protože lze předpokládat, že velká část skladeb z původní zámecké sbírky byla zničena požárem v roce 1752, jedná se o muzikálie získávané především po tomto roce a jsou spjaty s dobou episkopátu jen několika (arci)biskupů (biskup Ferdinand Julius Troyer (1745–58); biskup Leopold Egk (1758–60); biskup Maxmilián Hamilton (1761–76); kardinál Antonín Theodor Colloredo-Waldsee (1777–1811); kardinál Maria Tadeáš Trauttmansdorff (1811–19); kardinál Rudolf Jan Habsburský (1819–31), arcibiskup Ferdinand Maria Chotek (1831–36) a kardinál Maxmilián Josef Sommerau-Beck (1836–53).

Nejstarší část hudebního archivu tvoří hudebniny z období episkopátu biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–95). Doba jeho působení na kroměřížském zámku je spojena se vznikem biskupské, později arcibiskupské kapely. Asi největší podíl skladeb z tohoto období můžeme připsat Pavlu Josefu Vejvanovskému (c1639/1643–93), jenž zde působil jako trubač, kapelník, skladatel a pro potřeby kapely pořídil velké množství opisů skladeb svých významných současníků. Ve službách biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna od roku 1664 až do své smrti, vykonával funkci trubače, kapelníka a skladatele. Pro potřeby kapely pořídil mnoho opisů skladeb jiných skladatelů, z nichž mnohé jsou dnes již jejich jedinými dochovanými exempláři. Průzkum této lichtensteinské části hudebního fondu pak naznačuje, že více než třetina hudebnin je psána jeho rukou. Byl-li pouhým opisovačem či přímo vlastníkem hudebnin, však zůstává doposud nezodpovězeno. Nápis „Cathalogus novus rerum Musicalium spectantium ad Paulum Weywanowsky Tubicinem Campestrem Kremsirii in Anno 1671. In Majo“ na obalu mše Missa sancti Stephani pak dokazuje Vejvanovského správu hudebního materiálu v kroměřížské rezidenci. Protože samotný inventář hudebnin dochován není, nelze vyhodnotit, zda hudebniny v něm obsažené se uplatňovaly v rámci zámeckého hudebního provozu, či svou povahou odpovídaly spíše potřebám kůru u sv. Mořice. Po smrti Karla z Lichtensteinu-Castelcorna však došlo pravděpodobně ke smísení hudebnin biskupské kapely s Vejvanovského opisy a kompozicemi a k jejich umístění na kůr kostela sv. Mořice.

V roce 1666 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna významný skladatel a houslový virtuos Heinrich Ignatz Franz Biber (1644–1704). I když byl v biskupových službách pouhé dva roky, významně ovlivnil kvalitu hudební produkce na kroměřížském zámku a i po svém odchodu dál zasílal do Kroměříže svoje kompozice. Díky biskupovým intenzivním kontaktům s vídeňským dvorem navázal přátelství s Johannem Heinrichem Schmelzerem (1620/1623–80), kapelníkem ve službách Leopolda I. (1657–1705), který mu rovněž věnoval několik svých děl. Unikátem sbírky je také sonáta Georga Muffata (1653–1704) z roku 1677, jedná se doposud o jeho jedinou známou kompozici pro sólové housle.

Lze tvrdit, že každý z vlastníků kroměřížského zámku zasáhl i do podoby hudební produkce. Olomoucký biskup, kardinál Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu (1711–38) podporoval především operní produkci a hudební archiv tak dnes uchovává několik významných moravských operních libret. Spíše komorní repertoár pochází z dob episkopátu arcibiskupa Antonína Theodora Colloredo-Waldsee (1777–1811). Významnou část hudebního archivu tvoří také torzo hudební sbírky olomouckého arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského (1819–31), ke které byla přičleněna jeho hudební pozůstalost u olomoucké rezidence. Tento mecenáš a aktivní hudebník studoval kompozici u Ludwiga van Beethovena (1770–1827). Z tohoto období pochází většina jeho skladeb, které obsahují i množství Beethovenových vlastnoručních zásahů a návrhů na úpravu kompozic. Součástí pozůstalosti je také unikátní Sonáta pro dva klavíry v rukopisu Wolfganga Amadea Mozarta (1756–91).

