Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Vít, PetrTisk


Charakteristika: Muzikolog, publicista, producent a redaktor

Datum narození/zahájení aktivity:25.6.1944
Text
Dílo

Vít, Petr, muzikolog, publicista, producent a redaktor, narozen 25. 6. 1944, Jaroměřice nad Rokytnou.
 
Po maturitě na střední všeobecně vzdělávací škole (1961) studoval hru na housle (u Jana Stanovského a Arnošta Jíry) na Konzervatoři v Brně (1961–65), hudební vědu (Jan Racek, Bohumír Štědroň, Zdeněk Blažek, Jiří Vysloužil, Jiří Fukač, Rudolf Pečman) a současně divadelní vědu a estetiku (Artur Závodský, Zdeněk Srna, Oleg Sus) na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (1965–70, PhDr. na základě disertační práce Anton Fils, příspěvek k dějinám mannheimské symfonie, Brno 1972, CSc. na základě kandidátské disertace Formování novodobého historického a estetického myšlení o hudbě jako součást procesu vědeckého a uměleckého vývoje v Čechách v období cca 1760–1848, Brno 1978); státní zkoušku z divadelní vědy složil externě v roce 1975. Jako účastník mezinárodních hudebněvědných kolokvií v Brně poznal koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let vědecké přístupy Hanse Heinricha Eggebrechta, Carla Dahlhause, Zofii Lissy, Kurta von Fischera, Christopha–Helmutha Mahlinga a jiných. 
V letech 1967–70 pracoval v sekretariátě brněnského Moravského hudebního festivalu; 1970–72 byl odborným pracovníkem Městského kulturního a osvětového střediska v Brně, 1972–76 absolvoval interní vědeckou aspiranturu na katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (Jiří Vysloužil), 1976–77 byl odborným pracovníkem Kabinetu pro hudební lexikografii při katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně tamtéž.  
Po přechodu do Prahy pracoval v hudebním oddělení Divadelního ústavu (1977–83), poté byl od roku 1984 vědeckým pracovníkem a 1989–94 vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd (ČSAV), resp. od 1990 Ústavu pro hudební vědu ČSAV a později Akademie věd České republiky (AV ČR). 
Od roku 1994 působil ve vydavatelstvích zvukových nosičů Multisonic (1994–95 ředitel vydavatelství), Panton (1995–96 ředitel vydavatelství nosičů zvuku), Bonton Music (1996–97 vedoucí producentského centra vážné hudby) a Supraphon Music, a.s. (1998–2007 šéfredaktor a šéfproducent vážné hudby).
 
Vít se jako badatel zabýval především dějinami hudby 18. a 19. století a historií estetického myšlení o hudbě v českých zemích. V kandidátské práci upozornil jako první, že na českém území, zejména v Praze, se myslitelé zabývali estetickými úvahami o hudbě. Autorsky spolupracoval rovněž na publikacích Hudba v českých dějinách (Supraphon, Praha 1983 a 1989) a Hudební věda I. (SPN, Praha 1988).
 
V uvedených vydavatelstvích zvukových nosičů produkoval Petr Vít řadu projektů, mimojiné edici kompaktních disků Karel Ančerl Gold Edition (2002–2005). Řada jím produkovaných titulů byla oceněna prestižními cenami (Cannes Classic Awards, Grammophon Awards, BBC Awards). Produkoval rovněž snímek opery Leoše Janáčka Šárka, která získala v roce 2001 dvě nominace ceny Grammy Awards.
 
Referoval na domácích muzikologických konferencích (mimo jiné přednesl referáty na témata: První beethovenovská monografie Johanna Aloyse Schlossera v kontextu dobové publicistiky – Muzikologické dialogy, Javorník u Jeseníku, 1977; Jan Dismas Zelenka ve světle rodící se české hudební historiografie – Muzikologické dialogy, Zábřeh na Moravě 1977; Myšlenky k pozdní fázi české hudební emigrace – Muzikologické dialogy, Jablonné nad Orlicí, 1981; Pojetí programní hudby v knize Wilhelma Augusta Ambrose Die Gränzen der Musik und Poesie – 1856 – Mezinárodní konference Smetanova Má vlast a její postavení v evropské hudbě, Pražské jaro, 1982); Musikästethischer Hintergrund Mozarts Prag zur Neige des 18. Jahrhunderts – Mezinárodní konference Mozartova hudba – živá hodnota minulosti a přítomnosti, Pražské jaro, 1983). Zúčastnil se mezinárodních hudebněvědných konferencí v Mainzu, ve Vídni, v Düsseldorfu, v Regensburgu apod.
 
