Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Foerster, JosefTisk

(Förster)

Charakteristika: Skladatel, pedagog a varhaník

Datum narození/zahájení aktivity:22.2.1833
Datum úmrtí/ukončení aktivity:3.1.1907
Text
DíloLiteratura

Foerster, Josef (původně Förster), varhaník, dirigent, hudební pedagog a skladatel,narozen 22. 22. 1833, Osenice (Dětenice), zemřel 3. 1. 1907, Praha.

 

Syn hudebníka Josefa Förstra (1804–1892), příjmení Förster začal později stejně jako jeho bratři Karel a Antonín užívat  s pravopisem změněným na Foerster, aby zdůraznil svůj český původ. Hudbu studoval na varhanické škole (1851–52). Poté byl varhaníkem kláštera ve Vyšším Brodě (do 1857), v Praze u svatého Vojtěcha (1. 6. – 18. 10.1858), u svatého Mikuláše na Malé Straně (1858–61) a u svaté Tojice ve Spálené ulici (1. 3. 1862 – 11. 2. 1864). Po smrti ředitele kůru u svatého Vojtěcha v nynější Vojtěšské ulici Jana Holoubka (26. 10. 1863) byl Foerster od 29. 10. 1863 prozatímně a od 11. 2. 1864 definitivně ustanoven jeho nástupcem. Zde s hostujícími sólisty nedalekého Prozatímního a později Národního divadla, v letech 1874–77 s Antonínem Dvořákem ve funkci varhaníka, úspěšně uváděl „figurální“ (interpretačně náročné posluchačsky vděčné) mše. Po seznámení s ceciliánským reformním hnutím (studium v Kolíně nad Rýnem 1873), spočívajícím v potlačení přílišné smyslové dráždivosti liturgické hudby, odvádějící od soustředění na vlastní obsah bohoslužeb, zaměřil repertoár na díla vážného výrazu od Gabrieliho, Lassa, Palestriny aj. V důsledku svých úspěchů byl roku 1887 ustanoven ředitelem kůru v katedrále svatého Víta, přičemž až do 31. 7. 1888 působil i u svatého Vojtěcha, kde jej v závěrečném období podle potřeby zastupoval jeho syn Josef Bohuslav Foerster. U svatého Víta, kde mu Josef Bohuslav Foerster zpočátku vypomáhal jako varhaník, působil Josef Foerster do konce života. Jím nastudované a řízené hudební produkce byly obdivovány českou hudební veřejností i zahraničními hudebníky při návštěvách Prahy. Jako vynikající varhanní virtuos a improvizátor byl prvním, kdo hrál na varhany v Rudolfinu (7. 2. 1895), kde pak pravidelně koncertoval. Spornou stránkou jeho činnosti byla podpora odstraňování historických varhan, které byly nahrazovány novými nástroji, schopnými částečně zastoupit zvuk celého orchestru.

Ve své skladatelské tvorbě, převážně liturgické či s náboženskou tematikou, vycházel zprvu z reformních zásad (Chorální mše, Mše sv. Vojtěcha), později svůj styl uvolnil a používal novějších harmonií (Missa jubilaei solemnis), ohlasy starých českých rorátních zpěvů obsahuje Missa Bohemica. Věnoval se též harmonizacím písní a transkripcím (Bach, Dušek, Mendelssohn, Verdi, Gounod).

Pedagogicky působil od roku 1857 na varhanické škole, od roku 1863 na učitelském ústavu a v letech 1866–1903 na pražské konzervatoři, kde vyučoval zprvu zpěv, od roku 1879 též hudební teorii. Jeho Nauka o harmonii, která v letech 1887–1937 vyšla v 8 českých vydáních a též německy a chorvatsky, byla v té době považována za nejlepší svého druhu. Foerster psal též hudební referáty a studie o duchovní hudbě, od roku 1892 byl členem České akademie věd a umění, obdržel čestný kříž „Pro ecclesia et pontifice“ a další vyznamenání.


Dílo

Dílo hudební:

 

Mše

Missa, pro mužský sbor, op. 20.

Missa in honorem scti Adalberti, op. 31.

Missa de beata, pro soprán a alt, tenor a bas ad libitum, op. 32.

Missa de requiem I, pro mužský sbor, op. 33.

Missa de requiem II, pro mužský sbor, op. 34.

Missa in honorem scti Methodii, op. 35.

Missa iubilaei solemnis, op. 36.

Missa da requiem, op. 37.

