Český hudební slovník osob a institucí

Čeleda, Jaroslav

Charakteristika: Hudební spisovatel a houslista

Datum narození/zahájení aktivity: 11.6.1890
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 21.6.1974

Čeleda, Jaroslav, hudební spisovatel a houslista, narozen 11. 6. 1890, Opava, zemřel 21. 6. 1974, Praha.

 

Bratr skladatele Miloše Čeledy. Studoval Vyšší průmyslovou školu v Praze a zároveň hru na housle u Štěpána Suchého (1907–11). V období 1910–55 vystupoval jako sólový houslista zprvu jen v Čechách, později též  v Rakousku (1915, 1924, 1942), v Německu (1920, 1942), v Itálii (1928–29), v Egyptě, Maroku, Tunisu a Alžíru, kde šířil českou tvorbu a též působil pedagogicky, mj. na konzervatoři v Miláně. Ještě v 50. letech koncertoval v Opavě i v Praze. Byl blízkým přítelem Jana Kubelíka a Emmy Destinnové. Jako tajemník hudebního odboru Československého rozhlasu (1931–34) uváděl pravidelně českou hudbu 18. stol. a psal články o staré i nové české hudbě do časopisu Radiojournal (1932–33). Komponoval houslové skladby a je autorem učebnice Úvod do houslové hry. Pořídil soupis české houslové tvorby v českých i zahraničních sbírkách. Marně usiloval o záchranu rodného domu Bendů ve Starých Benátkách nad Jizerou. Roku 1928 koupil a vybavil původním nábytkem Smetanovu myslivnu v Jabkenicích, kde jeho zásluhou vzniklo Smetanovo muzeum a uspořádal v té souvislosti výstavu v Mladé Boleslavi. Prováděl soupisy hudebních památek v českých zámcích, zejména v zámku Lichnovských v Hradci u Opavy. O této své činnosti informoval v severomoravských (Věstník Matice opavské, Opavský věstník, Hudební a divadelní obzor atd.) i pražských periodikách (Dalibor, Bertramka, Centropress, Národní střed atd.). Výsledky svých výzkumů, obohacené mj. o údaje, předané Hansem von Bendou, uložil do mnoha studií v hudebních časopisech a řady obsáhlých rukopisných prací, které vznikly většinou s finanční podporou Českého hudebního fondu a byly od svého vzniku uloženy v jeho notovém archívu, který je od roku 2008 součástí Fondu hudebnin Českého rozhlasu v Praze. Až do 90. let 20. století z nich nebylo nic zveřejněno, ale poté se Čeledovy práce staly východiskem a základem obsáhlého spisu o souvislostech Beethovenova života a tvorby s českými zeměmi, který připravili Oldřich Pulkert a Hans–Werner Küthen. Je zde kromě jiného průkazně určena identita Beethovenovy "nesmrtelné milenky". Oldřich Pulkert  vysoce ocenil význam Čeledovy badatelské práce ve svém cyklu rozhlasových pořadů o Beethovenově „nesmrtelné milence“ v roce 2008. Jaroslav Čeleda se zasloužil o doložení Mozartova hrobu, o nalezení památek rodiny Brixiů atd. Sám i komponoval, většinou drobnější skladby pro housle a klavír, připravil k vydání Smetanova dua Z domoviny a další houslové skladby českých i zahraničních skladatelů 18. stol., pořizoval klavírní výtahy houslových koncertů skladatelů 18. stol. i jiných skladeb.


Dílo:

I. Dílo literární

 

Knižní

Niccolo Paganini (Praha, Mojmír Urbánek 1914);

Pavel Křížkovský (Opava, Matice opavská 1920);

František Benda (část monografie od Jaroslava Čeledy v úpravě Josefa Gabriela, Staré Benátky 1926);

Hudební kultura Boleslavska (Mladá Boleslav 1927);

Smetana a Boleslavsko (Hudebně vědeckých spisů "Smetanova musea v Jablkynicích " č. 1. Zvláštní otisk z časopisu Boleslavan, Mladá Boleslav roč.1928–29, Mladá Boleslav 1929, 42 s., se soupisem prací Jaroslava Čeledy);

Jan Kubelík I. (Praha, Československá jednota hudebních stavů 1930);

Josef Slavík (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 1933);

Paganini a Praha (Praha, Topičova edice 1940);

U kolébky geniálního dítěte (ve sborníku Bohuslav Matěj Černohorský, ed. Zdeněk Culka, Nymburk, nymburský Hlahol 1942);

Smetanův druh sděluje (o Josefu Srbu – Debrnovovi, Praha, Eduard Menšl 1945);

Josef Mysliveček, tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského (Praha, Josef Svoboda, Praha 1946).