Pedagogicky působil Petr Vít na katedře hudební vědy Filosofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, kde 1976–77 přednášel o vybraných problémech z dějin hudby druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Na katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze přednášel v letech 1985–86 Přehled dějin hudby 19. století a 1988–89 Kapitoly z dějin hudební estetiky 18. a 19. století.
 
Vít působil rovněž ve významných vědeckých funkcích V letech 1989–90 byl členem komise pro udělování vědeckých hodností Csc. při ČSAV, resp. AV ČR, dále 1987–89 členem rigorózní komise pro obhajoby titulu PhDr. při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1990–94 členem vědecké rady Ústavu pro hudební vědu AV ČR atd.


Dílo

Dílo literární

Knihy

Estetické myšlení o hudbě. České země 1760–1860 (Rozpravy ČSAV, roč. 97, sešit 1, Academia, Praha 1987). 

Zwischen Ästhetik und Musikkritik - Prager Musikdenken von 1760 bis 1860 (In Schriftenreihe des Sudetendeutschen Musikinstituts, Neue Wege - Nové cesty, Bezirk Oberpfalz/ ConBrio 2010, 155 s.).

 
Autorská spolupráce na týmových projektech
Hudba národního probuzení (1810–1860) (in: Hudba v českých dějinách, ed. Vladimír Lébl a kol. aut., Supraphon, Praha 1983, 21989);

Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj (in: Hudební věda I., eds. Lébl, Vladimír a Poledňák, Ivan, SPN, Praha 1988).
 