Missa bohemica, pro smíšený sbor a varhany, op. 38a.

Missa bohemica, op. 38b.

 

Moteta

Tui sunt coeli (offertorium na III. mši vánoční), pro smíšený sbor a varhany, op. 15.

Gradualia et offertoria in Dominicis Adventus, pro smíšený sbor, op. 21.

Surrexit pastor bonus (graduale na sv. Vojtěcha), pro smíšený sbor.

Ascendit Deus, pro smíšený sbor.

Adoramus Te, pro smíšený sbor.

Ave Maria.

Diffusa est gratia, pro dva hlasy a varhany.

 

Ostatní vokální církevní skladby

Aj, v jesličkách děťátko, pro dva soprány a orchestr, op. 22.

Salve celebris corona (hymnus k svatému Vojtěchu).

O salutaris, pro smíšený sbor.

Asperges me, pro smíšený sbor.

Vidi aquam, pro smíšený sbor.

Pange lingua, pro smíšený sbor.

Regina coeli, pro osmihlasý sbor a cappella.

Regina coeli, pro čtyřhlasý smíšený sbor.

Salve regina, pro smíšený sbor a cappella (1879).

Pange lingua, pro smíšený sbor a cappella (1879).

Pange lingua Es dur, pro smíšený sbor a cappella (1879).

Pange lingua (dorské), pro mužský sbor (1884).

Pange lingua (mixolydické), pro smíšený sbor nebo jeden hlas a varhany.

Te Deum laudamus, pro smíšený sbor a varhany.

Tě Boha chválíme, pro smíšený sbor a varhany, op. 32.

Te Deum laudamus, pro smíšený sbor a varhany, op. 39.

Ecce sacerdos magnus.

Responsoria gregoriánská, pro smíšený sbor.

Dva sbory k sňatku.

 

Světská kantáta

Otec vlasti, 1878.

 

Skladby pro varhany

Katolický varhaník, op. 13 (1860) – úpravy kostelních písní.

Praktický návod ku hře na varhany, op. 15 (1862).

Dvě slavnostní předehry pro varhany, op. 16.

 

Skladby pro harmonium

Idyla.

Fantasie na národní písně.

Skladby pro klavír

Scherzo.

Le Désir.

Étude.

Pensée fugitive.

Impromptu-Polka.

 

Dílo literární:

 

Praktický návod ku hře na varhany (Praha 1862).

Nauka o harmonii (Praha1887).

Literatura

I. Lexika

OSN.

Národní album. Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých (Praha 1899).

PHSN.

ČSHS.

Riemann12.

MGG2.

New Grove1.

New Grove2.

 

II. Pasáže v knižní literatuře

Helfert, Vladimír: Leoš Janáček (Brno 1939, zmínky na s. 55, 90, 100–102, 178–9, 296, 297, 316, 318).

Foerster, Josef Bohuslav: Co život dal (Praha 1942, s. 117–119).

Foerster, Josef Bohuslav: Poutník (Praha 1942, passim).

Němec, Vladimír: Pražské varhany (Praha 1944, passim, zejména s, 182–185).

Džbánek, Antonín a kol.: Poutník se vrací (Praha 2006, passim).

 

III. Články v periodickém tisku

Jirásek, František: Obrana reformy církevní hudby (Cyril 32, 1905, č. 1, s. 2–7).

Kašpar Boh.: Josef Foerster † (Dalibor 29, 1907, č. 17, s. 131–2).

Stecker, Karel: Josef Foerster (Hudební revue 2, 1909, č. 10, s. 495–500).

Sychra, Cyril: Jos. Foerstra st. „Missa solemnis” (Smetana 1, 1911, č. 15, s. 231–3).

Branberger Jan: Konservatoř hudby v Praze (Praha 1911, s. 80, 113–15, 141, 146, 155, 160).

Úmrtí (Cyril 52, 1926, č. 6–7, s. 48).

Foerster, Josef Bohuslav: Josef Foerster (Cyril 58, 1932, č. 1–2, s. 6).

Foerster [Josef Bohuslav: Josef Foerster] (Národní politika, 12. 2. 1933).

R. P.: Sté výročí narození Josefa Foerstra (Cyril 59, 1933, č. 1–2. s. 23).

Doležil, Hubert: Josef Foerster (Tempo 12, 1933, č. 6, s. 209–12).

Sychra, Cyril: Josef Foerster (Cyril 69, 1943, č. 5–8, s. 49–58).

 

Mojmír Sobotka

Datum poslední změny: 23.8.2015