Dnešní uspořádání sbírky v podstatě dodržuje původní uspořádání dané postupným zpracovávání sbírky od konce 19. století. Archiv je rozčleněn do několika uzavřených celků dle místa nálezu skladeb, jejich druhového označení a místa jejich dřívějšího provozování. Postupně jsou v historické části archivu za sebou umístěny tyto sbírky a podsbírky: I. Sbírka hudebnin z doby episkopátu Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, II. Hudební sbírka kolegiálního kostela svatého Mořice v Kroměříži, III. Hudební sbírka kostela Panny Marie v Kroměříži, IV. Hudební sbírka dřívější piaristické koleje a kostela sv. Jana Křtitele v Kroměříži, V. Torzo hudební sbírky kardinála arcibiskupa Rudolfa Habsburského (1819–31), VI. Sbírka arcibiskupské rezidence, zvaná původní zámecká sbírka (hudebniny z episkopátu posledního olomouckého biskupa Maxmiliána Hamiltona (1760–76), hudebniny z episkopátu prvního olomouckého arcibiskupa Antona Theodora Colloredo-Waldsee (1777–1811), hudebniny z episkopátu arcibiskupa Maria Thadeuse Trautmannsdorfa (1811–19), VII. Membra disjekta sbírky z doby episkopátu Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.

Od konce 19. století probíhalo postupné zpracování hudebnin archiváři olomoucké arcidiecéze Františkem Hrbáčkem a Antonínem Breitenbacherem (1874–1937). Právě druhý jmenovaný započal se systematickými katalogizačními pracemi všech sbírek v sídle olomouckých biskupů a arcibiskupů a též na jeho popud byl celých archiv umístěn, s povolením arcibiskupa Leopolda Prečana (1923–47), do prostor zámku. Arcibiskupovým povolením ze dne 19. května 1927 započaly katalogizační práce a první systematické katalogy vydané tiskem. Protože Antonín Breitenbacher neměl muzikologické vzdělání, oslovil s žádostí o pomoc s identifikací hudebnin hudebního historika Emiliana Troldu (1871–1949). Z doposud roztříštěné sbírky byl vytvořen celek v podobě, v jaké ho můžeme víceméně nalézt i dnes. Mezi léty 1958–68 byly hudebniny přesignovány tehdejším správcem Jiřím Šafaříkem. Novodobé zpracování většiny sbírky bylo řízeno Oddělením dějin hudby Moravského zemského muzea. Pověřením Vladimíra Helferta (1886–1945) vypracoval Karel Vetterl (1898–1979) lístkový tematický katalog sbírek III–IV a části VI. (dle novodobých signatur A955–A4982), který je dnes k dispozici v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Sbírku I. a VII. (nová signatura A1–A954, A4995–A4997, A5075) zpracoval do podoby lístkového katalogu Jiří Sehnal. Týž vypracoval i lískový katalog uchován v hudebním oddělení Národní knihovny České republiky v Praze.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.
MGG1.
MGG2.
New Grove1.
New Grove2.

 

II. Katalogy, soupisy

Breitenbacher, Antonín: Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži (Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, xl (1928), suppl.; xli–xlii (1929), suppl.; dodatky in xliii (1930); xlviii (1935).

Breitenbacher, Antonín: Hudební archiv z děkanského kostela P. Marie v Kroměříži (Olomouc 1931).

Breitenbacher, Antonín: Hudební archiv z bývalé piaristické koleje v Kroměříži (Kroměříž 1937).

Sehnal, Jiří: Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži (Gottwaldov 1960).

Sehnal, Jiří: Die Musiksammlungen des Erzbischöflichen Musikarchivs in Kremsier (Kroměříž) (Deutsche Musik im Osten, Band 10, Tagungsbericht Chemnitz 1995, s. 441–446).

Sehnal, Jiří – Pešková, Jitřenka: Caroli de Liechtenstein-Castelcorno episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata: Catalogus artis musicae in Bohemia et Moravia culte. Pars prima, A-SW, Auctorum nominibus signata opera manu scripta. Vol. V/1 (Praha 1998).

Sehnal, Jiří – Pešková, Jitřenka: Caroli de Liechtenstein-Castelcorno episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata: Catalogus artis musicae in Bohemia et Moravia culte. Pars secunda, SW-Z, Auctorum nominibus signata opera manu scripta. Opera manu scripta anonyma et collectanea auctorum diversorum. Opera typis edita. Vol. V/2. (Praha 1998).

Petrášková, Magdalena: Původní zámecká sbírka v Kroměříži. Katalog její dosud nezpracované části (signatury A4740 – A4992, A5000 – A5074) (Diplomová práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2011).

