Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Marhula, EduardTisk


Charakteristika: Hudební pedagog, skladatel a publicista

Datum narození/zahájení aktivity:8.12.1877
Datum úmrtí/ukončení aktivity:6.5.1925
Text
Literatura

Marhula, Eduard, hudební pedagog, skladatel a publicista, narozen 8. 12. 1877, Vsetín, zemřel 6. 5. 1925, Ostrava.
 
Eduard (podle matky Edvard) Marhula se narodil v rodině vsetínského perníkáře Edmunda Antona Marhuly. V letech 1895–97 studoval Janáčkovu varhanickou školu v Brně. Po jejím absolvování působil v letech 1897–1906 v Rožnově pod Radhoštěm jako varhaník a městský kapelník, roku 1901 se stal i ředitelem zdejší hudební školy.
V roce 1906 přišel do Ostravy a stal se regenschorem katolického chrámu v městské čtvrti Mariánské Hory a učitelem nepovinného zpěvu na ostravských českých středních školách. V květnu 1907 byl výborem místní odbočky Matice školské pověřen přípravnými pracemi, nutnými ke vzniku hudební školy, která zahájila 15. října téhož roku svou činnost jako Hudební a varhanická škola Matice školské v Mariánských Horách. Eduard Marhula byl jmenován jejím ředitelem a vedoucím od počátku respektovaného varhanického oddělení. Učitelskou činnost musel přerušit během první světové války. Po jejím skončení byl krátce (do února 1919) kapelníkem vojenské hudby 31. pluku v Moravské Ostravě. V pedagogické práci na mariánskohorské hudební škole – připravující od školního roku 1920/21 i budoucí učitele hudby – pokračoval až do své předčasné smrti.
V období let 1921–23 redigoval (původně Karlem Budíkem 1913–14 vydávaný a redigovaný) Hudební obzor (1922–23 Hudební a divadelní obzor). V první polovině 20. let byl funkcionářem Jednoty hudebních stavů – zasloužil se o zlepšení hmotných poměrů zvláště varhaníků a ředitelů kůrů.
Značné dobové obliby dosáhly Marhulovy sborové skladby – např. Kytice valašských písní (3 řady), Kytice slovenských písní, Písničky Moravců z Hlučínska a Hlubčicka (vše pro smíšený sbor), operety – zvláště Ženská vojna, provozovaná ve Spojených státech i v Rusku – a duchovní skladby – Valašská mše pastýřská, dvě Koledové mše, offertoria a další.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 2 (Opava – Ostrava, 1994, s. 83–84).

II. Ostatní
Gregor, Vladimír: Půl století ostravské hudební kritiky (Časopis Slezského muzea, série B–29, 1980, s. 97–111).
Mazurek, Jan: K dějinám Hudební a varhanické školy Matice školské v Ostravě – Mariánských Horách (1907–35) (Hudební nástroje 32, 1995, s. 245–46).
 
Jan Mazurek
Text

Datum poslední změny: 13.3.2009