Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Konrád, KarelTisk


Charakteristika: Hudební historik

Datum narození/zahájení aktivity:25.11.1842
Datum úmrtí/ukončení aktivity:3.11.1894
Text
DíloLiteratura

Konrád, Karel, hudební historik, narozen 25. 11. 1842, České Budějovice, zemřel 3. 11. 1894, Praha.

 

Po studiích na českobudějovickém gymnáziu (1853–60) a krátkém pobytu v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě vystudoval v Českých Budějovicích bohosloví (vysvěcen 23. 7. 1867), později získal též bohoslovecký doktorát. Byl kaplanem na různých místech, později katechetou na gymnáziu v Táboře (1870–93). Ke konci života byl přeložen do Prahy, kde působil jako katecheta českého gymnázia na Novém Městě Pražském (1893–1894) a spolupracoval na přípravě Národopisné výstavy (1895) v oboru církevní hudby. Jako biskupský notář vydal Liturgiku či nauku o bohoslužbě církve katolické pro nižší třídy středních škol (Tábor 1885). Byl zastáncem ceciliánské reformy chrámové hudby, společně s Ferdinandem Josefem Lehnerem byl spoluzakladatelem Cyrilské jednoty (ustanoveno 1873 jako Ceciliánská jednota) a prvním zástupcem českobudějovické diecéze. Jako jeden z nejaktivnějších organizátorů reformního hnutí založil v Táboře Cyrilskou jednotu (první v diecézi), pořádal a dirigoval koncerty historické duchovní hudby.

Jako hudební historik se zabýval dějinami starší hudby, zejména chorálem, starou českou písni duchovní a osobnostmi církevních skladatelů. Věnoval se také vztahu české starší hudby k hudbě polské a chorvatské. Jeho studie byly od roku 1875 publikovány zejména v časopisu Cyril (původní název časopisu byl Cecilie, název Cyril od 1880), dále v Daliboru (1888–1889) a ve Zprávách Královské české společnosti nauk, menšími články přispěl též do Vlasti, Sborníku historického kroužku, Rádce duchovního a Časopisu katolického duchovenstva. Vrcholem jeho hudebně historických snah se stala dvojdílná monografie Dějiny posvátněho zpěvu staročeského. V prvním díle (1881) se zabývá nejstaršími dějinami české hudby, druhý díl (1893) je věnován období 15. století a dějinám literátských bratrstev až do jejich zrušení roku 1893. Připravovaný třetí díl již nedokončil. Konrádovo dílo bylo sice do jisté míry překonáno Dějinami husitského zpěvu Zdeňka Nejedlého (Praha 1954–56), avšak v mnoha ohledech představuje dodnes důležitý základ pro bádání o staré české hudbě.

Konrád byl rovněž autorem několika hudebních děl, zejména úprav národních písní. V hudebních přílohách časopisu Cyril byly vydány jeho duchovní skladby (roč. 1882: Offertorium in Dominica de Passione, roč. 1884: Offertorium III. missae de Nativitate Domini).


Dílo

Dílo literární

 

Knihy

Dějiny posvátněho zpěvu staročeského. I. od nejstarší doby do husitských válek (Praha 1881); II. od XV. věku do zrušení literátských bratrstev (Praha 1893).

 

Studie

O paedagogické důležitosti zpěvu (Cecilie 3, 1876, č. 9, s. 72–75, č. 10, s. 80–83, roč. 4, 1877, č. 3, s. 17–19).

Božanův kancionál (Cecilie 4, 1877, s. 46–47, 67–68).

Staročeská píseň ze XIV. století (Cecilie 6, 1879, s. 29–31).

Staročeské písně ze XIV. a XV. věku (Cecilie 6, 1879, s. 33–37).  

Reforma kostelního zpěvu v XIV. století v Praze (Cyril 7, 1880, s. 1–2).

Něco o „písni svatého Vojtěcha" (Cyril 7, 1880, s. 81–83).

J. A. Komenského soud o tom, jak sluší v kostele zpívati (Cyril 9, 1882, s. 92–93).

J. A. Komenský jako hudební skladatel kancionálu (Cyril 11, 1884, s. 42–44, 50–52).

Dodatky a opravy k „Dějinám posvátného zpěvu staročeského“ (Cyril 14, 1887, s. 81–85, 89–92).

Posvátná píseň polská s obzvláštním zřetelem k posvátné písni české (Zvláštní otisk ze zpráv zasedacích Královské české společnosti nauk, Praha 1885).

O staročeské psalmodii (Zvláštní otisk ze zpráv zasedacích Královské české společnosti nauk, Praha 1886).

Staročeské chorály (Dalibor 10, 1888, s. 1–3, 9–10, 25–26).

Písně Klimenta Bosáka (Cyril 16, 1889, s. 9–14, 17–21, 35–37).

Některé zvláštnosti staročeského chorálu (Dalibor 11, 1889, s. 137–38, 153–54, 161–62, 177–78, 201–203).

Z hymnologie charvátské. „Narodil se je Kralj nebeski“ (Cyril 16, 1889, s. 42–43). Hymnologie starocharvátská (Zvláštní otisk ze zpráv zasedacích Královské české společnosti nauk, Praha 1890).

Králové-Hradecké kancionály (Cyril 18, 1891, s. 54–56).

Mistr Jakub Gallus (Hándl) (Cyril 19, 1892, s. 25–27).

Tištínský kancionál (Časopis Matice Moravské 16, 1892, s. 209–218).

Giovanni Pierluigi da Palestrina (Cyril 21, 1894, s. 9–11); Dodatky o Palestrinovi (Cyril 21, 1894, s. 19–20).

Literatura

ČSHS.

 

Jana Spáčilová

Datum poslední změny: 21.1.2012