 

Edice nenotových pramenů

České muzikantské historky (Praha, Orbis 1939);

Vlastní životopis Františka Bendy (Uspořádal Jaroslav Čeleda, Praha, Topičova edice, 21939, 64 s.).

 

Nepublikované obsáhlejší spisy

ČHF a číslo v tomto odstavci je signatura ve Fondu hudebnin Českého rozhlasu v Praze.

Bohuslava Matěje Černohorského lekce Tartinimu (6 s., v pozůstalosti Zdeňka Culky v Národním archívu ČR, č. 443);

Shořely vskutku Černohorského skladby? (6 s., v pozůstalosti Zdeňka Culky v Národním archívu, č. 443);

Čeští klasikové skladby a hry houslové / Čeští klasikové houslí / Staří čeští mistři houslí a jejich umění tvůrčí i výkonné (1927, s tematickým katalogem skladeb 1650–1850);

Dějiny houslové pedagogiky (1932–33);

Mozart mezi Čechy / Mozart a čeští klasikové (Praha 1955, 649 s., uloženo v archivu Pražské konzervatoře);

Nesmrtelná milenka Beethovenova viděná z českých musikologických a jiných pramenů (1956, 12 s.+1 s. dodatků, uloženo v deskách s prací "Mozart mezi Čechy", viz výše);

Ludwig van Beethoven a Češi (Praha 1957);

Ema Destinnová. Chronologii pěvecké činnosti sestavil Jaroslav Čeleda (Praha 1958, 590 s., ČHF 309);

František Benda, praotec českých houslistů ([Praha] 1958–60, I. díl 345 s., II. díl 180 s., ČHF 12);

Beethoven v západočeských lázních (Praha 1962);

Smetana a Hostinský (Praha 1964–65, 405 s., ČHF 219);

Mozart, Beethoven a Lichnovští (Praha 1967, 646 s., ČHF 396);

Beethovenovy spory s Lobkovicem a Kinským (Praha 1968);

Nosticovo divadlo v Praze (Praha 1968–69, 375 s., ČHF 13);

České hudební rodokmeny (Praha 1970, 180 s., ČHF 14).

 

Články a studie v periodikách

Pavel Křížkovský – písničkář (Vánoční příloha Opavského Týdenníku 1911);

O Smetanově Prodané nevěstě (Opavský Týdenník 10. 2. 1912);

Mozartův Houslový koncert D dur, K 211 (Opavský Týdenník 20. 3. 1912);

25 let práce Ed. Bartoníčka ve Slezsku (Opavský Týdenník 20. 4. 1912);

Kde domov můj? K 50. výročí Škroupova úmrtí (Opavský Týdenník 8. 5. 1912);

Po stopách pobytu Lud. van Beethovena v Hradci u Opavy (Opavský Týdenník 11. 9. 1912);

Ludwig van Beethoven a Slezský Hradec (Věstník Matice Opavské 1914, č. 21, s. 46–58);

Eduard Bartoníček (Věstník Matice Opavské 1915, č. 23, s. 1–9);

Smetanova Prodaná nevěsta. K jejím padesátinám (Opavský věstník 10. 5. 1916);

Smetanův odkaz národu  (Opavský věstník 12. 6. 1916);

Kult Smetanův v roce 1917  (Opavský věstník 26. 6. 1917, č. 51);

Za Pavlem Křížkovským (Bezručův kraj 4. 7. 1920);

Pamětní deska Beethovenovi v Opavě (Dalibor 37, 1920–21, č. 11–12);

