Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Zita, FrantišekTisk

(Zitta)

Charakteristika: Vojenský kapelník a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:13.11.1880
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.5.1946
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Zita, František (psán též Zitta), vojenský kapelník a skladatel, narozen 13. 11. 1880, Čečelice (Mělník), zemřel 12. 5. 1946, Brno.

 

Otec subrety brněnského divadla Vandy Zitové. Základy hudby získal ve Všetatech. V patnácti letech vstoupil jako elév k hudbě 3. bosensko-hercegovského pluku v Budapešti, kde byl plukovním bubeníkem jeho o 16 let starší bratr Jan Zita a kapelníkem Franz Lehár starší. Hrál na housle, tenor a baryton. Na doporučení Franze Lehára byl přijat na hudební akademii v Budapešti, kde studoval v letech 1899–1902 hru na housle u Jeno Hubaye (bez absolutoria). Roku 1902 byl přeložen k hudbě 97. pěšího pluku do Terstu, u níž se stal po dvou letech plukovním bubeníkem a zároveň zde navštěvoval hudební školu Tartiniho (1904). Kapelnické místo získal u téže hudby v roce 1912. Působil s ní v chorvatském Belovaru (1912–14) a ve štýrské Radgoně (1915). Tehdy spolupracoval s lublaňskou Glasbenou Maticí za dirigenta Mateje Hubada při velkých kantátových produkcích, zvláště při provádění skladeb Antonína Dvořáka. Rok 1916 strávil s plukem na ruské frontě. O tři roky později byl jmenován kapelníkem 2. posádkové hudby Brno, v roce 1920 určené hudbou 43. pěšího pluku. V Brně získal velkou popularitu. Po dobu své sedmnáctileté činnosti kapelu přivedl na vysokou úroveň v dechovém i symfonickém obsazení, takže mohla účinkovat i při operních představeních a kantátách. Na tzv. monstrkoncertech spojených brněnských hudeb 10. a 43. pěších pluků uváděl například Vyšehrad a Valdštýnův tábor Bedřicha Smetany,symfonickou báseň V Tatrách Vítězslava Nováka, Píseň bohatýrskou Antonína Dvořákaa další. Roku 1936 odešel do výslužby. Působil jako hudebník a kapelník v Brně a byl také členem představenstva Ochranného svazu autorského. Skladatelsky se uplatnil hlavně ve sféře hudby populární, napsal na sto skladeb, z nichž mnoho bylo nahráno.


Dílo

Dílo hudební (výběr):

Pochody
La Bora;
Trieste (Fanfárový), 1909, druhá cena v soutěži o zeměbranecké pochody.
Veselá vojna.
Hold vlajce.
Plk. Šípek.
Genrál Krejčí.
Brannosti zdar.
Genarál Hasal.
Červené výložky.
A la Sezession.
Socciolo.
Jubilejní pochod.
Buben bubnatá.
Do toho jen vesele.
Hujaja.
Veselé mládí.
Pochod československých hostinských.
Já svobodný pán.
Naši hoši.
Výstavní pochod.
Sedm trubačů.
Moje Morava.
Pochod československého pěšího pluku 43.
Sláva míru.
Mutig voran!, cena německého časopisu Die Woche.
Ta naše muzika.

 

Polky

Harmoniko hrej.
Té nejhezčí.
Já mám holku fanfárum.
Polka selské chasy.

Partyzánka.

Valčíky
Lásky žár.
Do stratosféry.
Na našich lukách.

Sousedské
Dobrou noc.
Komu to hrají.

Tanga
Frajorečka.
Pojď blíž.
Noci v Nizze.
Slepičí láska.
Líbat děvče není hřích.
Fóké větříčko.

Literatura

I. Lexika
ČSHS.

II. Ostatní
Krtička, Stanislav: Skladatel a kapelník František Zita se dožívá šedesáti let (Hudebník 1940).  
Bláha, Miroslav: Povídání o vojenských hudbách (nepublikovaný rukopis, s. 289–291).
Rathner, Fritz: Die bewaffnete Macht Österreich-Ungarns 1618–1918 in ihren Märschen (Kierspe 1983).

Archivalie

Vojenský historický archiv Praha (personální listy).
Mitglieder des Militärkapellmeister-Pensionsvereines, Personalakt, Grund Buch 4/51 (Oesterreichisches Kriegsarchiv Wien).

Bohumil Pešek – Eva Vičarová

Datum poslední změny: 18.12.2014