Český hudební slovník osob a institucí

Skálová, Olga

Charakteristika: Tanečnice, baletní mistryně a pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity: 25.4.1928

Skálová, Olga, tanečnice, baletní mistryně a pedagožka, narozena 25. 4. 1928, Brno.
 
Taneční vzdělání získala v brněnské škole Ivo Váni Psoty, absolvovala půlroční stáž ve Velkém divadle v Moskvě u Sulamit Michailovny Messererové (1957). Jako patnáctiletá se stala členkou čerstvě otevřeného Lidového divadla, vedeného Mášou Cvejičovou (1944–45). Po válce vstoupila do brněnského Státního divadla (od 1947 sólistkou, do 1952). Působila zde v době Psotovy éry, dostalo se jí vynikajícího pedagogického vedení, možnosti růstu v náročných choreografiích (např. sólo v Chopinových Sylfidách 1948 nebo variace Modrého ptáka ve Spící krasavici 1952) a v ovzduší tvrdé konkurence. Po Psotově smrti odešla do Národního divadla v Praze. Zde vykrystalizovala její umělecká osobnost, často charakterizovaná jako vzácný typ baletní heroiny, byla výjimečná v postavách nepoddajných, silných žen, hrdě čelících osudu. Pro role lyrické měla díky svému energickému naturelu mírný handicap, který však vyvažovala profesionalitou, sebejistotou, detailním propracováním role a technickou čistotou. Plně svou individualitu rozvinula v roli Zaremy v Bachčisarajské fontáně (1954) či např. ztvárněním Frygie ve Spartakovi (1957). Z dalších rolí: Odetta-Odilie v Labutím jezeru (1955, 1963), Beatrice ve Sluhovi dvou pánů (1958), Desdemona v Othellovi (1959), Paní Měděné hory v Kamenném kvítku (1960), Julie v Romeovi a Julii (1962), Svědomí ve stejnojmenném baletu (1964), titulní role v baletu Medusa (1968), Kirké v Blouděné Odysseově (1969), Svůdnice v Marnotratném synovi (1963), Zobeida v Šeherezádě (1965), Dívka v Podivuhodném mandarínovi (1970), Isabella v Donu Juanovi (1972), Mefistofela v Doktoru Faustovi (1958), Chloe v Dafnidovi a Chloe (1960), titulní roli v Ptákovi Ohnivákovi (1957), Mechmene Banu v Grigorovičově Legendě o lásce (1963).
Hostovala na řadě světových scén, je držitelkou několika ocenění: Čestného uznání na Divadelní žatvě 1950 za roli Odetty, třetí ceny na SFSM v Bukurešti 1952 stejně jako i ve Varšavě 1954, druhé ceny z Moskvy 1957. Zasloužilou umělkyní byla jmenována v roce 1958, národní umělkyní (jako první tanečnice vůbec) v roce 1968. Obdržela též  Řád práce 1983 a Státní cenu Klementa Gottwalda 1956.
Činná byla i na poli tvůrčím: jako choreografka nastudovala Fokinovy Sylfidy (Národní divadlo v Praze 1966, 1980; Brno 1974, Ostrava 1979, Bratislava 1981), s Jiřím Němečkem Labutí jezero (Ostrava 1977, Národní divadlo 1982, Brno 1987, 1997), s Lubošem Ogounem spolupracovala v Brně na uvedení Popelky (1982), Spící krasavice (1984), Z pohádky do pohádky (1986). V Brně též uvedla vlastní choreografii – taneční ztvárnění Adagia ze Sukovy Serenády Es Dur a odkazy romantické choreografie pod názvem Paquita (obojí 1979).
Baletní mistryní brněnského baletu byla v letech 1975–77, šéfkou baletu 1977–89. Od roku 1975  vyučovala na Taneční konzervatoři v Praze a na Taneční konzervatoři v Brně, kde v letech 1983–86 byla jmenována ředitelkou školy. Jako pedagožka scénické praxe však na škole působila i po ukončení funkce. Za celoživotní dílo jí byla v roce 1996 udělena Cena Thálie, v letech 1999 a 2000 získala ocenění organizace Who´s Who. Prvním manželem byl Viktor Malcev.

Literatura:

I. Lexika
Postavy brněnského jeviště I (Brno 1984, s. 125–128).
ND a jeho předchůdci (Praha 1988, s. 444–445).
Český taneční slovník (Praha 2001, s. 287–288).
 
II. Ostatní
Burian, Karel, Vladimír: Olga Skálová (Praha 1972, monografie).
Vašut, Vladimír: Národní umělkyně Olga Skálová (Taneční listy 12, 1974, č. 6, příloha, portrét).
Svatoňová, Ivana: Olga Skálová (Čs. televize, Praha 24. 4. 1978, portrét).
Dufková, Eugenie: 40. výročí umělecké činnosti národní umělkyně Olgy Skálové (Taneční listy 23, 1985, č. 6, s. 6–7).
Lehká, Ludmila: Relevé a aplomb Olgy Skálové (Tribuna, Praha, 5. 8. 1987, portrét).
Brodská, Božena: O baletu a kopě starostí s jubilující Olgou Skálovou (Scéna 8, 1988, s.
Dufková, Eugenie: Olga Skálová (Brno 1988, obrazová publikace, monografie).
Malcev, Viktor: Život věnovaný baletu (Rudé právo, Praha 25. 4. 1988, portrét).
Žalud, Václav: Významné jubileum nezapomenutelné baletky. (Haló noviny 13, 19. 3. 2003, č. 93, s. 8, portrét).
eš: Blahopřejeme k jubileu (Kam v Brně 47, červen 2003, portrét).
 
Kateřina Boková


Datum poslední změny: 19.3.2009