Český hudební slovník osob a institucí

Kyas, Vojtěch

Charakteristika: Muzikolog a kritik

Datum narození/zahájení aktivity: 22.2.1947

Kyas, Vojtěch, muzikolog a kritik, narozen 22. 2. 1947, Brno.
 
Navštěvoval střední všeobecně vzdělávací školu v rodišti a po maturitě studoval v letech 1965–70 na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dříve a dnes Masarykova univerzita) v Brně obor hudební věda (profesoři Jan Racek a Bohumír Štědroň) – dějepis. Ještě před ukončením vysokoškolských studií pracoval v hudebním archivu Československého rozhlasu v Brně a po vojenské službě (1971–72) působil v Oddělení dějin hudby Moravského (zemského) muzea v Brně jako vedoucí Malého divadla hudby a kurátor hudebních sbírek (od roku 1991 byl zástupcem vedoucího oddělení).
Od začátku sedmdesátých let 20. století se výrazně uplatňoval jako hudební kritik v denním a odborném tisku, krátce byl učitelem hudby na Lidové škole umění v Mikulově (1972) a aktivně ze účastnil tuzemských i mezinárodních muzikologických konferencí a sympozií. V roce 1976 získal titul PhDr. na základě rigorózní práce Ke genezi Smetanova harmonického vyjadřování. Badatelsky je Kyas orientován na dějiny hudby 19. století, zvl. na slohovou genezi díla Jana Ladislava Dusíka, Jana Huga Voříška, Franze Schuberta a Bedřicha Smetany a také na hudební život českých a německých obyvatel Brna ve 2. polovině 19. století. V Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea pracoval do roku 2004, kdy odešel do důchodu a věnoval se dokončení Průvodce po archivních fondech II Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Přírůstky za léta 1971–2001 a doplňky (v tisku).

Dílo:

Knihy
Slavné hudební osobnosti v Brně (1859–1914). Komentovaný průvodce koncertním životem v dokumentech a obrazech / Berühmte Musikpersönlichkeiten in Brünn. Ein kommentierter Führer durch das Konzertleben in Dokumenten und Bildern (Brno 1995).
 
Studie a stati
Paralely v harmonické struktuře skladeb B. Smetany a F. Schuberta. K metodě kvantiitativních harmonických analýz. (Hudební věda 11, 1974, č. 4, s. 313–329);
Srovnání lyrických klavírních kusů V. J. Tomáška, J. H. Voříška a F. Schuberta (Časopis Moravského muzea, vědy společenské 62, 1977, s. 125–132);
Zur Genesis von Smetanas harmonischem Denken. (Časopis Moravského muzea, vědy společenské 63, 1978, s. 179–191);
Recepce Schubertova díla na severní Moravě. (Severní Morava, vlastivědný sborník, sv. 36,  Šumperk 1978, s. 31–38);
Franz Schubert ve světle nových pohledů (Hudební věda 18, 1981, č. 3, s. 258–277);
Stylová charakteristika klavírních skladeb Jana Ladislava Dusíka (Časopis Moravského muzea, vědy společenské 67, 1982, s. 123–132);
K významu přednesových emotivních značek v klavírních skladbách v období 1770–1820 (Časopis Moravského muzea, vědy společenské 68, 1983, s. 181–189);
Smetana e Dvořák e il loro rapporto con Schubert (Nuova rivista musicale italiana 1, 1984, s. 52–62);
Recepce skladeb G. F. Händela a J. S. Bacha ve Vídni na konci 18. a na počátku 19. století (Opus musicum 17, 1985, č. 7, s. 213–217);
Vztah F. Schuberta k tvorbě G. F. Händela a J. S. Bacha. (Časopis Moravského muzea, vědy společenské 71, 1986, s. 237–243);
Skladatel a pianista Jan Hugo Voříšek v zrcadle dobových kritik a zpráv (Opus musicum 18, 1986, č. 8, s. 227–239);
Neznámá kantáta J. H. Voříška (Opus musicum 19, 1987, č. 3, s. 79–80);
Byl Dusík autoritou? Skladby J. L. Dusíka v koncertním životě Vídně v letech 1812-1830 (Opus musicum 20, 1988, č. 3, s. 78–81);
Jan Hugo Voříšeks Secundiz – Cantate. (Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity 1988, H23/24, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1988, s. 43–45);
Jan Hugo Voříšek, Franz Schubert a Vídeň jejich doby (Opus musicum 21, 1989, č. 1, s. 5–19);
Co víme o Voříškových chrámových skladbách? (Opus musicum 21, 1989, č. 8, s. 225–228);
Nové poznatky o J. H. Voříškovi (Časopis Moravského muzea, vědy společenské 75, 1990, s. 205–222);
Schubertovy mše As dur, Es dur a ´stile antico´ (Opus musicum 23, 1991, č. 5, s. 158–164 a č. 6, s. 177–183);
Otazníky nad Kuchařovým originálem. Brněnský klavírní výtah Mozartova Dona Giovanniho v úpravě J. K. Kuchaře. (Opus musicum 24, 1992, č. 4–5, s. 104–110);
Janáček se neměl o koho opřít? Amálie Nerudová – Wickenhauserová, Leoš Janáček a léta sedmdesátá  (Opus musicum 25, 1993, č. 2, s. 33–42);
Slavná hudební rodina Nerudů. K hudební historii Brna v 19. století (Opus musicum 25, 1993, č.8, s. 229–241);
Dvořákovy rukopisy v archivu Besedy brněnské navráceny do Brna (Opus musicum 28, 1996, č.  5, s. 241–248);
Schubert a Salieri. „Franzi, ty mně ještě budeš dělat čest“ (Opus musicum 30, 1998, č. 4–5, s. 139–146);
Návštěvy Richarda Strausse v Brně (Opus musicum 31, 1999, č. 3, s. 24–26);
Co prozrazují Brahmsovy autografy v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea (Opus musicum 32, 2000, č. 3, s. 30–38);
Schubert und Voříšek. Komparation zweier Musiktypen (Musicologica Brunensia. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity 2000, H35, s. 43–48. Masarykova univerzita v Brně, 2001).

Literatura:

I. Lexika
HSPK.
Kdo je kdo v současné české muzikologii (Praha 2001).
 
II. Ostatní (recenze knihy Slavné hudební osobnosti v Brně)
Rudolf Pečman in KAM, 1996, č. 6, s. 6–7; Věra Lejsková in Moje Brno (Brno 2003), s. 88–91.
 
Karel Steinmetz


Datum poslední změny: 3.7.2007