Český hudební slovník osob a institucí

Saska, Ferdinand

Charakteristika: skladatel, varhaník, hudební pedagog, ředitel kůru, dirigent

Datum narození/zahájení aktivity: 14.5.1826
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 27.8.1890

Saska, Ferdinand, skladatel, varhaník, hudební pedagog, ředitel kůru a dirigent, narozen 14. 5. 1826, Libáň, zemřel 27. 8. 1890, Jánské Lázně.

 

Pocházel z hudebnického rodu, který byl rozšířen převážně na Jičínsku. V roce 1844 Ferdinand Saska absolvoval v Praze na svatojindřišské farní škole učitelský kurz pro obecné školy a v roce 1845 vystudoval hru na varhany na pražské varhanické škole. Během studií si přivydělával hrou na housle v malé kapele, která hrávala v pražských pivovarech. Po studiích byl podučitelem ve Vrchlabí a v tomto období začal komponovat svá vlastní díla. Především skládal mše, preludia, klavírní, varhanní a sborové skladby. V roce 1852 se ve Vrchlabí oženil s Němkou Marií Wiesnerovou, jež byla dcerou vrchlabského mydláře a z manželství vzešly tři děti. Po šesti letech učitelské praxe získal Ferdinand Saska roku 1851 v Hradci Králové vysvědčení o učitelské způsobilosti pro národní školy, ale přesto zůstal ve Vrchlabí a působil zde jako varhaník a učitel hudby do roku 1859, dokud děti nevyrostly do školního věku. V Jičíně se v roce 1859 přihlásil na volná místa ředitelů kůru tří kostelů, neboť ve Vrchlabí nebyla česká škola, která by dala jeho dětem vzdělání v mateřském jazyce. V listopadu téhož roku začal působit v Jičíně jakožto ředitel kůru a varhaník při zdejších kostelích.

V době příchodu Ferdinanda Sasky do Jičína zde existoval chrámový sbor a dva další pěvecké spolky (Ludiše a Lubor), které později Ferdinand Saska dirigoval a vedl. Byl členem reformační Cyrilské jednoty a svým pedagogickým řízením se přičinil o zlepšení hudebních kvalit chrámového sboru. Jeho umělecká činnost přispěla ke zpestření hudebního života na Jičínsku. Pěvecký spolek Lubor vedl do roku 1874 a Ludiši s přestávkami do roku 1887, kdy se vzdal vedení všech pěveckých spolků a svou pozornost již věnoval pouze chrámové hudbě. Kromě vedení sboru a spolků se zabýval vyučováním na veřejných školách a soukromými lekcemi. Na gymnáziu učil zpěv od roku 1869, na reálné škole od roku 1878 a na nově zřízeném ústavu učitelů vyučoval zpěv, hru na varhany a harmonii v období 1872–77 a 1885–90. Jeho žáky byli Eugen Miloslav Rutte, Bohumil Čeněk, Josef Straka a jeho vlastní děti. Zemřel na následky nešťastného poranění hlavy ve věku 64 let.


Dílo:

Dílo hudební:

 

