Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hrabal, FrantišekTisk


Charakteristika: Muzikolog, pedagog, kritik a publicista

Datum narození/zahájení aktivity:21.7.1930Brno
Datum úmrtí/ukončení aktivity:22.1.2003Brno
Text
DíloLiteratura

Hrabal, František, muzikolog, pedagog, kritik a publicista, narozen 21. 7. 1930, Brno, zemřel 22. 1. 2003, Brno.

 

František Hrabal absolvoval v roce 1949 gymnázium v Brně. V letech 1949–53 studoval hudební a divadelní vědu na Masarykově univerzitě v Brně u Jana Racka, Bohumíra Štědroně a Franka Wollmana. Po studiích nastoupil povinnou vojenskou službu a poté v letech 1955–57 působil jako hudební referent brněnského deníku Rovnost. Od roku 1957–62 byl asistentem na Hudební fakultě JAMU v Brně, kde se spřátelil se skladateli Miloslavem Ištvanem, Aloisem Piňosem, Janem Novákem a Josefem Bergem. V roce 1963 byl jedním ze zakládajících členů brněnské Tvůrčí skupiny A, jejíž členové byli skladatelé Jan Novák, Alois Piňos, Josef Berg, Zdeněk Pololáník, Miloslav Ištvan, Miloš Štědroň, výtvarník Dalibor Chatrný a z muzikologů vedle Františka Hrabala Milena Černohorská. Ve skupině A vznikla nová tendence akceptující vývoj západní hudby, hledání, experimentování a propojení výtvarného a hudebního umění. V letech 1962–72 byl Hrabal odborným asistentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a spolupracoval s časopisy Divadlo a Literárními novinami. Centrem Hrabalova zájmu byla tvorba skladatelů dvacátého stol. a její evropské kontexty. Zaměřoval se na dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Jana Nováka, Igora Stravinského, Arnolda Schönberga a mnoha dalších. V roce 1972 postihl Hrabala nucený odchod z pražské univerzity. Dále žil v Brně bez možnosti profesní realizace. Učil hudební výchovu na gymnáziu v Bučovicích, v letech 1979–84 pracoval jako korektor n. p. Tisk v Brně. Poté v invalidním důchodu. V roce 1986 začal z podnětu Richarda Nováka a Evžena Zámečníka pracovat na monografii o Janu Novákovi, kterou však nestačil dokončit. Soupis prací Františka Hrabala je obsažen ve výboru z jeho nejvýznamnějších textů, který vyšel pod názvem V kontextu tvorby v roce 2006.


Dílo

Dílo literární (výběr)

 

Práce tiskem nevydané

Film a hudba. Poznámky k vývoji funkce hudebního projevu ve filmovém umění od jeho vzniku až po dobu současnou (Disertace FF UJEP, Brno 1953, 169 s.).

Břetislav Bakala, osobnost a dílo. Příspěvek k dějinám hudebního Brna (1956, 117 s.).

Hudbou Jana Nováka (1921–1984) (kolem 1986, 17 a 8 s.).

 

Samostatně vydané publikace

Přehled ruské a sovětské hudby. Metodický list (Brno, Krajský pedagogický ústav – Kabinet hudební výchovy 1976).

 

Ediční práce

Leoš Janáček. Dopisy Zdence (Praha, Supraphon 1968, Praha).

Vladimír Helfert, Vybrané studie I. O hudební tvořivosti (Praha, Supraphon 1970).

Leoš Janáček. Pět moravských tanců (Praha, Supraphon 1979).

Josef Berg, Texty (Praha, Panton 1988).

 

Studie, kritiky, referáty

Břetislav Bakala 152.

Otvírání studánek Bohuslava Martinů (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 8, s. 837–839).

Bohuslav Martinů. Skica jeho významu a vývoje v české moderní hudbě (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 22, s. 923–926; č. 23, s. 960–963).

Výlety páně Broučkovy, jeden do Měsíce, druhý do XV. století (in: Opery Leoše Janáčka na brněnské scéně, Brno, Státní divadlo 1958).

K otázce hudební tektoniky Výletu pana Broučka do XV. Století (in: Sborník z mezinárodního vědeckého kongresu Leoš Janáček a soudobá hudba [Brno 1958], [Praha 1963], s. 132–139).

Nad tvorbou Josefa Berga (Literární noviny 9, 1960, č. 38, 17. 9., s. 6).

Břetislav Bakala. Příspěvek k dějinám hudebního Brna 1925–45 (in: Sborník JAMU, Brno 1960, s. 105–126).

Bartókův jevištní cyklus o lásce (Divadlo 12, 1961, č. 6, s. 442–448).

Zápasy o zítřek v hudbě dvou brněnských skladatelů 227 (Rovnost 1. 4. 1962).

Richard Wagner a my mezi dvěma světovými válkami (in: Miscellanea musicologica XVIII, Praha, Univerzita Karlova 1965, s. 1–20).

Odysseus v nás (Divadlo 16, 1965, č. 2, s. 41–50).

Současný skladatelský profil Jana Nováka (in: Jan Novák, Passer Catulli, Praha 1965).

V kontextu tvorby... (in: Josef Berg, Písně nového Werthera pro basbaryton a klavír, Praha 1965).

Martinů – domov, hudba a svět (Literární noviny 16, 1967, č. 10, 11. 3., s. 4).

Schönberg a Stravinskij – slovem (Literární listy 1, 1968, č. 9, 25. 4., s. 7).

Poznámka k hudebnímu Brnu (Rovnost, 4. 5. 1968).

Dokumenty o Talichovi (Literární listy 1, 1968, č. 13, 23. 5., s. 8).

Janáček současník (Rovnost 11. 8. 1968).

Humanismus Leoše Janáčka (Divadelní noviny 13, 1968/69, č. 5, 20. 11. 1968, s. 6).

Arnold Schönberg – Očekávání, Arthur Honegger – Jana z Arcu na hranici (Program Janáčkova divadla v Brně, 27. 6. 1969)

Pohled na Vladimíra Helferta (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 1, s. 4–5).

Marginálie k Josefu Bergovi (Hudební rozhledy 24, 1971, č. 4, s. 169–176).

Specifický humor Josefa Berga (in: Josef Berg, Snídaně na hradě Šlankenvaldě. Partitura. Praha, Supraphon 1971).

Pierre Boulez a jeho Le Marteau sans Maître (in: Pierre Boulez, Kladivo bez pána, Praha, Supraphon 1975, studie k nahrávce).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

V kontextu tvorby (Výbor z textů Františka Hrabala. Vybral, uspořádal, k vydání připravil, doslov a ediční poznámku napsal Ivan Vojtěch. Bibliografii Františka Hrabala sestavila Olga Hrabalová. Praha, Arbor vitae 2006).

 

Šárka Zahrádková

Text

Datum poslední změny: 22.10.2012