Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Brecher, GustavTisk


Charakteristika: Kapelník a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:5.2.1879
Datum úmrtí/ukončení aktivity:květen 1940
Text
DíloLiteratura

Brecher, Gustav, kapelník a skladatel, narozen 5. 2. 1879, Dubí, zemřel v květnu 1940, Ostende (Belgie).

 

Vyrůstal v Lipsku, kam rodina Brecherova přesídlila roku 1889. Skládal již v mládí a byl brzy podpořen Richardem Straussem, jenž provedl roku 1896 Brecherovu symfonickou báseň Rosmersholm. Studoval skladbu, klavír a dirigování na konzervatoři v Lipsku v letech 1897−99. V tomto období se stal též korepetitorem městského divadla v Lipsku. Následovaly činnosti roku 1899 v Brombergu (dnes Bydgoszcz, Polsko) a v sezóně 1901/02 u Gustava Mahlera ve vídeňské dvorní opeře (korepetitor a výpomocný kapelník). Jako operní kapelník působil v Olomouci (1902/03), v Hamburku (1903−11), v Kolíně nad Rýnem (1911−16) a ve Frankfurtu nad Mohanem (1916−20).

Vyučoval na Sternově konzervatoři v Berlíně skladbu, než se stal roku 1923 generálním hudebním ředitelem a ředitelem opery v Lipsku. V těchto funkcích zůstal do roku 1933, kdy byl nacisty vypovězen. Brecher podporoval hudební díla moderny, pod jeho vedením se uskutečnily v Lipsku premiéry Křenkových oper Jonny spielt auf (1927) a Leben des Orest (1930) a Weillovy opery Aufstieg und Fall der Stadt Mahagonny (1930). Během jeho působení se stala lipská opera jedním z předních německých jevišť. Emigroval roku 1934; přes Leningrad a Prahu uprchl v roce 1938 do Belgie, kde spáchal s manželkou roku 1940 sebevraždu.

Kromě kapelnické činnosti se věnoval překladu řady oper z francouzštiny a italštiny − mimo jiné opery Charlese Gounoda, Georges Bizeta a Guiseppe Verdiho.


Dílo

Dílo literární

 

Richard Strauss. Eine monographische Skizze (Leipzig 1900);

Mascagnis Cavalleria rusticana und die italienische realistische Oper. Seemanns Opernführer Nr. 40 (Leipzig 1900);

Hector Berlioz, Le carneval romain, Seemanns Musikführer Nr. 175 (Leipzig 1901);

Richard Strauss, Aus Italien, Seemans Musikführer Nr. 180 (Leipzig 1901);

Opern-Übersetzungen (Berlín 1911).

Literatura

I. Lexika

LdM.

New Grove².

Riemann¹².

Stengel, Theophil: Lexikon der Juden in der Musik (Berlín 1941).

 

II. Ostatní

Driesch, K: Erinnerung an Gustav Brecher. Neue Musikzeitschrift č. 4, 1950, s. 318–320.

Heer, Hannes; Kesting, Jürgen; Schmidt, Peter: Verstummte Stimmen. Die Vertreibung der „Juden“ aus der Oper 1933 bis 1945 (Berlín 2008, s. 24).

Irmen, H.-J.: Gustav Brecher. In: Beiträge zur rheinischen Musikgeschichte, č. 80, 1969, s. 27.

Schebera, Jürgen: Die Ära Brecher. Brügmann an der Leipziger Oper 1923−1932. In: Theater der Zeit, č. 2, 1989, s. 49−52.

Schebera, Jürgen; Creuzburg, Heinrich: Gustav Brecher und die Leipziger Oper 1923−1933 (Leipzig 1990).

 

Martha Stellmacher

Datum poslední změny: 27.11.2012