Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bláha, ZdeněkTisk


Charakteristika: hráč na dudy, hudební redaktor a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:27.12.1929
Text
DíloDiskografieLiteratura

Bláha, Zdeněk, hráč na dudy, hudební redaktor a skladatel, narozen 27. 12. 1929, Horní Bříza.

 

Syn amatérského kapelníka, sbormistra a sběratele lidových písní Karla Bláhy se učil zprvu hře na housle, později též na kytaru a kontrabas. Od konce 40. let 20. století postupně vedl pěveckou a taneční skupinu ve svém rodišti, během základní vojenské služby v Plzni vojenský amatérský soubor Plamen, který měl hudební, pěveckou a taneční složku a jako vychovatel učňů v Klatovech lidový soubor s malou dudáckou muzikou, v níž začal též hrát na dudy. V té době začal sbírat a upravovat lidové písně a tance. Jeho inspirátory a neformálními učiteli byli lidoví muzikanti jako František Bíba z Dolní Bělé či Bohumil Kraus z Domažlic. V roce 1955 nastoupil do Československého rozhlasu v Plzni, kde ve spolupráci se Zdeňkem Lukášem, Jaroslavem Krčkem a dalšími vybudoval redakci lidové hudby. V tomtéž roce se stal spoluzakladatelem a druhým dudákem Konrádyho dudácké hudby, jejímž prvním dudákem a vedoucím byl Antonín Konrády. Zdeněk Bláha byl spolu s Vladimírem Baierem nejčastějším upravovatelem lidových písní pro tento soubor, který podnítil zájem o lidové písně a po jehož vzoru vznikaly další podobné soubory. Zdeněk Bláha spolupracoval též s pěveckým Chodským triem a národopisnými soubory zejména v Mrákově a Postřekově. S Antonínem Konrádym se podílel na konstrukčním zdokonalení dud vedoucím k čistější intonaci. Inspirován Bláhovou hrou, spojující technickou dokonalost s přirozeností projevu, napsal pro něj Jan Málek Koncert pro dudy, smyčce a bicí nástroje, který se uplatnil zejména v českých lázeňských městech.

Zdeněk Bláha si doplnil své hudební vzdělání studiem při zaměstnání u Alberta Peka v oddělení lidových nástrojů na Pražské konzervatoři (1960–64). V roce 1976 zvítězil na mistrovství dudáků ve Francii, v letech 1982 a 1991 zvítězil v bratislavské soutěže Prix de musique folklorique de Radio Bratislava, v obou ročnících bratislavské soutěže interpretací původních skladeb Jaroslava Krčka.

V Plzeňském lidovém souboru působil jako hráč na dudy a další lidové nástroje, dále coby dramaturg, korepetitor, skladatel a upravovatel, po odchodu vedoucího souboru Zdeňka Lukáše do Prahy roku 1969 i jako dirigent. Od roku 1958 vede Zdeněk Bláha folklorní soubor Úsměv v Horní Bříze.

Zdeněk Bláha byl autorem a realizátorem velmi populárního folklorního pořadu Hrají a zpívají Plzeňáci vysílaného pražským rozhlasem v letech 1958–98, za nějž obdržel Cenu Československého rozhlasu (1986). Jeho pokračováním na Českém rozhlasu Plzeň je od roku 1993 půlhodinka Špalíček lidových písní, vysílaná dosud. Podílel se i na pásmech s folklorní tematikou pro rozhlasové stanice Praha a Vltava jako Cesty za folklorem, Země zpívá, Klenotnice lidové hudby nebo Píseň v srdci zrozená.

V Bláhově rukopisné sbírce zahrnující okolo 500 lidových písní a tanců, většinou ze severní části Plzeňska jsou i takové, které unikly pozornosti předchozích sběratelů, nebo vznikly až v nedávné době. Kromě úprav lidových melodií složil víc než 50 drobných instrumentálních skladeb a písní v lidovém duchu pro různá obsazení. V Ochranném svazu autorském má zaregistrováno přes tisíc zpracování lidových písní.

