Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bartoš, Josef 3)Tisk


Charakteristika: skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:10.2.1902
Datum úmrtí/ukončení aktivity:14.8.1966
Text
DíloLiteratura

Bartoš, Josef, skladatel, narozen 10. 2. 1902, Nová Paka, zemřel 14. 8. 1966, Nový Bydžov.

 

Po studiu na gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem (1908–21) vystudoval skladbu, dirigování (1925) a hru na klavír (1926) na pražské konzervatoři. Poté pokračoval ve studiích hudební vědy na Karlově Univerzitě (1927) a na mistrovské kompoziční škole u Vítězslava Nováka (1932). Skladbu dále studoval u Vincenta dʼIndyho na Schole Cantorum v Paříži.

Působil jako sbormistr a korepetitor opery v Olomouci (1925–26) a jako kapelník Východočeského divadla v Pardubicích (1926–27). Byl klavíristou tria Slovanského ústavu v Paříži (1927–28), sbormistrem pěveckého spolku a soukromým učitelem hudby v Novém Bydžově (1928–29). V letech 1929–38 působil jako ředitel hudební školy Slezské matice a učitel zpěvu na gymnáziu a rodinné škole v Českém Těšíně. V roce 1939 se stal profesorem pražské konzervatoře (s krátkou přestávkou v letech 1942–44, kdy učil teorii na hudební škole v Plzni). Jako referent osvětové komise řídil koncertní život v Českém Těšíně a učil na výchovném ústavu v Ostravě. Uplatnil se také jako klavírista (především v letech 1929–45, kdy prováděl soudobou tvorbu v ostravském a pražském rozhlase), ale také jako komorní hráč.

Ve své tvorbě se inspiroval slezskou přírodou a životem v Podkrkonoší. Jeho hudba je spíše konzervativní, využíval jen některých postupů moderní hudby (ostrý rytmus a sklon ke grotesce). Jeho drobnější skladby jsou lidem přístupné a vyhovují i pedagogickým účelům.

Mezi jeho významnější skladby patří tříaktová opera Rebelové (1953–56), čtyři orchestrální suity, Téma s variacemi pro klavír s orchestrem op. 5 (1925), několik komorních skladeb, písní a sborů. Upravil řadu lidových písní a tanců. Za skladby Podzimní dny (1925), Cestou (1945) a kantátu Neznámý vojín op. 18a (1940) získal ocenění České akademie věd a umění a za Zpěvy z Beskyd op. 14 (1937–39) Cenu jubilejní nadace Bedřicha Smetany.

Je autorem hudebně-teoretických přehledů, např. Hudební nástroje (1952), Přehled nauky o harmonii (1953), Přehled všeobecné nauky o hudbě (1954), Přehled nauky o kontrapunktu (1954), Přehled nauky o hudebních formách (1956).


Dílo

Dílo hudební:

 

Klavírní skladby

Intimní skladby op. 2 (1923, provedeno na pražské konzervatoři 1925).

Bagatelly op. 3 (1924).

Podzimní dny op. 4 (1925).

Tema con variazioni op. 5 pro klavír s doprovodem orchestru (1925, provedeno v Praze 1925).

5 caprices op. 6 (1927).

Malá suita op. 9 (1929).

Klavírní trio op. 10 (1931–32).

Vánoce op. 20 (1941).

Preludia op. 21 (1942–43).

Tři sonatiny op. 22 (1943).

Cestou op. 25 (1945).

 

Komorní skladby

Čtyři dueta pro dvoje housle op. 1 (1922–24).

Snatina op. 8 pro housle a klavír (1928).

Sonatina pro dvoje housle op. 20 (1941).

Sonatina pro violoncello a klavír op. 33b (1955).

 

Dechové kvintety

Studentská serenáda op. 29 (1950).

Pod Zvíčinou op. 32 (1952, provedeno v Praze 1953).

V Podkrkonoší op. 34 (1954–55).

 

Orchestrální skladby

Pastorální suita pro malý orchestr op. 7 (1927).

Suita op. 31 (1952).

Suita ve starém slohu op. 35 (1957).

Concertino pro akordeon s průvodem smyčcového orchestru, harfy a kotlů op. 37 (provedeno v Praze 1958).

 

Písně

Chvíle radosti pro smíšený sbor op. 16 (1929–37).

Tři ženské sbory op. 11 (1933).

Ze slezské dědiny pro mužský sbor op. 12 (1934).

Zpěvy z Beskyd pro mužský sbor op. 14 (1937–39).

Teskné večery op. 17 (1940).

Goralské zemi pro mužský sbor op. 19 (1941).

Chvála života op. 23 (1944–45).

Píseň radostná pro ženský sbor op. 24 (1945).

Tichý kraj pro smíšený sbor op. 26 (1946).

 

Kantáty

Balada junácká op. 13 (1934–35).

Misa brevis (Kantáta o naději a víře) op. 15 (1937–38).

Neznámý vojín op. 18a (1940).

Kátinka op. 18b (1941–42).

Píseň domoviny op. 30 (1951).

 

Opera

Rebelové (1953–55).

 

Neopusované skladby a úpravy

Pokoj, štěstí, zdraví (lidové koledy z Podkrkonoší, 1939–40).

Z rodného kraje (lidové písně a koledy z Novopacka, 1940–41).

Vánoční koledy z Krkonoš (1943).

Lidové písně a tance z Pobeskydí pro dětský sbor (1942).

Literatura

ČSHS.

Gardavský, Čeněk a kol.: Skladatelé dneška (Praha, 1961).

 

Iveta Šedová

Datum poslední změny: 29.6.2015