 

III. Ostatní

Nettl, Paul: Die Wiener Tanzkomposition in der zweiten Hälfte des 17. Jh. (Studien zur Musikwissenschaft 8, 1921, s. 45­–175).

Nettl, Paul: Zur Geschichte der Musikkapelle des Prostbischofs Karl Liechtenstein-Kastelkorn von Olmütz (Zeitschrift für Musikwissenschaft 4, 1921­–2, s. 485–496).

Meyer, E. H.: Die Bedeutung der Instrumentalmusik am prostbischöfliche Hofe zu Olomouc (Olmütz) in Kroměříž (Kremsier) (Musikforschung 9, 1956, s. 388–411).

Sehnal, Jiří: K otázce českých skladatelů v kroměřížské kapele biskupa Karla Liechtensteina-Castelcorna (Umění a svět 1, 1956, s. 30–45).

Sehnal, Jiří: Kapela olomouckého biskupa Leoplda Egka (1756-1760) a její repertoár (Časopis Moravského musea 50, 1965, s. 203–230).

Sehnal, Jiří: Die Musikkapelle des Olmützer Bischofs Karl Liechtenstein-Castelkorn in Kremsier (Kirchenmusikalisches Jahrbuch 51, 1967, s. 79–123).

Sehnal, Jiří: Die Musikkapelle des Olmützer Bschofs Maximilian Hamilton (1761-1776) (Die Musikforschung 24, 1971, s. 411–417).

Sehnal, Jiří: Das Musikinventar des Olmützer Bischofs Leopold Egk aus dem, Jahre 1760 als Quelle vorklassischer Instrumentalmusik (Archiv für Musikwissenschaft 29, 1972, s. 285–317).

Sehnal, Jiří: Partitura v 17. století na Moravě (Sborník JAMU 6, 1972, s. 81–92). 

Sehnal, Jiří: Hudební kapela Antona Theodora Colloreda-Waldsee (1777–1811) v Kroměříži a Olomouci (Hudební věda 13, 1976, s. 291–349).

Sehnal, Jiří: Biskupské hudební kapely v Kroměříži (in: Pečman, Rudolf (ed.): Morava v české hudbě, Hudebněvědná konference Brno 28.–29. listopadu 1984, Brno 1985, s. 21–25).

Sehnal, Jiří: Biskupské hudební kapely v Kroměříži (in: Pečman, Rudolf (ed.): Morava v české hudbě, Hudebněvědná konference Brno 28.–29. listopadu 1984, Brno 1985, s. 21–25).

Sehnal, Jiří: Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století (Brno 1988).

Kagan, Susan: Archduke Rudolf, Beethoven's Patron, Pupil & Friend: His Life & Music (Stuyvesant 1988).

Straková, Theodora: Hudba na moravských zámcích (Studie muzea Kroměřížska 1991, s. 18–21).

Sehnal, Jiří: Die Harmoniemusik in Mähren von 1750 bis 1840 (in: Kongresbericht Oberschützen/Burgenland, 1988, Toblach/Südtirol, 1990, Tutzing, 1992, s. 251–257).

Sehnal, Jiří: Populární hudba na Moravě na začátku 19. století (Opus Musicum, XXIV/3, 1992, s. 82–87).

Brewer, Charles E.: The instrumental music of Schmeltzer, Biber, Muffat and their contemporaries (Farnham,Surrey; Burlington, VT 2001).

Baude, Eric: Le catalogue de partitions de Václav Havel et de l´ensemble á vent de Marua Thaddäus von Trautmannsdorf-Weinberg au chateau de Kroměříž en Moravie (U.F.R. de Musicologie. Université de Paris-Sorbonne Paris IV, 2004).

Spáčilová, Jana: Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha (1711–1738). Příspěvek k libretistice barokní opery a oratoria (Disertační práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2006).

Zatloukal, Ondřej – Zatloukal, Pavel: Luk a lyra. Ze sbírek Arcidiecézního muzea Kroměříž (Olomouc 2008).

Sehnal, Jiří: Pavel Vejvanovský and the Kroměříž music collection (Olomouc 2008).

Fajtlová, Kateřina: Kroměřížská kapela Karla z Lichtensteinu-Castelcorna z pohledu inventářů hudebních nástrojů (Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 312, 2016, s. 37–47). 

 

Kateřina Fajtlová

 

Datum poslední změny: 29.11.2017