Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bártů, MaryTisk

(Loukotová; Marie)

Charakteristika: Operetní pěvkyně a režisérka

Datum narození/zahájení aktivity:14.12.1902
Datum úmrtí/ukončení aktivity:10.6.1960
Text
Literatura

Bártů, Mary (vl. jm. Marie, prov. Loukotová), operetní pěvkyně a režisérka, narozena 14. 12. 1902, Protivín, zemřela 10. 6. 1960, Brno.
 
Byla sestrou Niny Bártů, činoherní herečky, která působila v Osvobozeném divadle. Po studiích školy pro ženská povolání v Táboře (1918–20) pracovala nejprve jako úřednice v Košicích (1921–25). Od druhé poloviny dvacátých let dala přednost divadelní dráze, hrála v kočujících divadelních společnostech a roku 1928 ji na čas angažoval Vidiecký súbor pre Slovensko. První stálé angažmá získala ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, později působila ve Východoslovenském Národním divadle v Košicích. V Bratislavě se uplatnila i jako zpěvačka operní. Prošla operním školením u Marie Pohlové, ale už předtím se věnovala soustavnému soukromému studiu; jejími učiteli byli Vojtěch Bořivoj Aim, Josef Egem a také Marie Řezníčková. Od sezóny 1931/32 zakotvila u brněnské zpěvohry, kde byl jejím uměleckým šéfem Oldřich Nový, a setrvala zde až dokonce roku 1938. Nežli se do Brna znovu vrátila, hledala uplatnění i v divadlech německých: v letech 1938–43 hrála a zpívala postupně v Berlíně, Drážďanech, Mnichově a v Lipsku. Členkou brněnské zpěvohry se stala znovu v roce 1943 a zůstala jí až do roku 1959.
Do Brna ji angažoval Oskar Nedbal. Šla z jedné hlavní role do druhé a jejím vlastním oborem se staly salónní milovnice. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se pak přehrála do rolí charakterních.
Do dějin brněnské zpěvohry se Mary Bártů zapsala rovněž jako režisérka (1946–48). K režijní práci se dostala po odchodu Františka Paula. Vstupní inscenací byla opereta Oskara Strausse Žena, která ví, co chce (premiéra 7. 9. 1946). Dále následovaly např. operety Dvě srdce tančí polku Jindřicha Loukoty, Na svatém kopečku Vlastislava Antonína Viplera, Moje sestra a já Ralpha Benatzkého, Dorina Jeana Gilberta, Schubertův Dům U tří děvčátek, nebo Rozvedená paní Leo Falla. Její poslední režijní prací bylo nastudování hudební komedie Jiřího Hudce Pulec Žanka.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
 
II. Ostatní
Balvín, Josef a kol.: Postavy brněnského jeviště III. 1884–1994. Umělci národního, zemského, státního a národního divadla v Brně (Brno 1990–94).
Pacák, Luděk: Opereta. Dějiny pražských operetních divadel (Praha 1946).
 
Lucie Plachá
Datum poslední změny: 19.2.2008