Styky Křížkovského s rodným Slezskem (Věstník Matice Opavské 1920, č. 26–27, s. 45–49);

Nezanedbávejte našich klasiků (Hudební a divadelní obzor 4, 1922, č. 4, s. 1–3);

Dusíkové a Dušek (Hudební a divadelní obzor 4, 1922, č. 6–7, s. 3–4);

Třicetiletí Českého kvarteta (Hudební a divadelní obzor 4, 1922, č. 15, s. 1–2);

Na paměť 100. výročí narozenin B. Smetany (Ochrana Hasičská 23, 1924, č. 4);

Příspěvek k dějinám českého hudebního klasicismu (Dalibor 40, 1923–24, č. 17–18, s. 141–143);

Mozartův Don Giovanni (Mladoboleslavské listy 46,  č. 45, 13. 6. 1925);

Bertramka majetkem solnohradského Mozartea (Dalibor 41, 1925, č. 14, s. 324–326);

Mozartovi Pražané pozbývají Bertramky (Za hudební výchovou / Za hudebním vzděláním 1, 1925–26, č. 3, s. 37–41);

Autobiografie Františka Bendy (s obsáhlým komentářem, in. Za hudební výchovou / Za hudebním vzděláním 1, 1925–26, č. 4–10);

Jubileum Františka Bendy (Mladoboleslavské listy 6. 3. 1926, č. 18);

Oslava Františka Bendy ve Starých Benátkách (Mladoboleslavské listy 8. a 12. 5. 1926, č. 36–37);

Jan Kubelík. Životopisná skizza (Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, č. 1–3);

Škroupova a Chmelenského opera Dráteník (Mladoboleslavské listy 27. 11. 1926);

Smetanova libretistka E. Krásnohorská (Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, č. 5, s.77–81);

Houslové skladby českých klasiků a romantiků (Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, č. 6, s. 93–96);

Beethoven a čeští klasikové (Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, č. 7–10);

Prof. Josef Jiránek (Za hudebním vzděláním 3, 1927–28, č. 1, s. 1–4);

Mladoboleslavská výstava (Za hudebním vzděláním 3, 1927–28, č. 1, s. 10–13);

Výročí Mozartova Dona Juana (Za hudebním vzděláním 3, 1927–28, č. 2, s. 17–24);

Mozarteana  (Mozart a čeští klasikové, Za hudebním vzděláním 3, 1927–28, č. 4–10);

140. výročí královny oper (Mladoboleslavské listy 12. 11. 1927);

Exposice hudebních památek v Mladé Boleslavi (Hudební výchova 1927, č. 8–9);

Pouť k hrobu Smetanovy matky v Mladé Boleslavi (Rodný kraj, 23. 12. 1927);

Kubelíkův koncert v Turnově 11. 1. 1928 (Mladoboleslavské listy 20. 1. 1928);

Zdeněk Nejedlý padesátníkem (Mladoboleslavské listy 11. 2. 1928);

Koncert Jana Kubelíka v Mladé Boleslavi 23. 2. 1928 (Mladoboleslavské listy 22. 2. 1928);

O hudební kultuře (Náš kraj 4. 3. 1928);

O krajinskou hudební kulturu (Mladoboleslavské listy 31. 3., 7. a 11. 4. 1928);

Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany (Mladoboleslavské listy 23. 5. 1928);

Venkov památce B. Smetany (Rodný kraj 1. 6. 1928);

Smetanovo museum v Jablkynicích (Mladoboleslavské listy 2. 6. 1928);

Smetanova Prodaná nevěsta (Rodný kraj 1. 6. 1928);

Mistr a žákyně (Rodný kraj 3. 8. 1928);

Prodaná nevěsta v oboře jablkynické (Mladoboleslavské listy 4. 8. 1928);

Smetana a Boleslavsko (Za hudebním vzděláním 4, 1928–29, č. 4–8);

Bohemika hudebního klasicismu (Česká hudba 10. 2. 1929);

Skladatel J. C. Sychra sedmdesátníkem (Mladoboleslavské listy 9. 3. 1929);

