Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kohout, VáclavTisk


Charakteristika: Houslař

Datum narození/zahájení aktivity:8.10.1915
Text
Literatura

Kohout, Václav, houslař, narozen 8. 10. 1915, Mlázovy (u Klatov).
 
Vyučil se v Kolinci truhlářem. Už jako učeň opravoval hudební nástroje. Své první housle vyrobil v roce 1934. V roce 1945 se přestěhoval do Lubů, kde při zamšstnání u místních houslařů se v Cremoně učil houslařem. V roce 1954 dostal výuční list. V témže toce poslal svůj nástroj do celostátní tónové soutěže v Praze, za který dostal čestné uznání ministerstva kultury. Zúčastnil se také místní soutěže v Lubech, poslal smyčcový kvartet do mezinárodní soutěže v Liége. V letech 1950–1956 byl v Lubech vedoucím vývozního skladu a současně pro Cremonu zhotovoval, jako domácí pracovník, smyčcové nástroje. V roce 1956 odešel na Slovensko a přijal v Trenčíně místo opraváře hudebních nástrojů u vojenské správy, kde pracoval téměř dvacet roků. V roce 1964 se přestěhoval do Trenčanských Teplic, kde si zařídil dílnu, v níž po zaměstnání v Trenčíně opravoval hudební nástroje žilinských a bánskobystrických hudebníků. Současně pro Osvalda J. Willmanna zhotovoval vlastní mistrovské nástroje. Po Willmanově smrti a odchodu Miloslava Cardy z Ostravy se stal vyhledávaným opravářem smyčcových nástrojů v celé oblasti severní Moravy a Slovenska. U členů Slovenské filharmonie však po několika nezdařených opravách ztratil důvěru. Jeho vlastní nástroje však byly dobré. V roce 1978 se přestěhoval do Sušice a v následujícím roce se stal členem Kruhu umělců houslařů. Nástroje stavěl podle modelů Stradiváriho i Guarneriho. Do roku 1983 postavil asi 230 houslí, dvacet viol a tři violoncella.
Literatura
Kresák, Mikuláš: Husliar Osvald J. Willmann (Bratislava 1983, s. 78–79).
Kresák, Mikuláš: Husliarske umenie na Slovensku (Bratislava 1984, s. 52–53).
Pilař, Vladimír – Šrámek, František: Umění houslařů (Praha 1986, s. 121).
 
Pavel Kurfürst
Datum poslední změny: 14.11.2002