Stati a studie
Dramaturgická koncepce Jiřího Frejky v činohře Národního divadla (1935–1944) (Universitas Brno  4, 1971, č. 1, s. 75–78);
Komorní hudba na šlechtických zámcích (česky, německy, anglicky) (Programová brožura festivalu Musica cameralis, Brno 1971, s. 23–31);
Kompositionsprinzipien der Sinfonien des Anton Fils (in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity H 7, 1972, s. 43–52);
Wort und Begriff Hudba (Musik) in der Zeit der nationalen Wiedergeburt (in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, H 8, 1973, s. 7–19);
Slovo a pojem hudba v obrození  (Opus musicum 6, 1974, č. 1, s. 6–13);
Tomáškovská reminiscence (Opus musicum 7, 1975, č. 1, s. IV–VI);
Vladimír Helfert o české hudbě v národním obrození (in: Příloha Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, H 9, Brno 1975, s. 23–24);
August Wilhelm Ambros und sein Kompositionsschaffen (in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, H 10, Brno 1975, s. 49–68);
A. W. Ambros und seine Beziehung zur Geschichte der Musik in Böhmen und der tschechischen Musik (Musikforschung 1978, č. 1, s. 29–33);
Vrstvení filozoficko-estetického myšlení a hudební kultura ve vztahu k centru hudebního regionu. Čechy, rezervoár hudebnosti. (in: Symposium v Benátkách nad Jizerou 1976, Mladá Boleslav 1978, s. 117–122);
„Tonkunst“ 1796 (dílčí obraz dobového estetického myšlení o hudbě v pražském  prostředí na konci 18. století) (Opus musicum 11, 1979, č. 1, s. 8–10);
K počátkům české hudební historiografie (Hudební věda 16, 1979, č. 1, s. 27–42);
Die Musikästhetik in den Hochshulvorlesungen Johann Heinrich Dambecks (in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity H 15, Brno 1980, s. 47–61);
Puti češskovo kaměrno–vokalnovo  i kantatovo tvorčestva (in: Muzyka socialističeskoj Čechoslovakii, Moskva 1980, s. 118–138);
Zámecká hudební kultura v Jaroměřicích nad Rokytnou a míčovská otázka v kontextu hudebně–historického bádání (Opus musicum 13, 1981, č. 2, s. 43–46);
Libussa – ein Mythos in der Kunst und in der Gesselschaft (in: Colloquium The Musical Theatre Brno 1980, sv. 15, Brno 1984, s. 282–291);
Výběrová bibliografie českých knih o hudbě (Divadelní ústav, Praha, 1981);
Libuše – proměny mýtu ve společnosti a v umění (Hudební věda 19,1982, č. 3, s. 269–273);
Zur Sozialstatus der tschechischen Musiker in der 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts (Referát na konferenci RidIM Musikalische Sozialgeschichte im Bild, Mainz 1982);
Abstrakt Towards a Definition of the Social Status of the Czech Musician in the First Half of the Nineteenth Century (RidIM Newsletter, 1982, sv. 7, č. 2, s. 10);
O úloze naší historické literatury hudební – úvaha na stále aktuální téma (in: Sborník Gracian Černušák a otázky české hudební historiografie. Brno 1983, s. 58–60);
Jan Zach Quartettsinfonien: Kompositionen zwischen Sinfonie und Streichquartett (in: Musikzentren – Konzertschaffen im 18. Jahrhunderts. Studien zur Aufführungspraxis und Interpretation von Instrumentalmusik des 18. Jahrhunderts, seš. 23, Blankenburg / Harz, 1983, s. 58–60);
Karl Heinrich Seibt a estetika napodobování (Kapitola z dějin obecné estetiky na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě) (in: Sborník prací filosofické fakultě brněnské univerzity H 19–20, Brno 1984, s. 27–31);
