Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bedřich, Jan

Tisk


Datum narození/zahájení aktivity:16.12.1932
Datum úmrtí/ukončení aktivity:14.7.1996Olomouc
Text
DíloLiteratura

Bedřich, Jan, skladatel, varhaník a dirigent, narozen 16. 12. 1932, Kralupy nad Vltavou, zemřel 14. 7. 1996, Olomouc.

Pocházel z rodiny úředníka. Studoval gymnázium v Žatci (1945−51), vedle toho se soukromě učil hře na klavír u profesora Sauersteina ve stejném městě. Již v době studií vystupoval na různých koncertech v Žatci jako pianista a také začal skládat své první kompozice (například Klavírní trio op. 3, 1950). Po maturitě se stal varhaníkem v žateckém kostele a zároveň vstoupil na AMU v Praze, kde studoval skladbu napřed u Emila Hlobila, později u Pavla Bořkovce.

Již za studií byl skladatelsky činný: složil Kalendář op. 11 (variace pro dětský sbor a orchestr), dětskou suitu Když hračky obživnou op. 8 (provedena v rozhlase 1952), cyklus písní Obrázky Mikoláše Alše a instruktivní skladbičky pro klavír Dětské nápady. Skladby Kalendář i Dětské nápady byly oceněny čestným uznáním v dětské soutěži organizované Svazem československých skladatelů. Zároveň se začal intenzívně věnovat komorním, koncertním a orchestrálním kompozicím; roku 1951 napsal klavírní cyklus Když rozkvetla příroda op. 4, další rok složil suitu Mládí op. 6 a Capriccio pro klavír a orchestr op. 7 a následující rok písňový cyklus Námořník míru a Sonátu es-moll pro klavír op. 12. Souběžně se věnoval chrámové hudbě, složil Ave Maria op. 2 (provedeno v Žatci 1950), Mši D-dur op. 5, 1951, a Vánoční mši na lidové motivy op. 9, 1952). V té době také napsal hudbu k filmu Stavba míru op. 10, která roku 1953 získala druhé místo na mezinárodním festivalu v Bukurešti. V závěru studií na AMU dokončoval svůj Smyčcový kvartet F-dur. Studia absolvoval Koncertem pro klavír a orchestr roku 1956.

Po skončení studií krátce dělal korektora v Českém hudebním fondu, zároveň začal pracovat na svém baletu Král má nové šaty (na námět Andersenovy pohádky Císařovy nové šaty, dokončen roku 1957). Roku 1958 nastoupil jako dirigent a šéf činoherního orchestru Východočeského divadla v Pardubicích. Tento rok byl pro něj také skladatelsky tvůrčí; napsal Sonátu pro violoncello a klavír, Concertino pro hoboj a komorní orchestr a kantátu Únor a růže pro velký sbor a orchestr (na text podle básně Únor Jana Nohy), která získala první místo v soutěži Svazu československých skladatelů a byla též oceněna Českým hudebním fondem. Díky své práci v divadelním orchestru se začal postupně více soustřeďovat na hudbu k činohrám (například Veselé paničky windsorské, Taková láska, Dva andělé vystupují, Ruy Blas a další). K 75. výročí založení Národního divadla v Praze zkomponoval hudbu k Tylovu Strakonickému dudákovi v režii Otomara Krejči. Později mezi lety 1966−78 působil jako šéfdirigent operetního orchestru v Olomouci.

Než odešel na konci sedmdesátých let na východní Slovensko, zapojil se v krajském městě Ostravě do práce zdejší pobočky Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. A tak při Bedřichově olomouckém působení (i později) uváděli na svazových a filharmonických koncertech jeho skladby Janáčkova filharmonie, Ostravské kvarteto, Moravská filharmonie Olomouc i další ostravští a olomoučtí interpreti, např. 4. symfonii, requiem za rudoarmějce Čas jasmínů, Koncert pro smyčcové kvarteto a komorní orchestr ... a tvé jméno je láska a další písně a komorní díla.

Po příchodu do Prešova (1978), kde se stal na deset let šéfdirigentem a pak dirigentem tamního Divadla Jonáše Záborského, se plně zapojil do kulturního života města a celého regionu nejen jako skladatel a dirigent divadelního orchestru, ale také jako sbormistr Speváckého zboru Moyzes, se kterým absolvoval řadu úspěšných zahraničních turné. Po odchodu do důchodu se vrátil Jan Bedřich v roce 1993 do Olomouce.

