Český hudební slovník osob a institucí

Kubitschek-Karlitzky, Nanette

(roz. Kubitschek; psána též Nannette; Nanetta)
Charakteristika: pěvkyně-altistka, herečka, pěvecká pedagožka a skladatelka

Datum narození/zahájení aktivity: 1. polovina 19. století

Kubitschek-Karlitzky, Nanette (roz. Kubitschek; psána též Nannette; Nanetta), 1. polovina 19. století, pěvkyně-altistka, herečka, pěvecká pedagožka a skladatelka.

 

O jejím životě je známo jen velmi málo podrobností. Byla dcerou dlouholetého choralisty chrámu sv. Jakuba v Brně Adalberta Kubitschka. Společně se svým otcem komponovala taneční skladby (12 Neue Brünner Redout-Deutsche und Laendler z roku 1826). Asi na přelomu 20. a 30. let 19. století přesídlila do chorvatského Záhřebu. Zde byla jako zpěvačka a herečka spolu se svým manželem tenoristou, hercem a houslistou Ferdinandem Karlitzkym členkou souboru Amadeova divadla, které v roce 1797 jako první záhřebské veřejné divadlo založil hrabě Antal Amadé de Várkony. V operních představeních ztvárnila mimo jiné titulní úlohu v Rossiniho opeře Tancredi a Rosinu vLazebníku sevillském téhož skladatele. Ansámbl také uvedl v letech 1832 a 1833 vedle svého běžného repertoáru, který byl jinak v německém, případně v latinském jazyce, tři činohry přeložené Dragutinem Rakovacem do kajkovského dialektu chorvatštiny. Jednalo se tehdy o vůbec první profesionální divadelní představení v tomto nářečí v epoše chorvatského národního obrození. Nanette Kubitschek-Karlitzky účinkovala ve dvou z nich: 23. 7. 1833 ztvárnila Anku v provedení Kotzebuovy hry Stari zasebni kučiš Petra III (Der alte Leibkutscher Peters des Dritten) a 28. 12. 1833 Milojku v nastudováni komedie Jean-Pierra Clarise de Florian Vkanjeni vkanitel (Les deux billets). Vystupovala také na koncertech a věnovala se pedagogické činnosti. Její nejvýznamnější žačkou byla proslulá chorvatská primadona Sidonija Rubido Erdődy.


Dílo:

Dílo hudební:

 

12 Neue Brünner Redout-Deutsche und Laendler pro klavír (1826), č. 1–6 od Adalberta Kubitschka.

Literatura:

I. Lexika

Hrvatski biografski leksikon IV (Zagreb 1998).

LdM.

 

II. Ostatní

Aus Agram (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt 23, 25. 12. 1830, č. 154, s. 630–631).

R-d-l: Aus Agram (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt 24, 16. 8. 1831, č. 98, s. 399).

-g: Aus Agram (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt 27, 13. 8. 1834, č. 161, s. 645–646).

Kuhač, Franjo Ksaver: Illirski glazbenici (Zagreb 1893, s. 255).

Cindrić, Pavao: Hrvatsko narodno kazalište 1894–1969. Enciklopedija Hrvatskoga narodnoga kazališta u Zagrebu (Zagreb 1969, s. 39).

Katalinić, Vjera: „Neumrlom skladatelju“. O recepciji Mozartovih opera u Zagrebu u 19. stoljeću (Arti musices 37, 2006, č. 2, s. 175–188).

Katalinić, Vjera: To the „immortal composer”. On the reception of Mozartʼs operas in 19th-century Zagreb (De musica disserenda 3, 2007, č. 1, s. 9–22).

Archiválie:

Moravská zemská knihovna v Brně.

 

Vlastimil Tichý


Datum poslední změny: 1.9.2015