Český hudební slovník osob a institucí

Kvarteto města Prahy

(Kvarteto FOK; Prague String Quartet; Prager Streichquartett; Quatuor de Prague; Cuarteto de Praga)
Charakteristika: Komorní soubor


Kvarteto města Prahy (Kvarteto FOK; Prague String Quartet; Prager Streichquartett; Quatuor de Prague; Cuarteto de Praga), komorní soubor, zahájení aktivity 1955, ukončení aktivity 2001.
 
Soubor s názvem Kvarteto FOK založili na podzim roku 1955 koncertní mistři (vedoucí hráči) nástrojových skupin v Symfonickém orchestru hl. města Prahy FOK: Břetislav Novotný (I. housle), Miroslav Richter (II. housle), Hubert Šimáček (viola) a Zdeněk Koníček (violoncello); od 1957 vystřídal Miroslava Richtera Karel Přibyl. V únoru 1958 začal soubor používat název Kvarteto města Prahy. 1961 nastoupil na místo Huberta Šimáčka Jaroslav Karlovský. Od listopadu 1968 hrál part violy místo Jaroslava Karlovského Lubomír Malý, part violoncella místo Zdeňka Koníčka Jan Širc;  od 1983 do 1988 byl violoncellistou kvarteta Alexander Večtomov, 1989 se k pultu violoncella vrátil Jan Širc. V tomto složení pak soubor pracoval až do ukončení činnosti v říjnu 2001. V letech 1958 až 1961 byl členům souboru snížen úvazek v orchestru FOK na polovinu,  v letech 1961–89 byli zbaveni povinnosti hry v orchestru úplně a  Kvarteto města Prahy bylo nadále komorním souborem Symfonického orchestru FOK.
 
V průběhu téměř padesáti let trvání vystoupilo Kvarteto města Prahy 2886 krát (včetně zvukových snímků) ve 43 zemích. V roce 1958, už s názvem Kvarteto města Prahy (v cizině později též Prague String Quartet, Prager Streichquartett, Quatuor de Prague, Cuarteto de Praga), získal soubor třetí cenu v Mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v belgickém Liége, v letech 1966 (za nahrávku díla Bohuslava Martinů) a 1978 (za nahrávku díla Antonína Dvořáka) Grand Prix Charles Cros v Paříži, za snímky skladeb Wolfganga Amadea Mozarta dvakrát cenu Wiener Flötenuhr (1975 a 1982), za nahrávku díla Wolfganga Amadea Mozarta Prize of Golden Disc Nippon Columbia (1976), za nahrávku díla Antonína Dvořáka bylo kvarteto dvakrát (1976 a 1977) nominováno na cenu Grammy Academy of Recording Arts and Sciences v USA, dále získalo cenu Diapason d‘Or (Paříž 1977), cenu mezinárodní gramofonové kritiky High Fidelity Grand Prize v Salcburku (za soubornou nahrávku kvartetního díla Antonína Dvořáka; členové kvarteta města Prahy byli vůbec prvními českými umělci, jimž byla v roce 1978 tato cena přiznána). V roce 1978 byla Kvartetu města Prahy udělena Státní cena.
 
Kvarteto, jehož vůdčí uměleckou osobností byl po celou dobu trvání souboru houslista Břetislav Novotný,  vystoupilo na veřejnosti poprvé (ještě pod původním názvem) na Staroměstské radnici v Praze 3. března 1956; první samostatný koncert se uskutečnil v sále Spolku výtvarných umělců Mánes v Praze 22. dubna 1956. Dvě koncertní cesty kolem světa podniklo kvarteto v letech 1965 – Brazilie, Uruguay, Argentina, Peru, Venezuela, Kolumbie, Curacao, Mexiko, USA, Havajské ostrovy, Nový Zéland, Austrálie, Tasmánie, Japonsko, Indie a bývalý Sovětský svaz  a 1967 – Japonsko, Havaj, USA, Mexiko, Panama, Kolumbie, Venezuela, Peru, Argentina, Uruguay a Brazílie. Naposledy vystoupilo kvarteto 9. října 2001 v japonském městě Tukushima.
 
K významným koncertům kvarteta patří mimo jiné souborné provedení smyčcových kvartetů Ludwiga van Beethovena v Christchurchu na Novém Zélandě (1966), v México City (1967) a v Rio de Janeiru (1970) a (dvakrát) v kolumbijské Bogotě (1970). V sezóně 1969–70 byl realizován cyklus koncertů kvarteta pro společnost Wiener Konzerthaus s názvem "Česká hudba a vídeňští klasikové", atd.
 