Il divino Boemo Venatorini / Josef Mysliveček (Hudba a škola 4, 1931–2, č. 5–10);

Bedřich Smetana a jeho poslední žákyně (Hudba a škola 4, 1931–2);

Týden české hudby a radiový trh v Praze. Poznámky ke koncertu Symfonického orchestru Osvětového svazu v Plzni (Radiojournal 10, 1932, č. 10, s. 4);

Profesor Otakar Ševčík (Radiojournal 10, 1932, č. 12, s. 7);

Haydnovo oratorium Roční doby (Radiojournal 10, 1932,  č. 13, s. 7);

120. výročí úmrtí skladatele Dusíka (Radiojournal 10, 1932, č. 15, s. 2–4);

Za Františkem Ondříčkem (Radiojournal 10, 1932, č. 15, s. 4);

Mistr. K výročí úmrtí Bedřicha Smetany (Radiojournal 10, 1932, č. 19, s. 5–6);

Starý český varhaník Seger (Radiojournal 10, 1932, č. 20, s. 2–4);

Sborový koncert ze skladeb Otakara Zicha (Radiojournal 10, 1932, č. 21, s. 4);

Přenos mezinárodního koncertu z Paříže (G. Charpantier) (Radiojournal 10, 1932, č. 21, s. 6–7);

Mozartův Dechový kvintet Es–dur (Köchel č. 452) (Radiojournal 10, 1932, č. 22, s. 5);

K padesátinám Igora Stravinského (Radiojournal 10, 1932, č. 22, s. 6–7);

Jaroslav Řídký (Radiojournal 10, 1932, č. 24, s. 5–6);

Tři staří čeští mistři (Vaňhal, Dusík, Antonín Vranický) (Radiojournal 10, 1932, č. 25, s. 4–5);

Haydnovy sonáty pro 2 housle a klavír (Radiojournal 10, 1932, č. 26, s. 6);

Hudební dýchánek u Dušků na Betramce (Radiojournal 10, 1932, č. 27, s. 8–9);

Schubertův český předchůdce –" hudební papež Prahy" (Václav Jan Tomášek, Radiojournal 10, 1932, č. 28, s. 2–3);

Antonin Vranický (Radiojournal 10, 1932, č. 31, s. 3–5);

Jaroslav Křička  (Radiojournal 10, 1932, č. 34, s. 8);

K 50. narozeninám Jaroslava Křičky (Radiojournal 10, 1932, č. 35);

Bratři Vraničtí, současnící Beethovenovi  (Radiojournal 10,  1932,č. 39, s. 3–4);

Karel Stamic (Radiojournal 10, 1932, č. 40, s. 6–7);

Císařův dveřník a skladatel (Krommer / Kramář, Radiojournal 10, 1932, č. 45, s. 7);

Al valente signor Slawjch (k jubileu Josefa Slavíka, Výroční zpráva pražské konservatoře 1932/33, s. 32–38);

Requiescat Josef Slavík (Tempo 12, 1933, č. 9, s. 337–343, se seznamem skladeb);

Houslové skladby Josefa Myslivečka (Česká hudba 36, 1933, č. 16, s. 238–240, 2. část nevyšla);

Vranického opera "Oberon" (Tempo 13, 1934,č. 6, s. 212–216);

Kantor Jakub Ryba (Hudební zpravodaj 4, 1941, č. 3, s. 4–5);

U kolébky geniálního dítěte (ve sborníku Bohuslav Matěj Černohorský, ed. Zdeněk Culka, Hlahol Nymburk 1942);

Dívčí léta Josefiny Duškové (Bertramka  1, 1949, č. 4, s. 4–6);

Mozartova vlasy ještě jedenkrát (Bertramka 2, 1950, č. 1, s. 4–6);

Mozartovec Josef Jelínek (Bertramka 2, 1950, č. 2, s. 5–7);

Mozart a P. I. Čajkovskij (Bertramka 3,  1951, č. 1, s. 1–4);

Mozartova druhá cesta do Prahy (Bertramka 3, 1951, č. 6, s. 1–3).