Hudba v programu českého národního hnutí doby předbřeznové a po Říjnovém diplomu (in: Povědomí a tradice v novodobé české kultuře. Sborník sympozia Plzeň 1984, NG Praha 1988, s. 54–63);
Hudba v programu českého národního hnutí doby předbřeznové a po Říjnovém diplomu (Opus musicum 16, 1984, č. 7, s. 195–199);
Pozadí pražského wagnerovství v padesátých letech 19. století (Hudební věda 22, 1985, č. 3, s. 209–215);
Skladatelé Rumunské socialistické republiky (Divadelní  ústav, Praha 1985);
Händel – homo novus. Kapitola z dějin hudební Prahy první poloviny 19. století. (in: Sborník konference Händel a Bach, Brno 1985: Händel a Bach. O dnešním pojetí jejich díla. Brno 1992, s. 183–186);
Sociabilita hudby malující přírodu v české kultuře 19. století (Člověk a příroda v novodobé české kultuře. Sborník sympozia Plzeň 1986, NG Praha 1989, s. 138–146);
Italská operní tvorba v českých zemích 19. století. Stav bádání a jeho perspektivy. (Hudební věda 24, 1987, č. 1, s. 26–32);
Esthetic views of August Wilhelm Ambros (St. Louis, strojopis 39 stran, k tisku vyžádáno 1987);
Zur Tradition des Melodrams in Böhmen im 19. Jahrhudert (Sborník konference, Mainz 1987, 20 s.);
Zur Frage der Abwandlungen musikästhetischer Begriffe in den böhmischen Ländern. (Acta musicologica 1988, sv. II., s. 195–204);
Hudební věda. Úvaha nejen jubilejní (Hudební věda  26, 1989, č. 4, s. 381–382);
Nad poslední prací Carla Dahlhause (Hudební věda 26, 1989, č. 4, s. 381–382);
Die Music und Sulzers Allgemeine Theorie der schönen Künste (Sborník Die Instrumentalmusik. Struktur – Funktion – Ästhetik. Brno 1991);
Die Aufklärung in Prag und Mozart – Zu den „oberen“ und „unteren“ Schichten in Philosophie und Ästhetik (Wege zu Mozart. W. A. Mozart in Wien und Prag. 2. Bd. Hrsg. Herbert Zeman, Herbert von Karajan–Stiftung, Wien 1993, s. 71–78);
K současnému stavu, problematice a zkušenostem z výzkumu česko–německých hudebních vztahů (Hudební věda 30, 1993, č. 1, s. 77);
Nový duch ve vědeckém programu Ústavu pro východoněmeckou hudbu (Institut für Ostdeutsche Musik) (Hudební věda 30, 1993, č. 1, s. 81–84);
Zur Tradition des Melodrams in Böhmen im 19. Jahrhudert (in: Untersuchungen zu Musikbeziehungen zwischen Mannheim, Böhmen und Mähren im späten 18. und frühen 19. Jahrhundert. Symphonie - Kirchenmusik - Melodrama. Beiträge zur mittelrheinischen Musikgeschichte, Christine Heyter-Rauland – Christoph-Hellmuth Mahling, eds., Mainz 1993, s. 202–211);
Ist die Musikästhetik der Weg zum Verständnis der böhmischen Musikkultur des 18. Jahrhunderts? (in: Die Musik im Osten und ihre Wechselwirkung mit den Nachbarn. Ostseeraum – Schlesien – Böhmen/Mähren – Donauraum. Kongressbericht Köln 1992. Deutsche Musik im Osten 6, Klaus Wolfgang Niemöller – Hellmut Loos, eds., Bonn 1994, s.403–407);
Berlioz, Liszt und Schumann in Prag (in: Robert Schumann und die französische Romantik, Bericht über das 5. Internationale Schumann-Symposium der Robert Schumann Gesellschaft am 9. und 10. Juli 1994 in Düsseldorf, Ute Bär, ed., /Schumann Forschungen 6/, Mainz 1997, s. 169–174);
Die Musikästhetik in der Ersten Tschechoslowakischen Republik (Jiří Fukač Festschrift /Commemorative Book, hrsg. /editor  Stanislav Bohadlo. Hradec Králové – Náchod 1998, s. 193–167).
 