Zdeněk Bláha se stále podílí na přípravě pořadů pro Chodské slavnosti v Domažlicích, kde od roku 1956 pravidelně vystupuje jako sólista či v rámci kolektivů (Konrádyho dudácká hudba, soubor Úsměv a jiné). Několik let byl předsedou programové komise Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích, pro nějž pravidelně připravuje tematické pořady. Ve svých knihách s tematikou Hornobřízska si všímá především místních muzikantů.

Obdržel Cenu ministra kultury ČR za celoživotní práci s folklorem (2007), byl uveden do Síně slávy v Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici (2007), dostal Pamětní medaili města Domažlice (2009), byl uveden do Dvorany slávy na krajském úřadu v Plzni za celoživotní přínos v oblasti folklorních tradic (2010) a jako vůbec prvnímu mu bylo uděleno Čestné občanství města Horní Bříza (2015).

Manželka Zdeňka Bláhy Věra Rozsypalová-Bláhová (1941–2010) působila jako zpěvačka lidových písní, tanečnice, choreografka a vedoucí tanečního složky souboru Úsměv.


Dílo

Dílo hudební:

 

Autonomní skladby

Nocturno (Vánoční nokturno), aranžmá Joela Blahníka pro trombónové trio, pro klarinetové trio, pro dechové trio, pro saxofonové trio, pro smyčcové trio, pro troje housle, pro tři flétny.

Štandrle pro sólový klarinet a kapelu Úsměv.

Brčálové zastavení pro dva klarinety a kapelu Úsměv.

Večerní píseň pro sólové housle a smyčce.

Hornobřízské lendlery D dur pro sólové housle a Plzeňský lidový soubor.

 

Hudba k filmům

Píseň, to je touha (1972).

Bul bych já to chlap (1992).

 

Úpravy a výběry lidových písní

Hrají a zpívají Plzeňáci. Zpěvník padesáti lidových písní ze západních a jižních Čech, se značkami akordů (Plzeň 11968; 21999).

Nýřanské lendlery (1970) – s Miladou Bláhovou.

100 kusů pro jedny a dvoje dudy, s textovou částí (Okresní kulturní středisko Domažlice [1990]).

Darebné písničky (Praha 1991).

Tance z Postřekova na Chodsku (Muzeum Chodska, Domažlice 1995).

Úsměvné a láskyplné písničky plzeňských seveřanů (2003).

Vánoční písně ze severozápadních Čech (2007).

Střapaté a hambaté písničky (2009).

 

Dílo literární:

 

Samostatné publikace

Tance z Postřekova na Chodsku (Domažlice 1993).

Lidé a lidičky hornobřízští (Horní Bříza 1998).

Nezapomenutelné postavy chodského folklóru (Domažlice 1999).

Bejvávalo v Horní Bříze (Domažlice 2001).

Hornobřízské doteky (Horní Bříza 2005).

Z hornobřízských luhů, hájů a hospod (Horní Bříza 2007).

Špalíčky lidových písní – rozhlasová ohlédnutí (Horní Bříza 2011).

 

Příspěvky v periodikách

Konec dudácké legendy (Nová Pravda 2, č. 49, 27. 2. 1992) – nekrolog Stanislava Svačiny.

Nezapomenutelné postavy chodského folkloru. František Wimmer – dudák z Domažlic (Nové Klatovsko [3], č. 49, 10. 12. 2010, s. 20).

Nezapomenutelné postavy chodského folkloru. Anna a Marie Bílkovy – šedličky z Mrákova (Nové Klatovsko [3], č. 50, 17. 12. 2010, s. 20).

Nezapomenutelné postavy chodského folkloru. Anna Vogltanzová – zpěvačka z Luženic (Nové Klatovsko [3], č. 51, 24. 12. 2010, s. 20).

