Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Čeněk, BohumilTisk


Charakteristika: Hudební pedagog a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:14.12.1869
Datum úmrtí/ukončení aktivity:10.12.1960
Text
DíloLiteratura

Čeněk, Bohumil, hudební pedagog a skladatel, narozen 14. 12. 1869, Polná u Jihlavy, zemřel 10. 12. 1960, Jičín.

 

Zprvu jako samouk začal zpívat na kostelním kůru, hrát na housle i na klavír. Během studia na učitelském ústavu v Jičíně (1885–89) byli jeho učiteli hudby skladatelé Jan Paťha a Ferdinand Saska, bývalý operní pěvec Karel Režný a učitel Alois Housa. V té době již začal skládat pro kostelní kůr, pro místní kapelu (mimo jiné Vínek ze slovanských melodií) a taneční skladby pro studentské zábavy. Poté se učil soukromě v Praze u Bohuslava Vendlera a Eduarda Treglera (1889–1911). Vyučoval ve škole v Úvalech u Prahy (1889–1906), kde byl též varhaníkem (1895–1906) a na učitelských ústavech v Poličce (1906–13) a v Jičíně (1914–30). V místech svého učitelského působení řídil pěvecké sbory: Smetana v Úvalech, Kollár v Poličce a Smetana v Jičíně.

Na základě metody Maxe Battkeho a vlastní praxe vytvořil svoji intonační metodu, využívající českých lidových písní. Roku 1917 sestrojil Intonační tabulku, která byla po zdokonalení vydávána (1937, 1956). Nevydány zůstaly Tabulka stupnicová (1940) a Cvičné řady k tonální intonaci na jména not (1953–54). Největší význam mají Čeňkovy práce o metodice zpěvu a zvláště o intonaci. Kromě knižních publikací, z nichž příručky o zpěvu byly vydávány opakovaně, napsal i mnoho časopiseckých studií. V úpravách lidových písní i vlastních sborových skladbách v duchu Jana Maláta zdařile spojoval instruktivní a umělecké poslání. Průběžně též komponoval chrámové skladby. Bohumil Čeněk byl zvolen čestným členem všech sborů které řídil, v roce 1939 byl odměněn zlatou medailí Pěvecké obce československé a v roce 1959 vyznamenáním Za vynikající práci.


Dílo

I. Dílo hudební


Původní sborové skladby

Osvobozenému národu, pro smíšený sbor (1919);

Vyznání československého vojáka, pro mužský sbor (1919);

U vánočního stromu, pro smíšený sbor, slova Ferdinand Tomek (příloha časopisu Česká hudba, č. 13–14, 1927, 6 s.);

Slavný den, pro smíšený sbor, slova Ferdinand Tomek (Praha, Hudební matice 1928);

Píseň osvobozených, pro smíšený sbor, slova Ferdinand Tomek (Praha, Hudební matice 1928);

Pějme. Smíšený sbor pro jubilejní sborník novobydžovského sboru Lubor-Ludiše (1932);

Chceme mír, pro smíšený sbor, slova Josef Bartuška (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1953, též pro mužský sbor).

 

Sborové úpravy písní

Písně slovácké (1912, Praha, Pěvecká obec československá 1913);

Čtyřicet dvojhlasých a trojhlasých národních písní (1923, Praha, Hudební matice 1924);

Dvacet slovenských lidových písní (1924, Praha, Hudební matice 1925);

Dvacet pět národních písní I, II (Praha, Hudební matice 11925, 21949);

Československá státní hymna, harmonizace pro mužský sbor (Praha 1927);

Dvojhlasé národní písně (Praha, Hudební matice 11935, 21948 – doplněné);

Dvě kytice národních písní (Praha, Hudební matice 11938, 21948);

Tři staročeské písničky, pro mužský sbor, slova Jan Václav Sládek (Praha, Pěvecká obec československá 1942).

 


II. Dílo literární


Knižní publikace

Škola zpěvu na základě moderních metod (Praha, Hudební matice 11920, 108 s., 51938);

Dětská cvičebnice zpěvu (vydání pro žáky, díl 1, Praha, Hudební matice 1934);

Metodika vyučovania spevu na školách ľudových a mešťianskych (Praha, Státní nakladatelství 1938);

Pěvecká intonační čítanka (Praha, Umělecká beseda 11948, 144 s., Praha, Orbis 21951);

Metodický průvodce k Pěvecké intonační čítance (Praha, Hudební matice 11948, 52 s., Praha, Orbis 21951);

Cvičebnice pěvecké intonace pro soubory lidové tvořivosti (Praha, Orbis 1954, 119 s.).

 

Články v periodikách

O hymně Táborů (Věstník pěvecký a hudební 38, 1934, s. 58–61);

Jak vypěstíme základy tónové představivosti (Hudební výchova 16, 1935, č. 9, s. 113–115);

Vážná překážka reformy zpěvu (Komenský 43, 1936, s. 239);

Jak lze zvýšiti reprodukční úroveň pěveckého sboru (Věstník pěvecký a hudební 42, 1938, s. 110);

Povznesme hudebnost výcvikem tónové představivosti (Věstník pěvecký a hudební 43, 1939, s. 8);

Tónová představivost a intonace ( Komenský 46, 1939, s. 270);

Nové pojetí pěvecké tonální intonace (Tempo 20, 1947–48, s. 182–184);

Nácvik písně intonací tonální (Hudební výchova 2, 1954, s. 92, doplněk tamtéž 3, 1955, s. 54–55).

Literatura

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

Biografický slovník českých zemí, sešit 10, 2008 (heslo Mojmír Sobotka).

 

II. Ostatní

L. Vojtíšková-Sasková: K osmdesátce Bohumila Čeňka (Beseda [Jičín] 1949, č. 19–20, s. 290–291).

Štancl J.: Úvaly jindy a nyní (rukopis, 1929, s. 221).

Herzog, Eduard: K 85. narozeninám Bohumila Čeňka (Hudební výchova 2, 1954, č. 4, s. 82).

Plavec, Josef: Významné životní výročí (Hudební rozhledy 7, 1954, č. 18, s. 855).

Hudební věda 1988, s. 560, 562.

Herzog, Eduard: Intonační metoda Bohumila Čeňka (Hudební výchova 3, 1955, č. 1, s. 15).

Plavec, Josef: In memoriam Bohumila Čeňka (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 24, s. 1038).

[K]: Vzpomínka ke dni učitelstva (Život Úval 1962, č. 4).

Jech, Tomáš: Zpívání podle magických kuliček: Bohumil Čeněk – Sisyfos na poli hudebním (Jihlavské listy 11, č, 2, víkendová přílona 7. 1. 2000).

 

Mojmír Sobotka

Datum poslední změny: 9.2.2009