Praefatio Paschalis, 1847.
Variace pro klavír, 1850.
Kleine Fantasie, vydáno pod názvem Violetta, Praha 1850.
Faniska, polka pro klavír, 1850.
Adagio – allegro, pro klavír, vydáno jako op. 13., pod názvem Der Dialog, Vídeň 1850.
Polonaise pro klavír, 1850.
Nur gemütlich pro 4 ruce, 1850.
Vater der Liebe (Trauungslied), 1852.
O Meister, sprich, (píseň), 1853.
Fuga čtyřhlasá pro varhany, 1855.
Vorspiel für die Orgel, chorál, 1856.
Erhabner Gott.
La felicitation au jour du fête pro klavír.
Kallypso – Quadrille pro klavír.
Graduale pro tenorové sólo, smíšený sbor a smyčcové nástroje (v majetku Josefa Straky od roku 1860).
Antiphona o nešporách na Velikonoce pro sopránové sólo a smyčcové nástroje (v majetku Josefa Straky od roku 1860).
Salve Regina I.
Salve Regina II., 1863.
Salve Regina III., 1866.
Preludien und Fugen pro varhany, fuga číslo 4, absolventské skladby varhanické školy, Praha.
Die Träne, text V. Hölzel, klavírní doprovod, 1872.
Jedem das Seine, text V. Hölzel, klavírní doprovod, 1872.
Cantus firmus, 1874.
Buď vůle Tvá, text František Ladislav Čelakovský (dokončeno 1874, tištěno ve Varyto u J. F. Kubeše, Třebíč 1878, část vydal Vlastimil, Litomyšl 1881).
Láska matčina, sbor pro 3 hlasy, 1876.
Dědeček, sbor pro 3 hlasy, 1876.
Fuga, 1876.
Loučení ptactva, salonní skladba pro klavír (vydáno v časopise České zvuky, roč. I., č. 3). Nuž sladce spi, pohřební mužský sbor, 1876.
Shlédni, Bože, s nebes výše, k sňatku, vydalo Varyto (Třebíč 1878).
Graduale in Nativitiatis Domini, 1880.
Žírné pláně, píseň pro 3 hlasy, 1880.
České lesy, píseň pro 3 hlasy, text Václav Štulc, 1880.
Žebrák, píseň pro 3 hlasy (dle Štěpnice z roku 1862), 1880.
Sláva Tobě, oslava všemohoucího, vydal Vlastimil, II. (vyd. Litomyšl 1881).
K jmeninám, 1881.
Pěvec v cizině, pro mužský sbor, text Boleslav Jablonský, 1881.
Mše ke cti sv. Jakuba, dokončeno 22. března 1882.
S bohem, družko milá, pohřební ženský sbor, 1882.
K Vám mysl vděčná. . ., mužský sbor k oslavě při zasazení desky buditelům Macháčkovi a Šírovi, 1882.
Naše říše, pro 2 hlasy (možná se jedná o úpravu), psáno 1883 pro školní potřeby.
Vrabčák, pro 2 hlasy (možná se jedná o úpravu), psáno 1883 pro školní potřeby.
Dřímej, dítě zlaté, pro smíšený sbor, 1883.
Dal dojít v cíl dnes velemocný Bůh, sbor k svěcení gymnasia, dokončeno 4. října 1883.
Povzbuzení ke zpěvu, pro smíšený sbor, text Boleslav Jablonský.
Krásné české slovo zní, pro mužský sbor, text František Šír.
Poupě a políbení, klavírní doprovod k smíšenému sboru.
Tři dvojhlasá cvičení, 1886.
Tebe, Bože, chválíme, čtyřhlasý sbor, 1886.
Lehké předehry pro varhany, pro studenty Josefa a Václava Strakovy, složil 12. a 13. srpna 1887.
Cidlinka, polka pro klavír (vyšla tiskem u Josefa Návesníka, Jičín).
Potěšení, dvojzpěv pro baryton a soprán, pravděpodobně vložka do divadelní hry, 1887.
Odpočívej v tichém lůnu, pohřební mužský sbor (vyšel ve Varyto, roč. I., 1878).

Literatura:

I. Lexika

Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rukopis Národního muzea v Praze).
ČSHS.

 

II. Ostatní

Zpráva o Ferdinandu Saskovi (Česká Thalia 3, č. 1, 1. 1. 1869, s. 36).

Článek o úmrtí (Dalibor 12, 1890, č. 31–32, s. 253).

Vojtíšková-Sasková, Lenka: Saskové – hudebníci (Sborník musejního spolku v Jičíně II, 1936, č. 2, s. 33–48, 106–107).

50. výročí smrti skladatele Ferdinanda Sasky (Národní listy 80, 24. 8. 1940, č. 229, s. 3).

K uctění památky hudebního skladatele Ferdinanda Sasky (Moravská orlice 78, č. 207, 4. 9. 1940, s. 4).

 

Vladyslav Kravec


Datum poslední změny: 16.8.2019