Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Horák, JaromírTisk

(Hirschau)

Charakteristika: Pěvec-tenorista

Datum narození/zahájení aktivity:6.8.1912
Datum úmrtí/ukončení aktivity:5.9.1982
Text
Literatura

Horák, Jaromír (pův. jm. Hirschau), pěvec-tenorista, narozen 6. 8. 1912, Domažlice, zemřel 5. 9. 1982, Plzeň.

 

Původně se jmenoval Hirschau, v roce 1945 úředně změnil jméno na Horák. Po maturitě na domažlickém gymnáziu (1931), kde se věnoval hře na klavír (u Jiřího Ereta, ředitele kůru v Domažlicích) a sborovému zpěvu, vstoupil na učitelský ústav v Plzni. Zde studoval hudební teorii a zpěv u Josefa Bartovského. Po ukončení studia v roce 1932 působil do roku 1940 jako učitel na různých školách v Domažlicích. Po návratu z koncentračního tábora ve Flosenbürgu pracoval na domažlickém okresním školním úřadě. Od roku 1949 byl referentem Krajského národního výboru v Plzni. Sólový zpěv studoval u barytonisty Vladimíra Vuršra na Městské hudební škole v Klatovech (1942–46) a u Marie Gärtnerové ve Zbirohu (1944–45). V roce 1943 vykonal zkoušku v pražském rozhlase, na jejímž základě se od té doby věnoval kromě svého povolání také interpretaci umělé a lidové písně v rozhlase (především jako sólista sboru Česká píseň a v pořadech Hrají a zpívají vám Plzeňáci) i na koncertních pódiích.
Horák byl považován za skvělého interpreta písňové tvorby Bedřicha Smetany, Vítězslava Nováka, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Otakara Zicha, Theodora Kössla, Vladimíra Polívky, Jana Kapra a zvláště písňových cyklů Jindřicha Jindřicha a lidových, zejména chodských písní. Těžiště jeho činnosti zůstávalo především v rodném kraji. Zde provedl ve spolupráci se členy opery Josefa Kajetána Tyla v Plzni některé tenorové party z oblasti kantátové a oratorní tvorby (v roce 1951 Stabat Mater a Svatební košili Antonína Dvořáka, v tomtéž roce Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena, v roce 1959 Faustovo prokletí Hectora Berlioze, v roce 1958 Čtvero ročních období Franze Josepha Haydna a Leoše Janáčka Zápisník zmizelého v letech 1950 a 1954). Absolvoval velký počet koncertních vystoupení a od roku 1954 se podílel na přípravě mnoha písňových pořadů v Československém rozhlase. Důležité místo v jeho repertoáru měly písňové cykly (Vzdálené milé Ludwiga van Beetohovena, Cigánské písně Antonína Dvořáka, Zpěv rodné země Klementa Slavického a jiné).

Horák byl pěvcem měkkého a příjemného hlasu, ušlechtilého komorního výrazu bez přehnané afektace. Dobová kritika vyzdvihovala jeho přirozenou hudebnost, soustředění na umělecký výkon a vypěstovaný smysl pro stylovou interpretaci lidové i umělé písně.


Literatura

I. Lexika

Kozák, Jan: Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory (Praha 1964, s. 245, 461).

ČSHS.

 

II. Ostatní

Pravda (17. 4. 1956).

Lidová demokracie, venkov (1. 12. 1958).

Pravda (24. 2. 1961).

Hudební rozhledy (35, 1982, č. 11, s. 491).

 

Miloš Zapletal

Datum poslední změny: 11.11.2010