Český hudební slovník osob a institucí

Jílek, Vlastimil

Charakteristika: Tanečník a choreograf

Datum narození/zahájení aktivity: 2.9.1925
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 16.4.1996

Jílek, Vlastimil, tanečník, choreograf, šéf baletu, narozen 2. 9. 1925, Jihlava, zemřel 16. 4. 1996, Praha.
 
Taneční základy získal v Brně v baletní škole Ivo Váni Psoty a u Psoty nastoupil v Brně do angažmá, nejprve jako elév 1939–42, pak krátce jako sólista. Během okupace, po uzavření českého divadla, tančil sóla v brněnském souboru Städtische Bühnen Brünn v choreografiích Dia Lucy (1943–44), v roce 1944, po uzavření všech divadel, byl nasazen v továrně na letecké motory. Po osvobození v roce 1945 byl krátce sólistou u Niny Jirsíkové v Divadle 5. května a po sloučení s Národním divadlem se zde stal 1945–78 sólistou, později i choreografem. Patřil ke generaci interpretů Saši Machova a po jeho smrti se stal na období 1951–53  šéfem baletu Národního divadla. Přesnou a rychlou techniku nohou a skoků spojoval s osobitým výrazem, hereckou přesvědčivostí a hereckým talentem pro interpretaci protichůdných charakterů včetně komických rolí ve více jak padesáti titulech. Tančil klasické role (Franz v Coppélii, 1943; Otrok v  Šeherezádě, 1946; Černoboh v Noci na Lysé hoře, 1947; Li-šan-fu v Rudém máku, 1947; Princ i Šašek v Popelce, 1948; Romeo i Tybalt v Romeovi a Julii, 1950; Rudovous i Šašek v Labutím jezeře, 1951 a 1955; Šándor v Jánošíkovi, 1953; Vocílka ve Švandovi dudákovi, 1953; Princ ve Z pohádky do pohádky; 1954; Václav i Nurali v Bachčisarajské fontáně, 1954; Harlekýn i Pierot v Karnevalu, 1957; Dorcon v Dafnidovi a Chloe, 1960). Jeho naturelu nejvíce vyhovovaly, u kritiky i diváků nejoblíbenější komediální postavy, v jeho podání energicky, temperamentně a přirozeně ztvárněné (Petruška v Petruškovi, 1948 a 1962; Truffaldino ve Sluhovi dvou pánů, 1958; Viktor v Mládí, 1959; Botos v Ludasi Matyiovi, 1961; Coppélius v  Coppélii, 1965; Krejčík a Petrovský ve Z pohádky do pohádky, 1968). V Národním divadle v Praze mu bylo svěřeno ke studiu osm choreografií. Jeho pohybový slovník vycházel z klasické techniky, snažil se o tanečnost svěřených inscenací. Jeho balety měly pevnou logickou stavbu, choreografie respektovala hudební partituru, režie byla divadelně působivá a nápaditá. V Národním divadle v Praze nastudoval v prvních uvedeních např. Kašlíkova Jánošíka (1953, Drážďany 1955) a Vačkářova Švandu dudáka (1953), Slavického Moravské taneční fantazie (1964), Kašlíkova Dona Juana (pod názvem Juan, 1959; Amsterodam 1964), v tradiční verzi nastudoval Nedbalovu Z pohádky do pohádky (1968), z prvních uvedení to bylo Ederovo Bloudění Odysseovo (1969) Enšpíglova šibalství Richarda Strausse (1972). Jeho poslední prací byla Prokofjevova Popelka, ve které v choreografii Saši Machova tančil Prince i Šaška a byl jedním z posledních interpretů, kteří měli v novém uvedení (1993) připomenout legendární nastudování padesátých let. Mimo Národní divadlo trvale spolupracoval s Divadlem hudby (např. 1970 choreograficky připravil i tančil s Marcelou Martiníkovou Čajkovského Klavírní koncert b moll). Byl pohybovým poradcem v činoherních souborech v Příbrami, Kladně, spolupracoval s Laternou magikou. Režisér Kašlík si ho pro jeho cit pro efekt a choreografickou pohotovost vybral pro hostování v Dublinu a Bostonu (Prodaná nevěsta, 1970 a 1973), v Ženevě postavil tance do Carmen (1977). V roce 1966 byl jmenován zasloužilým umělcem. Jeho bratr Zdeněk Jílek byl klavírním virtuosem a pedagogem, obě Jílkovy manželky byly tanečnice (Jiřina Knížková, Marie Šestáková).

Literatura:

I. Lexika
Encyklopedie Česká divadla (Praha 2000, s. 335, 335).
Český taneční slovník (Praha 2001).
 
II. Ostatní
Přehled činnost československých divadel, Divadelní ústav (Praha 1958, s. 135).
Sborník Divadelní žatvy: Aktiv o problémech současného baletního umění, Svaz čsl. divadelních umělců (Brno 1960, s. 19).
Vašut, Vladimír: Baletní repertoár 1945-60 (Praha 1960).
Schmidová, Lidka: Československý balet (Praha 1962, s. 24).
Sborník 20 let Divadla a opery a baletu Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem (Ústí n. Labem 1965).
Vašut, Vladimír: Vlastimil Jílek (Taneční listy 3, 1965, č. 10, s. 3).
Brůna, Otakar: Návraty (Svět práce 12. 11. 1970).
Koegler, Horst: Friedrichs Ballettlexikon (Hannover 1972, s. 289).
Burian, Karel V.: Olga Skálová (Praha 1972, s. 11, 22, 24, 57).
Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně 1884-1974, Státní divadlo v Brně (Brno 1974).
Vašut, Vladimír: Vlastimil Jílek (Taneční listy 13, 1975, č. 7).
Postavy Brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně (Brno 1979, s. 592).
Pilka, Jiří: Miroslav Kůra (Praha, 1979).
Soupis repertoáru ND v Praze 1881-1983, Národní divadlo v Praze (Praha 1983).
Vašut, Vladimír: Baletní libreta (Praha 1983, s. 54, 87, 90).
Vašut, Vladimír: Saša Machov (Praha 1986, s. 125, 138, 144, 147, 150, 154, 155, 160, 190, 193, 220, 221, 223).
Koegler, Horst: The Concise Oxford Dictionary od Ballet (Oxford – New York 1987, s. 333).
Národní divadlo a jeho předchůdci (Praha 1988, s. 141-142).
Dufková, Eugenie: Olga Skálová (Brno 1988, s. 16).
Gabzdyl, Emerich, Vašut, Vladimír: V hlavní roli Emerich Gabzdyl (Ostrava 1988, s. 141, 146).
Ročenky Česká divadla, Divadelní ústav (Praha 1960-1993).
Holeňová, Jana: Chudák Popelka (Divadelní noviny 1994, č. 7, s. 5).
red: Odešel Vlastimil Jílek (Národní divadlo informuje 1996, č. 6).
Siegel, Jaroslav: Jaroslav Čejka a jeho bláznivý svět (Praha 1996, s. 48).
Almanach Divadlo Na Vinohradech (Praha 1997, s. 229, 235).
Krakešová, Eva: Ve službách Terpsichory (Praha 1997, s. 21, 38, 4, 174).
 
Jana Holeňová


Datum poslední změny: 23.3.2009