Český hudební slovník osob a institucí

Jungmannová, Flora

Charakteristika: Tanečnice, baletní mistryně a choreografka

Datum narození/zahájení aktivity: 11.8.1851
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 20.2.1917

Jungmannová, Flora, tanečnice, baletní mistryně, choreografka, narozena 11. 8. 1851, Praha, zemřela 20. 2. 1917, Mnichov.

Pocházela tak jako její starší sestra Božena z rodiny gymnazijního profesora Jana Jungmanna a byla vnučkou buditele Josefa Jakuba Jungmanna. Rodiče jí umožnili navštěvovat baletní školu vídeňské Dvorní opery, kterou tehdy vedla manželka baletního mistra, Johanna Telle. Jako patnáctiletá odjela Flora Jungmannová k učiteli Gustavu Grantzowovi do Hannoveru (1866), kde v té době byla již její sestra Božena první sólovou tanečnicí, a poté na půlroční stáž do Paříže k Dominique Venetozze. V Hannoveru působila čtyři sezóny jako druhá sólová tanečnice. V té době též jedenkrát hostovala v Prozatímním divadle v Praze (1868) a poté odešla do Darmstadtu opět jako sólistka. Zde poznala svého budoucího manžela, také sólistu baletu, Ottu Thiemeho. Působili společně v Darmstadtu čtyři sezóny a další angažmá je vedlo přes Hamburg a Aachen do Kolína nad Rýnem (1882). Všude byla Flora Jungmannová první sólistkou. Když se rozpadlo její manželství, opustila Kolín a v roce 1884 se stala sólovou tanečnicí v Mnichově; nejdříve za nízký plat, aby si vůbec zajistila existenci a obživu pro svého syna. V roce 1887 již byla sólistkou Dvorního baletu a 3. 3. 1890 dostala titul primabaleríny. Když v lednu 1891 odešel v Mnichově baletní mistr Franz Xaver Fenzl do penze, jevila se být „nejvýše vhodnou osobností„ k převzetí funkce baletní mistryně. Tuto funkci vykonávala v letech 1891–1917. Zpočátku stavěla kratší divertissement, obnovovala známé balety a teprve později se pouštěla na neznámá pole a tvořila vlastní choreografie. Kratší divertissement jí šly dobře „od ruky“, pomáhala jí při jejich skládání zkušenost baleríny.

Pohostinsky tančila v Prozatímním divadle 19., 21. ledna a 10. února 1868 valčík a 4. února polku. Vždy byla označována jako „malá Flora Jungmannová“, i když jí tehdy bylo již sedmnáct let. V Mnichově debutovala v hlavní roli v baletu Giselle (24. 9. 1884) a tančila většinu hlavních rolí ve svých choreografiích. Divertissement, složené z osmi tanečních čísel, nazvané Im Morgenland, bylo jejím prvním choreografickým dílem v Mnichově (1. 3. 1891). Koncem dubna 1891 následovalo její sólo, nazvané Vorbereitung zum Ball, v němž vystupovala ještě „kadeřnice“ a „služebná“ a jedna z tanečnic tančila odraz Flory Jungmannové v zrcadle. Poté uvedla známý Daubervalův balet Das übelgehütete Mädchen (24. 5. 1891) a o vánocích pro děti Der Kinderweihnachtstraum (27. 12. 1891) s hudbou Josefa Bayera. V květnu 1892 aranžovala Margarethenwalzer s hudbou Julia Hofmanna (31. 5. 1892), v červnu 1892 obnovila Giselle a podržela si hlavní roli, obnovila balety Sylvie (1891), Coppélia (1896), Královna loutek (1908) a jiné. Jako novinku zvolila „taneční báseň“ Die Jahreszeiten s hudbou Ludwiga Hertela (13. 3. 1893). Byla první choreografkou, která použila libreto Heinricha Heineho a s hudbou Edwarda Larsena uvedla jeho balet Die Göttin Diana (11. 2. 1900) a ve svých čtyřiceti devíti letech tančila hlavní roli. Následoval Der Karneval in Venedig s hudbou Heinricha Berté ( 31. 1. 1901). Taneční hra Pan im Busch s hudbou Felixe Mottla byla podložena textem, což bylo na závadu. Další novinkou byl balet Ein Kostümball (5. 4. 1905) s hudbou Antona Rubinsteina.
Během své třicetileté činnosti v Mnichově vychovala ve škole při divadle řadu sólistů, mezi jinými i Heinricha Kröllera, svého pozdějšího nástupce ve funkci baletního mistra. Nastudovala řadu tanečních vložek do oper, např. také do Smetanovy Prodané nevěsty (1893), ve které tančila polku. Když Bruno Walter uvedl Měšťáka šlechticem Richarda Strausse, podařila se Jungmannové zejména choreografie rolí kuchařů a krejčích (30. 1. 1913). Její poslední větší prací byl Hassreiterův balet Die Jahreszeiten der Liebe (hudba Franz Schubert, 19. 3. 1914).
Koncem roku 1915 se u ní objevily znovu (jako již v roce 1906) symptomy neurastenie; na jaře 1916 byla hospitalizována v psychiatrické klinice, kterou směla opustit jen několik týdnů před svou smrtí. Zemřela ve svém bytě a byla pochována v Mnichově.

Literatura:

I. Lexika
Český taneční slovník (Praha 2001).

II. Ostatní
Mlakar,Pia und Pino: Unsterblicher Theatertanz (Wilhelmshafen 1996, Band II., s. 49–67).
 
Božena Brodská


Datum poslední změny: 18.3.2009