Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kapusta, JanTisk


Charakteristika: Hudební publicista

Datum narození/zahájení aktivity:7.12.1932
Text
DíloLiteratura

Kapusta, Jan, hudební publicista, narozen 7. 12. 1932, Česká Třebová.

Po absolvování reálného gymnázia v Lanškrouně (1945–51) vystudoval hudební vědu a estetiku na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci (1951–56) u Roberta Smetany (diplomová práce Fr. Kmoch a jeho kapela). Na Ústavu teorie a dějin umění ČSAV vykonal vědeckou aspiranturu (1967–73) a získal titul PhDr. (1974).
Pracoval jako inspektor kultury na ONV Zábřeh (1956–59) a odborný referent Vlastivědného ústavu Olomouc (1959–60). V letech 1960–72 byl ředitelem Okresního muzea a galerie Litomyšl, poté ředitelem Památníku Bohuslava Martinů v Poličce (1972–83). V letech 1984–91 byl zaměstnán jako pomocný dělník Státního rybářství v Litomyšli.
K jeho badatelským okruhům patří sociální vztahy a funkce v hudbě 19. století, umělecké a kulturní dějiny severní Moravy a východních Čech (zvláště Litomyšlsko a Poličsko), Bohuslav Martinů, Václav Kálik a řada regionálních umělců (nejnověji houslista Josef Růžička, 1793–1866). Vedle hudby se zabývá také dějinami výtvarného umění (Josef Volenský, Josef Matička, František Bukáček, Jan Černý).
Významná je jeho činnost dramaturgická a organizační: v České hudební společnosti, Společnosti Bohuslava Martinů a v řídících výborech festivalů Smetanova Litomyšl, Mladá Smetanova Litomyšl, Polička Bohuslava Martinů a Putování za studánkami. Od založení Nadace Bohuslava Martinů v roce 1975 je členem její správní rady. Byl redaktorem regionálních listů: Severní Morava (Zábřeh, v letech 1957–59), Zprávy z muzeí od Trstenické stezky (Litomyšl, 1967–72), Od Trstenické stezky (Litomyšl, 1992). Věnoval se též přednáškové činnosti na odborných školách, ve veřejné kulturní sféře a na výstavách.


Dílo

Dílo literární (výběr)

Knižní publikace
Zábřežská léta Václava Kálika (Šumperk 1972);
Dechové kapely, pochod a František Kmoch (Praha 1974);
Bohuslav Martinů – Cesty vedou domů (Praha – Polička 1980);
Putování za studánkami (Vlčkov 1984).

Studie v časopisech a sbornících
O vzniku a založení Pěveckého sobru severomoravských učitelů (Severní Morava 1957, č. 1, s. 9–12);
Sborová tvorba Václava Kálika (hudební rozhledy XV, 1962, č. 23–24, s. 995–997);
Čeští hudebníci na všeruské výstavě v Nižním Novgorodu roku 1896 (Hudební věda V, 1970, č. 1, s. 20–31);
K dějinám hudebních nástrojařů v Litomyšli (Hudební nástroje XIII, 1976, č. 2, s. 54–55);
Bohuslav Martinů v roce 1938 (Hudební věda XIX, 1982, č. 2, s. 162–175);
I klavíry mají své osudy – K historii nástrojů Bohuslava Martinů (Hudební nástroje 23, 1986, č. 5, s. 183–84, č. 6, s. 213–15);
Třicet Smetanových Litomyšlí – a co dál? (Hudební rozhledy XLII, 1989, č. 4, s. 145–146);
K historicko-společenským podmínkám vzniku a rozvoje nonartificiální hudby v Čechách (Hudební věda XXVII, 1990, č. 2, s. 160–171);
K počátkům Českého kvarteta. Otto Berger (Opus musicum XXV, 1993, č. 1, s. 28–31);
Hudební akademie v Opočně – K utváření hudebního života měšťanů v 1. polovin 19. století (Opus musicum XXVI, 1994, č. 2–3, s. 33–43);
Kadryla – čtverylka nebo čtveračka? (Opus musicum XXVI, 1994, č. 8–9, s. 246–249);
Hudební salon a utváření společenského života maloměsta v 1. polovině 19. století (Litomyšl 2002, s. 79–131).

Literatura

ČSHS.

Jana Spáčilová

Datum poslední změny: 2.11.2005