 

Filmové scénáře

Království dudáků (1981).

Zpěvačka s chodsou notou v krvi (1982).

Obrázek z Chodska (1984) – o rodině Kuželkových.

Písně domova (1984) – o heligonkářích z kraje pod Čerchovem.

Diskografie

Dlouhohrající vinylové desky

 

Písničky s Úsměvem (Panton 1972);

Antologie chodské lidové hudby (Supraphon 1972) – redakce a úvodní studie;

Lidové písně ze západních Čech (Supraphon 1978);

Písničky s Úsměvem (Supraphon 1983);

Hrají a zpívají Plzeňáci (Supraphon 1982) – jihočeské a západočeské lidové písně;

Zadudej dudáčku. Chodské lidové písně a tance (Supraphon 1984);

Tradice a přítomnost české lidové hudby (Supraphon, [1983]);

Veselí muzikanti (Panton 1988).

 

Kazeta

O lásce a milování (Lunarion 1993).

 

Kompaktní disky

Kapela Úsměv hraje lidové písně ze západních Čech (Multisonic 1996);

Chvála koledy (Multisonic 1997);

Domažlice sú pěkný městečko (Multisonic 1997);

Král chodských zpěváků (Multisonic 1998);

Chvála českých dud (Radioservis 2000) – úpravy lidových písní a původní skladby Zdeňka Bláhy a dalších autorů;

Zpívá lidové písně z Plzeňska (Multisonic, 2001) – výběr z rozhlasového pořadu Hrají a zpívají Plzeňáci;

Lidové písně ze západních Čech (Mega Music Records 2001);

Úsměvné a láskyplné písničky z Kralovicka, Plaska, Dolnobělska (Mega Music Records 2003);

Original Czech Folk Music 2 (Studio Fontána 2003);

Original Czech Folk Music 3 (Studio Fontána 2004);

Vánoční písně z jihozápadních Čech – Koledy a koledičky (Acusticus 2007);

Pohlazení od Sluníčka (Klub tanečních souborů Rokytka 2010) – umělecká skupina Sluníčko;

Písně plzeňských seveřanů (Radioservis 2010);

Hdyž pukl zabečí, každyj si poskočí (Český rozhlas, 2010) – Konrádyho dudácká muzika;

Věra Rozsypalová-Bláhová zpívá české lidové písně z jižních a západních Čech (Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem Plzeň 2011);

Václav Švík, zpěvák a dudák [lidové písně z jižních a západních Čech], (Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem Plzeň 2012);

Vokolo Horní Břízy (2 CD, Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem Plzeň 2013);

Alou, alou, zahrajte mně (Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem Plzeň 2013) – Jiří Bárta zpívá lidové písně z pořadů Hrají a zpívají Plzeňáci;

Zdeněk Bláha 85 let (Městské kulturní středisko Strakonice 2014).

Literatura

Vejvoda, Zdeněk: Zdeněk Bláha – 80 let (Národopisná revue 10, 2009, č. 4, s. 267–269).

Šimandl, Miroslav: Zdeněk Bláha, který nestárne (Plzeňský deník [18], č. 298, 23. 12. 2009, Události, s. 17).

Fiala, Jaroslav: Zdeněk Bláha pětasedmdesátníkem (Český lid 91, 2004, č. 3, s. 307–311).

Fiala, Jaroslav: Jubilant Zdeněk Bláha (Hudební nástroje 31, 1994, č. 4, s. 188–189).

Fiala, Jaroslav: Zdeněk Bláha a soubor Úsměv (Plzeň 2011).

Martínková, Alena: Hrají a vzpomínají Plzeňáci (Praha 2014).

 

http://soubor-usmev.webnode.cz

http://plzensky.denik.cz/kultura_region/zdenek-blaha-ktery-nestarne20091223.html

 

Mojmír Sobotka

Datum poslední změny: 15.10.2015