 


II. Dílo hudební


Vlastní skladby

Canzonetta pro housle a klavír A dur (Česká hudba 18, 1912);

Dva staré tance pro housle a klavír (Rococo – menuet, Gavotte – empire, Praha, Barvitius 1916);

Ukolébavka pro housle a klavír (Praha, Barvitius 1916);

Fantazie na Smetanovu operu Prodaná nevěsta pro housle a klavír (Praha, Barvitius 1917);

Nálada pro housle a klavír Es dur (Praha, Barvitius 1918);

Vzpomínka D dur, pro housle a klavír (1923);

Etudy pro housle (1933–34).

 

Úpravy cizích skladeb pro housle a klavír

Benda, František: Houslový koncert Es dur (Nové Benátky 1927);

Benda, František: Houslový koncert B dur;

Benda, František: Menuet (Česká hudba 33, 1929–30);

Kramář, František: Houslový koncert A dur;

Liszt, Ferenc: Uherská rapsodie č. 2 Praha, (Praha, Barvitius 1916);

Mozart, Wolfgang Amadeus: Menuet (Praha, Barvitius 1917);

Mozart – Beethoven: Menuety (Praha, Barvitius 1917);

Mysliveček, Josef: Houslový koncert C–dur (Česká hudba 32, 1928–29);

Mysliveček, Josef: Concerto in Do magg. (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1958);

Mysliveček, Josef: Houslový koncert E dur;

Mysliveček, Josef: Menuet (Česká hudba 32, 1928–29);

Paganini, Niccolo: Adagio spinato ze 2. houslového koncertu Praha, (Barvitius 1917);

Pichl, Václav: Houslový koncert G dur;

Smetana, Bedřich: Árie Mařenky z Prodané nevěsty (Praha, Barvitius 1917);

Smetana, Bedřich: Oves z Českých tanců (Praha, Barvitius 1920);

Smetana, Bedřich: Píseň touhy (Praha, Barvitius 1917);

Smetana, Bedřich: Polka op. 8, č. 2. (Praha, Barvitius 1919);

Stamic, Jan Václav: Houslový koncert F dur;

Stamic, Jan Václav: Houslový koncert B dur (Praha, Barvitius 1918);

Vaňhal, Jan Křtitel:  Houslový koncert C dur;

Vranický, Antonín:  Houslový koncert C dur;

Vranický, Antonín:  Houslový koncert G dur.

Literatura:

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada , sešit 1 (13) (Ostrava 2000, s. 28, KS [Karel Steinmetz]).

Biografický slovník českých zemí, sešit 10 (Praha 2008, s. 574, Mojmír Sobotka).    

 

II. Ostatní

Blecha, Oldřich: Jaroslav Čeleda (se soupisem hudebního a literárního díla, Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, s. 147–151).

Anna J. Patzaková: Prvních deset let Československého rozhlasu. Uspořádala [a napsala 1. díl, strany 13–655] A. J. Patzaková (Radiojournal, Praha 1935, s. 499, 500, 501, 502, 647).

Štědroň, Bohumír – Stolařík, Ivo: K dějinám hudby v ostravském kraji (in. Slezský sborník 53, 1955, s. 212).

Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje (Ostrava 1987, s. 67)

Hudební věda 1988, s. 735, 748, 762, 767.

Vilímec, Miroslav: Utajený historik – Jaroslav Čeleda (Svobodné slovo 47, 29. 3. 1991, s. 5).

Holý, Jan: Příliš opožděná rehabilitace (Literární noviny 23. 6. 1994, č. 25, s. 10).

Pulkert, Oldřich, Werner Hans–Werner (ed.), za spolupráce Karla Boženka, Jany Fojtíkové, Oldřicha Laciny, Jaroslava Macka a Jana Šarocha: Ludwig van Beethoven im Herzen Europas. Leben und Nachleben in den böhmischen Ländern (Resonus Praha, 2000, s. 14–16, 67, 70, 72,...548, 564, 571).

Archiválie:

České muzeum hudby (nezpracováno).

Český rozhlas Praha, Fond hudebnin (část rukopisných prací).

 

Mojmír Sobotka


Datum poslední změny: 2.12.2009