Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bubeníček, JindřichTisk


Charakteristika: Dirigent

Datum narození/zahájení aktivity:20.11.1917
Datum úmrtí/ukončení aktivity:1.11.1985
Text
Literatura

Bubeníček, Jindřich,dirigent, narozen 20. 11. 1917, Praha, zemřel 11. 1. 1985, Liberec.
 
Byl vnukem malíře Jindřicha Bubeníčka a prasynovcem malíře a loutkáře Oty Bubeníčka. Vystudoval reálné gymnázium v Praze-Smíchově (1928–36). Základy hudebního vzdělání získal u otce, ředitele chrámového kůru a učitele hudby Ladislava Bubeníčka. Hře na klavír se začal učit v šesti letech v Mikešově hudební škole. Po gymnáziu studoval na pražské konzervatoři dirigování u Metoda Doležila a Pavla Dědečka (1936–41) a skladbu u Jaroslava Řídkého. Zároveň studoval hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity (1936–39) a poté dirigování na mistrovské škole u Václava Talicha (1942–43), avšak ani jedno z těchto studií nedokončil. Už od patnácti let hrál na varhany v kostele ve Spálené ulici, kde se stal i ředitelem kůru (1939–43). Souběžně byl od roku 1936 členem pražského spolku Hlahol, kde se později stal druhým sbormistrem (1939–46). Mezi lety 1943–44 byl druhým dirigentem nově založeného filmového orchestru. V posledních měsících války byl totálně nasazen jako pomocný dělník v Praze. V roce 1945 s Aloisem Hábou a Václavem Kašlíkem spoluzakládal Divadlo 5. května a jeho Velkou operu, kde byl dirigentem do roku 1948 a i po připojení k Národnímu divadlu a přejmenování na Smetanovo divadlo zůstal členem tohoto souboru. Uváděl díla soudobých českých skladatelů (Kunalovy oči Otakara Ostrčila, Matka Aloise Háby, Vodník Boleslava Vomáčky). Premiérově nastudoval několik oper a baletů (Kašlíkův Don Juan, 1946–47, a jeho Zbojnická balada, 1947–48, Křičkovy Jesličky, 1948–49, Vostřákova Viktorka, 1949–50). Jako varhaník se uplatnil při koncertech České filharmonie, orchestru FOK či Hlaholu. Působil ve Sdružení pro soudobou hudbu jako klavírní doprovázeč. Pracoval také při zvukové synchronizaci filmů, zejména s filmovou hudbou Jiřího Srnky a Jiřího Šusta. 1. 8. 1955 se stal šéfem opery a dirigentem Severočeského divadla v Liberci. Svou činnost zde zahájil Beethovenovou operou Fidelio a Mozartovým koncertem. Uváděl nekonvenční inscenace italských a francouzských oper (Verdiho La Traviata a Trubadúr, Pucciniho Bohéma, Tosca a Madame Butterfly). Za své působení v Liberci nastudoval na sedmdesát titulů, mezi nimi tři premiéry českých skladatelů: Rožmberští rybnikáři Maxmiliána Hájka (1958) a Večer Tříkrálový (1967) a Podivné dobrodružství Artura Rowa (1969) Ivana Jirka. Prosazoval soudobá a málo hraná díla. Jeho práce se vyznačovala temperamentem a smyslem pro soulad hudby a jevištní akce. Pro libereckou operu také ve spolupráci s režiséry pořizoval překlady a úpravy libret. V roce 1978 zanechal umělecké činnosti. Jeho ženou byla pěvkyně Marie Langrová-Bubeníčková.


Literatura

ČSHS.
Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů I, A-L (Praha 1982).
Biografický slovník českých zemí (Praha 2007).
Janota, Dalibor: Malá encyklopedie české opery (Praha 1999).
 
Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 16.12.2008