Repertoár kvarteta byl i ve srovnání s dalšími českými soubory tohoto obsazení mimořádně široký: obsahoval díla autorů všech slohových etap (mimo jiné Joseph Haydn: Smyčcové kvartety op. 54 č. 2, op. 20 č. 4 a 5, op. 76 č. 3 a  4. op. 3 č. 5, Wolfgang Amadeus Mozart: Smyčcové  kvartety K. V. 428, 387, 421, 464, 465, 458, 49, 575, 589, 590, Ludwig van Beethoven: Smyčcové kvartety (všechny), Franz Schubert: Smyčcový kvartet d moll „Smrt a dívka“, kvartet a moll „Rosamunde“, Smyčcový kvartet Es dur op. 125, Kvartetní věta c moll, Piotr Iljič Čajkovskij: Smyčcový kvartet op. 11, Alexander Borodin: smyčcové kvartety D dur a A dur, dále komplet smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka, Smyčcový kvartet D dur Césara Francka, 1., 2. a 3. smyčcový kvartet Johannesa Brahmse, 1, 3, 4. a 5. smyčcový kvartet Bély Bartóka, 1. a 2. smyčcový kvartet Leoše Janáčka, smyčcové kvartety e moll a d moll Bedřicha Smetany, dále díla Sergeje Prokofjeva, Otakara Ostrčila, Paula Hindemitha, Hugo Wolfa, Jaroslava Ježka, Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů); kvarteto uvedlo ve světové premiéře mimo jiné skladby Josefa Bohuslava Foerstra (5. smyčcový kvartet), Vladimíra Sommera (1. smyčcový kvartet d moll), Václava Dobiáše (Quartettino, Atsuhiko Takenaty, 1. a 2. smyčcový kvartet „Manyó“ a „Aska“) a další.
 
Členové souboru – nejpočetněji primárius Břetislav Novotný a violista Lubomír Malý – vystupovali rovněž jako sólisté. K významným událostem tohoto druhu patří koncert všech členů kvarteta, na němž v roce 1974 provedli pod taktovkou Václava Smetáčka se Symfonickým orchestrem FOK díla Johanna Sebastiana Bacha (Dvojkoncert d moll, sólisté Břetislav Novotný a Karel Přibyl), Wolfganga Amadea Mozarta (Koncertantní symfonie Es dur, K. V. 364, sólisté Břetislav Novotný a Lubomír Malý) a Johannesa Brahmse (Dvojkoncert a moll, sólisté Břetislav Novotný a Jan Širc). Kvarteto se rovněž podílelo na natáčení hudby k filmům Anděl 93 (1958) a Vražda ing. Čerta (1969).
 
Členové kvarteta působili také jako pedagogové v zahraničí (v letech 1964 až 1999 v Dánsku, na Novém Zélandě, v Japonsku, ve Velké Británii, v Kanadě, v Rakousku a v Mexiku) a ve vlasti: Břetislav Novotný byl externím pedagogem AMU (1970–81), Karel Přibyl učil v letech 1972–2003 na pražské konzervatoři; Lubomír Malý byl v letech 1966–82 rovněž pedagogem pražské konzervatoře, od 1978 učil na AMU, 1990 byl jmenován docentem a 2001 profesorem AMU.
 
Kvarteto města Prahy (nezřídka bylo v domácích poměrech označováno též titulem Primátoři) natočilo desítky zvukových snímků pro gramofonové společnosti Supraphon, Panton, Ariola, Nippon Columbia, King Records, Harmonia Mundi, Deutsche Grammophon – Polydor International a další.

Diskografie:

Diskografie (výběr)

Haydn, Joseph: Smyčcové kvartety op. 20, č. 4 a 5 (Supraphon 1959);
Haydn, Joseph: Smyčcový kvartet C dur op. 54, č. 2 (Supraphon 1959);
Franck, César: Smyčcový kvartet D dur (Supraphon 1960);
Ostrčil, Otakar: Smyčcový kvartet H dur (Supraphon 1961);
Hindemith, Paul: Smyčcový kvartet č. 3 (Supraphon 1962);
Burian, Emil František: Smyčcový kvartet č. 4 (Supraphon 1963);

Dobiáš, Václav: Quartettino (Supraphon 1963);
Bartók, Béla: Smyčcový kvartet č. 3 (Supraphon 1964);