Obsáhlejší články a studie
Univerzitní muzikologické pracoviště k Roku české hudby 1974 (Universitas Brno 7/1974, č. 4, s. 78–80);
Pofestivalové marginálie (Universitas Brno 7/1974, č. 6);
Hudba – umění – revoluce. 12. ročník Mezinárodního hudebního festivalu (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 1, s. 1–4);
S českou hudbou v USA (Hudební rozhledy 38, 1985, č. 4, s. 168–169).
 
Recenze knih a koncertů, kratší články (výběr)
Pětkrát z Brna. Bělohlávkův Tomášek a Mahler  (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 6, s. 256);
Třikrát z Brna (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 12, s. 550–551);
Valonský komorní orchestr (Hudební rozhledy 30, 1977, č. 11, s. 490);
SOČR s Josefem Hrnčířem (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 2, s. 54);
Josef Chuchro a Jan Panenka (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 3, s. 128);
FOK k únorovým oslavám (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 4, s. 197–198);
Abonentní koncerty FOK (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 4, s. 200–201);
Březnové koncerty Pražských symfoniků (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 5, s. 211–212);
Česká filharmonie. Dubnové koncerty (Hudební rozhledy 31,1978, č. 6, s. 253–255);
Česká filharmonie: s Delogu a Ohlssonem (Hudební rozhledy, 31, 1978, č. 7, s. 300);
Pražský soubor bicích nástrojů (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 7, s. 312–313);
České hudební léto. Prokofjev – Martinů (Hudební rozhledy 31,1978, č. 10, s. 440–441);
Zářijové koncerty České filharmonie (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 11, s. 486–487);
Česká filharmonie se Zdeňkem Košlerem (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 12, s. 544–545);
Česká filharmonie: s Košlerem a Luptáčikem (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 7, s. 300);
Due Boemi di Praga jubilovali (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 1, s.17–18);
Pražští symfonikové před Vánocemi (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 2, s. 59);
Česká filharmonie s Jevgenijem Mogilevským (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 5, s. 210);
Nová bulharská tvorba 1979 (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 5, s. 224–225);
Pražští symfonikové s Bělohlávkem a Rampalem (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 1, s. 8);
SOČR s Hrnčířem a Šedivým (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 1, s. 9);
Pospíšil Milan: Velké srdce – Ema Destinová (Hudební věda 19, 1982, č. 1, s. 89–91);
Brittenovo Válečné requiem (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 3, s. 100);
Juanáčkovo kvarteto s Františkem Rauchem (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 4, s. 153);
Koncerty České filharmonie (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 5, s. 207);
Dvakrát FOK (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 6, s. 245–246);
FOK, Bělohlávek a premiéra (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 7, s. 300–301);
FOK s Plassonem (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 7, s. 301–302);
České noneto (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 8, s. 354);
Muzikologické dialogy 1980 (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 12, s. 541–543);
Česká filharmonie (Hudební rozhledy 1980, č. 12, s. 354);
Pražští symfonikové (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 12, s. 545);
Česká filharmonie s Košlerem a Ishikawou (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 3, s. 103–104);
Rozhlasoví symfonikové, Daniel Nazareth a Noel Lee (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 5, s. 200);
Česká filharmonie s Košlerem a Večtomovem (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 6, s. 253);
Český komorní orchestr (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 6, s. 256–257);
Pražští symfonikové s Peškem  a Krajným (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 7, s. 293);
Třikrát Pražští symfonikové (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 8, s. 349–351);
Pražské kulturní léto (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 9, s. 387–388);
Pardubičtí ve Valdštejnské zahradě (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 10, s. 435);
Pražský komorní orchestr (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 11, s. 490–491);
Dvořákovo kvarteto (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 12, s. 533);
Muzikologické dialogy 1981 (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 1, s. 45);
Koncerty České filharmonie. S Jílkem a Fragerem (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 2, s. 621–63);
Česká filharmonie s Ceccatem a Moravcem (Hudební rozhledy 35, 1982,  č. 4, s. 153);
SOČR s Vajnarem a Edingerovou (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 3, s. 102–103);
Český večer České filharmonie (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 5, s. 197);
FOK s Bělohlávkem (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 6, s. 270–271);
PKO se Stivínem a Krajným (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 6, s. 274);
Česká filharmonie s Peškem a Grumlíkovou (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 7, s. 307);
Česká filharmonie s Weikertem a Štěpánem (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 7, s. 307);
Staatskapelle Dresden (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 8, s. 339–340);
Slovenská filharmonie (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 8, s. 351–352);
Dvakrát Česká filharmonie (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 12, s. 538);
Talichovo kvarteto (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 1, s. 59);
Česká filharmonie s Liborem Peškem (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 2, s. 104–105);
V Brně o Gracianu Černušákovi (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 2, s. 135–136);
Dvakrát Oidipus Rex (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 3, s. 147–148);
Brahms Peška a České filharmonie (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 4, s. 148–149);
Populární koncert České filharmonie (Hudební rozhledy, roč. 36, 1983, č. 4, s. 196–197);
Recital Josefa Suka (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 4, s. 203);
Ćeská filharmonie se Sinajským a Moravcem (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 6, s. 297);
Česká filharmonie populárně (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 6, s. 297–298);
Koncerty České filharmonie:  s Christophem von Dohnányiem (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 8, 1983, s. 347);
Dvakrát Slovenská filharmonie (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 8, s. 349–350);
Mistrovské kursy AMU (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 9, s. 439);
29. přehlídka českého koncertního umění (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 11, s. 530);
Brahms Peška  a České filharmonie (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 3, s. 148–149);
Bor, Vladimír: Operní večery. Praha 1981 (Hudební věda 20, 1983, č. 3, s. 276–277);
Bek, Josef: Hudební neoklasicismus. Studie ČSAV, Praha 1982 (Hudební věda 20, 1983, č. 4, s. 370–372);
Čtyři koncerty Pražských symfoniků (Hudební rozhledy 37, 1984, č. 6, s. 256);
Žídek, F.: Čeští houslisté tří století, Praha1982 (Hudební věda 21, 1984, č. 2, s. 186–187);
Gewandhausorchester s Kurtem Masurem (Hudební rozhledy 37, 1984, č. 12, s. 540–541);
Čtyřikrát Česká filharmonie. Honeggerův Král David (Hudební rozhledy 39, 1986, č. 3, s. 110–111);
Dvakrát Leningradská filharmonie (Hudební rozhledy 40, 1987, č. 8, s. 343);
Koncerty České filharmonie: S Christophem Eschenbachem a Justusem Frantzem (Hudební rozhledy 40, 1987, č. 9, s. 399–400);
Česká filharmonie hrála A. Zemlinského (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 4, s. 157–158);
Česká filharmonie na přelomu roku (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 4, s. 158–159);
Česká filharmonie v dubnu (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 7, s. 308–309);
Česká filharmonie s E. Leinsdorfem (Hudební rozhledy 41, 1988, s.  8, s. 342–343);
Záhřebská filharmonie s K. Önem a J. Sukem (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 8, s. 346);
Pražské orchestry do nové sezóny (Hudební rozhledy 42, 1989, č. 12, s. 540–541);
SOČR s Friedovým Trojkoncertem a Stravinským (Hudební rozhledy 43,  1990, č. 5, s. 219–220);
Česká filharmonie: s Brucknerovou Osmou (Hudební rozhledy 43, 1990, č. 6, s. 249–250);
Komorní orchestr Pardubice (Hudební rozhledy 43, 1990, č. 6, s. 256–257);
Celibidachův Verdi, Strauss a Brahms (Hudební rozhledy 43, 1990, č. 7, s. 296);
Pražští symfonikové zahájili (Hudební rozhledy 43, 1990, č. 11, s. 500);
Morava v české hudbě. Brno 1985 (Hudební věda 30, 1993, č. 4, s. 396–397).
 
Petar Zapletal

Text

Datum poslední změny: 22.9.2008