Skladatelská činnost byla pro něj celý život stěžejní. Jeho skladby prošly vývojem reflektujícím jeho profesní dráhu. Zpočátku byly ovlivněny jeho povoláním varhaníka, skládal chrámovou hudbu. Studia na AMU ho posunula více k soudobé světské hudbě (komorní, orchestrální i písňové) a jeho působení v divadelním orchestru ho přivedlo ke scénické tvorbě.


Dílo

Chrámová hudba

Ave Maria op. 2 (1950).

Mše D-dur op. 5 (1951).

Vánoční mše na lidové motivy op. 9 (1952).

 

Písně a sbory

Když hračky obživnou op. 8 (suita pro dětský sbor a malý orchestr).

Obrázky Mikoláše Alše (cyklus písní).

Námořník míru (1953, premiéra téhož roku).

Tiché milování op. 13 (cyklus lyrických písní, 1954).

Kalendář op. 11 (variace pro dětský sbor a orchestr, 1955).

Únor a růže (kantáta pro velký sbor a orchestr na text Jana Nohy, 1. cena Svazu československých skladatelů a Českého hudebního fondu, 1958).

Plamenný meč (písňový cyklus, 1969, reakce na smrt Jana Palacha, pěvecky interpretoval Hynek Maxa).

Čas jasmínů (requiem za rudoarmějce, 1974).

 

Klavírní skladby

Dětské nápady (instruktivní skladby pro klavír).

Když rozkvetla příroda op. 4 (klavírní cyklus, 1951).

Sonáta es-moll pro klavír op. 12 (1953).

  

Komorní hudba

Klavírní trio op. 3 (1950).

Dechový kvintet (1956).

Smyčcový kvartet č. 1 F-dur (1957).

Sonáta pro violoncello a klavír (1958).

Smyčcový kvartet č. 2 (1965).

Miniatury (1980).

Smyčcový kvartet č. 3 (1983).

Dialogy pro tubu a klavír (1992).

 

Symfonická hudba

6 symfonií (1960, 1966, 1968, 1973, 1982, 1987).

Suita Mládí op. 6 (1952, provedena v pražském rozhlase).

Capriccio pro klavír a orchestr op. 7 (1952).

Koncert pro klavír a orchestr (absolventská práce, 1956).

Concertino pro hoboj a orchestr (1958).

Koncert pro violoncello a orchestr (1961).

Serenáda pro smyčce a dva dechové nástroje (1962).

Symfonietta pro dechy, klavír a bicí nástroje (1966).

Koncert pro housle a orchestr (1967).

... a jméno tvé je láska, tři zamyšlení o ženě pro smyčcové kvarteto a orchestr (1977).

Concertino pro trubku a orchestr (1981).

Koncert pro klavír s orchestrem (1986).

 

Balet

Král má nové šaty (1957).

 

Opera

Zámek v poušti (1970)

 

Hudba k filmům

Stavba míru, Pozor, Červená karkulka, Železný klobouk, Rozum a cit a další.

 

Scénická hudba k činohrám, komedie a muzikály: Strakonický dudák, Veselé paničky windsorské, Taková láska, Ruy Blas, Dva andělé vystupují, Romeo, Julie a tma, Loupežník, Pohled z mostu, Co dovede láska, Bel ami, S pravdou ven, Neděle na střeše, Abelard a Heliosa, Oljanta aj.

Literatura

I. Lexika

Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).

ČSHS.

Martínková.

 

II. Ostatní

Havlík, Jaromír: Česká symfonie 1945-1980 (Praha 1989, s. 253 a 273).

Bajuzová, Slávka: Jan Bedřich - dirigent a skladatel (diplomová práce, Prešovská univerzita, rukopis, 1993).

Štefanides, Jiří a kol.: Kalendárium dějin divadla v Olomouci (Praha 2008, s. 172).

Vičar, Jan a kol.: Hudba v Olomouci /1945-2013/ (Olomouc 2014, s. 52-54 a 148-150).

Medňanská, Irena: Umelecký podiel a prínos českého dirigenta a skladatele Jana Bedřicha (1932-1996) pre hudobnú kultúru Prešova (in: sborník z konference Malé osobnosti velkých dejín  - velké osobnosti malých dejin 2018, Bratislava 2019, s. 57-69).

Wikipedia.

 

Klára Kolofíková - Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 16.5.2021