Bartók, Béla: Smyčcový kvartet č. 5 (Supraphon 1964);
Haydn, Joseph: Smyčcový kvartet op. 76, č. 4 (Supraphon 1965);
Dvořák, Antonín: Smyčcový kvartet F dur, op. 96 (Supraphon 1966);

Dvořák, Antonín: Smyčcový kvartet As dur, op. 105 (Supraphon 1966);
Martinů, Bohuslav: Smyčcový sextet, H. 224 (Supraphon 1966);
Martinů, Bohuslav: Klavírní kvintet č. 2, H. 298 (Supraphon 1966);
Čajkovskij, Petr Iljič: Smyčcový kvartet D dur, op. 11 (King Records 1966);
Dvořák, Antonín: Smyčcový kvartet F dur, op. 96  (King Records 1966);
Janáček, Leoš: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ (King Records 1966);
Schubert, Franz: Smyčcový kvartet d moll „Smrt a dívka“ (King Records 1966);
Smetana, Bedřich: Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ (King Records 1966);
Beethoven, Ludwig van: Smyčcový kvartet Es dur op. 74 „Harfový“ (Supraphon 1967);

Beethoven, Ludwig van: Smyčcový kvartet f moll op. 95 „Serioso“ (Supraphon 1967);
Prokofjev, Sergej: Smyčcový kvartet č. 2 „Kabardinský“ (Supraphon 1968);
Ježek, Jaroslav: Smyčcový kvartet č. 1 (Supraphon 1969);
Mozart, Wolfgang Amadeus: Smyčcový kvartet Es dur, K. V. 428 (Supraphon 1970);
Mozart, Wolfgang Amadeus. Smyčcový kvartet G dur, K. V. 387 (Supraphon 1970);
Mozart, Wolfgang Amadeus: Smyčcové kvartety C dur, K. V. 421, C dur, K. V. 465, B dur, K. V. 458, A dur, K.V. 464 (Supraphon 1972);
Haydn, Joseph: Smyčcový kvartet op. 3, č. 5 „Serenade“ (Ariola 1972);
Haydn, Joseph: Smyčcový kvartet C dur, op. 76, č. 3 „Kaiser“ (Ariola 1972);
Schubert, Franz: Smyčcový kvartet  d moll „Smrt a dívka“ (Supraphon 1973);
Schubert, Franz: Smyčcový kvartet d moll „Smrt a dívka (Nippon Columbia 1973);
Schubert, Franz: Kvartetní věta c moll (Nippon Columbia 1973);
Dvořák, Antonín:  Smyčcové kvartety – souborná nahrávka (Deutsche Grammophon – Polydor International 1973–77, vydal rovněž Supraphon);
Mozart, Wolfgang Amadeus: Smyčcové kvartety D dur, K. V. 499, D dur, K. V.- 575 (Supraphon 1977);
Borodin, Alexcander Porfirjevič: Smyčcový kvartet D dur (Nippon Columbia 1977);
Prokofjev, Sergej: Smyčcový kvartet č. 2 „Kabardinský“ (Nippon Columbia 1977);
Mozart, Wolfgang Amadeus: Smyčcové kvartety B dur, K. V. 589, F dur, K. V. 590 (Supraphon 1978);
Brahms, Johannes: Smyčcový kvartet č. 3 B dur (Nippon Columbia 1978);
Franck, César: Smyčcový kvartet D dur (Harmonia Mundi 1978);
Brahms, Johannes: Smyčcový kvartet č. 1 c moll (Nippon Columbia 1979);
Brahms, Johannes: Smyčcový kvartet č. 2 a moll (Nippon Columbia 1979);
Wolf, Hugo: Italská serenáda (Nippon Columbia 1979);
Borodin, Alexander Porfirjevič: Smyčcový kvartet D dur (Supraphon 1981);

Borodin, Alexander Porfirjevič: Smyčcový kvartet A dur (Supraphon 1981);
Glinka, Michail Ivanovič: Smyčcový kvartet F dur (Supraphon 1982);
Glinka, Michail Ivanovič: Smyčcový kvartet F dur (Supraphon 1982).

Literatura:

I.Lexika
ČSHS.
MEH.
 
II. Ostatní
Budiš, Ratibor: Dvacet let Kvarteta města Prahy, vyd. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Praha 1975.
 
Petar Zapletal


Datum poslední změny: 7.12.2009