Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Alda, JanTisk

(Hořejší, Alexandr)

Charakteristika: Básník, překladatel a autor knih pro děti

Datum narození/zahájení aktivity:26.2.1901
Datum úmrtí/ukončení aktivity:30.10.1970
Text
Literatura

Alda, Jan (vl. jm. Hořejší, Alexandr), básník, překladatel a autor knih pro děti, narozen 26. 2. 1901, Praha, zemřel 30. 10. 1970, tamtéž.

 

Byl bratrem básníka Jindřicha Hořejšího a překladatele Josefa Hořejšího. Jeho pseudonym vznikl kombinací biřmovacího jména a zdrobněliny jeho jména Alexandr, kterou ho nazývali rodiče. Používal jej trvale od roku 1922, kdy začal být literárně činný, aby se odlišil od svého staršího a již proslulého bratra Jindřicha. Rané dětství prožil v Praze; v roce 1910 se jeho rodina odstěhovala do Řeřich u Rakovníka. V Rakovníku začal studovat reálnou školu, dokončil ji však opět v Praze, kde roku 1920 odmaturoval. Získal učitelské místo ve slovenském Gápelu u Iľavy, ale po dvou letech se kvůli nemoci vrátil zpět do Prahy. Zde působil jako literát na volné noze a zároveň si externě dodělal maturitu na učitelském ústavu (1926). Poté působil jako učitel na Podbořansku (Běsno, Zdeslav, Podbořanský Rozhozec). V roce 1938 se vrátil do Prahy, kde pokračoval v pedagogické činnosti až do roku 1952. Mezitím pracoval i jako redaktor v denním tisku a jako referent Výzkumného ústavu pedagogického. Mezi lety 1952–56 byl vedoucím redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy. Po roce 1956 se začal plně věnovat literární činnosti.

Jako publicista začínal v Rakovnických novinách roku 1916. V roce 1922 se psaním začal živit a pohyboval se v levicových literárních kruzích (znal se se Stanislavem Kostkou Neumannem, Josefem Horou, Jiřím Wolkrem, Jaroslavem Seifertem). Přes svůj pozdější knižní debut (1926) náležel k básnické generaci wolkrovsko-nezvalovské. Psal zejména intimní a lyrickou poezii se sociálním podtextem, která nabývala většinou prosté písňové formy (sbírky Na promenádě, 1926; Od noci k ránu, 1929; Žalář smíchu, 1933). Po druhé světové válce začal psát převážně veršované pohádky a básničky pro děti, často didaktického či vlasteneckého charakteru.

Díky své jednoduché formě byly jeho básně často zhudebňovány. Jako první zhudebnil jeho dílo Emil Axman s mužským sborem Otci (1931). Zhudebnění se dočkaly především jeho budovatelské texty. Na jeho slova napsal Ladislav Svěcený svůj Pozdrav republice, Miroslav Barvík Mír a Pozdrav SSSR, Jan Kapr píseň Národy přísahaly. Jeho báseň My slibujeme Ti na tvou čest byla zhudebněna jak Rudolfem Urbanem, tak Václavem Dobiášem a Jaroslavem Fialou do písňové podoby a také byla zkomponována Vojtěchem Bořivojem Aimem ve formě ženského sboru. Píseň na text básně Pionýrský šátek napsal Alois Šebestík do svého Zpěvníku pro 1.–5. ročník, báseň Havíři, havíři byla zhudebněna v roce 1949 dokonce třikrát (Alois Hába, Jan Schneeweis a Vratislav Vycpálek). Vycpálek napsal na jeho básně celý cyklus písní Aldiana, písně veselého D dur pro hlas a klavír (1949–50).


Literatura

ČSHS.

Blahynka, Milan: Čeští spisovatelé 20. století. Slovníková příručka (Praha 1985).

 

www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=669

www.databazeknih.cz/zivotopis/jan-alda-3288

 

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 6.4.2012