Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bradáč, OtakarTisk


Charakteristika: skladatel, sbormistr a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:10.11.1874
Datum úmrtí/ukončení aktivity:11.1.1924
Text
DíloLiteratura

Bradáč, Otakar, skladatel, sbormistr a pedagog, narozen 10. 11. 1874, Paceřice (u Turnova), zemřel 11. 1. 1924, České Budějovice (místní část Rožnov).

 

Pocházel z učitelské rodiny. Hudbě se začal věnovat jak on, tak i jeho bratři Jaroslav a Ladislav. Studoval varhanní oddělení na pražské konzervatoři (1892−94). Během studií doprovodil bratra Ladislava do Chorvatska, který se zde usadil jako sbormistr a ředitel kůru. Otakar se záhy vrátil a dokončil školu. Krátce byl ředitelem hudební školy v Litovli (1901−04), nato se stal majitelem soukromé hudební školy v Plzni (1904−15) a nakonec provozoval vlastní hudební školu v Rožnově u Českých Budějovic, kde zůstal až do své smrti (1915−24). Působil také jako sbormistr českobudějovického spolku Hlahol a byl vyhledávaným pedagogem a organizátorem hudebního dění na Budějovicku. Jako skladatel byl velmi činný, zůstalo po něm mnoho menších tanečních a instruktivních skladeb pro klavír, písně, sbory, orchestrální a symfonická hudba, dechová hudba a dvě opery. Některé z nich vydal vlastním nákladem. Jeho skladatelský styl byl ovlivněn slovanskou zpěvností, lidovými motivy a národním cítěním.


Dílo

Hudební dílo (výběr):

 

Orchestrální skladby

Chorvatské tance (1893, provedeny v Litovli 1900, také ve verzi pro klavír čtyřručně).

Slovanské melodie 1−3 (1894 a 1901, oceněny Českou akademií věd a umění, také ve verzi pro klavír čtyřručně).

Cikánský tanec (1895 a 1901).

Probuzení jara v Podještědí (1901, provedeno v Olomouci téhož roku).

Koncertní valčíky 1 a 2 (pro klavír s orchestrem, 1901, provedeny v Prostějově téhož roku).

Hrad Bouzov (symfonický obraz, 1902, proveden v Olomouci 1903).

Z pojizerského ráje (orchestrální fantazie, 1902).

Víra, Naděje, Láska (cyklus symfonických básní, 1910, provedeny v Plzni téhož roku; „Láska“ vydána v úpravě pro klavír vlastním nákladem).

V ráji slovanských Luhačovic (orchestrální fantazie, 1910, provedena v Luhačovicích téhož roku).

Můj sen o mrtvých (symfonie, 1912, provedena v Plzni téhož roku).

Česká polka (1920).

 

Dechová hudba

Kolo (1893, provedeno v Litovli 1900).

Z luhů československých (1921).

Píseň (1922).

Nad hroby bojovníků (1922).

Píseň míru (1922).

Poslední píseň (1923).

 

Sbory s orchestrem

Duma při mši svaté (mužský sbor, 1897).

Na Golgotě (mužský sbor na text Josefa Svatopluka Machara, 1903, proveden Českou Filharmonií 1904).

My chceme být (smíšený sbor na text Elišky Krásnohorské, 1906, proveden v Praze 1908).

 

Opery

Obžínky (operní jednoaktovka na text Břetislava Jedličky-Brodského, 1896, provedena v Roudnici nad Labem, Terezíně a Turnově, 1898, a v Plzni 1905, oceněna Českou akademií věd a umění).

Kostnice sedlecká (opera o čtyřech jednáních podle předlohy Františka Adolfa Šuberta a na libreto Josefa Havlíka, 1903−05, provedena v Brně 28. 10. 1905, oceněna v soutěži Národního divadla).

Literatura

I. Lexika

Ottův divadelní slovník (Praha 1914−19).

PHSN.

ČSHS.

Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů I, A–L (Praha 1982).

Ludvová, Jitka: Hudební divadlo v českých zemích – osobnosti 19. století (Praha 2006).

 

II. Ostatní

Hudební výchova (5, 1924, s. 30).

 

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 23.6.2015